Etruština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Etruština byla starověký jazyk používaný v Etrurii (dnešní Toskánsko) a v částech dnešní Lombardie, Benátska a Emilia-Romagna odkud byly Etruskové vytlačeni Galy. Etruština byla úplně nahrazena latinou a tak po ní zbylo pouze nevelké množství psaných památek, některá přejatá latinská slova a některé místní názvy jako například Parma.

[editovat] Zařazení

Za nejpravděpodobnější se považuje, že etruština je příbuzná pouze rodině tyrhenských jazyků jež je sama o sobě izolovaná a nepříbuzná všem ostatním jazykovým rodinám jež známe. V posledních letech je uznáváno, že Rétština a Lemonština patří také do této rodiny.

Ve své Naturlis historia (1. století) napsal Plinius starší o obyvatelích Alp: „Rétové a Vindeliciané“ množstvím měst sousedí s Norikánci. Galové říkají, že Réťané pocházejí z Etrusků jež vytlačeni byli pod vedením Raeta.“ To by naznačovalo, že Rétové jsou skutečně s Etrusky příbuzní, ale i navdory tomu panují nejasnosti a spory.

Někteří současní vědci na základě gramatických výzkumů a výzkumů slovní zásoby uvádějí, že tyrhénská jazyková rodina je volně příbuzná s indoevropskou jazykovou rodinou. Pro další závěry však chybí informace a především původní texty v dalších jazycích. Pro mnoho konzervativních vědců tak etruština stále zůstává izolovaným jazykem.

[editovat] Písmo

Od etruského písma odvozuje existenci i latinská abeceda jež byla jako stará italická abeceda pro latinu přejata. Vychází z eubojské varianty řecké abecedy. Jeho původ tak sahá k západosemitským jazykům.

Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.