Baskičtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Baskičtina (Euskara)
Rozšíření:	Baskicko (Španělsko, Francie)
Počet mluvčích:	664 000
Klasifikace:	Izolované jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Královská akademie baskického jazyka (Euskaltzaindia)
Úřední jazyk:	Baskicko a Navarra (Španělsko), uznávána jako jazyk menšiny ve Francii
Kódy
ISO 639-1:	eu
ISO 639-2:	baq (B) eus (T)
SIL:	různé
Wikipedie
eu.wikipedia.org

Baskičtina (baskicky: Euskara) je osamocený jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny. Proto je velice odlišný od ostatních jazyků zvláště pak těch okolních (španělština, francouzština, katalánština). Kvůli obklopenosti indoevropskými jazyky se řadí mezi izolované jazyky. Hlavní oblastí rozšíření je Baskicko, a to nejen kraj Španělska, ale také širší okolí zasahující také do Francie. Tato oblast má značnou kulturní i politickou autonomii. Národ žíjící na severu Pyrenejského poloostrova mluvící tímto jazykem se nazývá Baskové.

[editovat] Oficiální status

Baskičtina je považována za první úřední jazyk autonomní oblasti Baskicko a částí kraje Navarra.

[editovat] Dialekty

Rozlišuje se 6 hlavních dialektů baskičtiny:

• ve Španělsku
  • biskajský
  • gipuzkoanský
  • hornonavarrský
• ve Francii
  • dolnonavarrský
  • lapurdianský
  • zuberoanský

Rozšíření těchto dialektů nekopíruje hranice krajů.

[editovat] Slovní zásoba

Slova přijímá hlavně z latiny, španělštiny, francouzštiny a gaskonštiny, ale fonetická revoluce změnila tato slova někdy až k nepoznání.

Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.