Nukleon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nukleon je společný název pro proton a neutron, částice, z nichž se skládá jádro atomu. Počet nukleonů v atomovém jádře se nazývá nukleonové číslo a značí se A. Přibližně odpovídá atomové hmotnosti, protože nukleony mají každý hmotnost o něco málo větší než jedna atomová hmotnostní jednotka. Celková hmotnost jádra je vždy o něco menší, než je prostý součet hmotností jednotlivých nukleonů, které jádro tvoří. Rozdíl hmotnosti odpovídá vazebné energii jádra podle vztahu E=mc², kde E je vazebná energie, m je rozdíl hmotnosti a c je rychlost světla ve vakuu. Například jádro uhlíku ¹²C se skládá ze šesti protonů a šesti neutronů, tedy celkem 12 částic, z nichž každá má hmotnost větší než 1 atomová hmotnostní jednotka. Samotné jádro ¹²C má hmotnost přesně 12 atomových hmotnostních jednotek, tedy menší, než by odpovídala prostému součtu hmotností jeho komponent. Rozdíl odpovídá vazebné energii jádra, tedy energii, která se uvolní při jeho vzniku z jednotlivých nukleonů a nebo také energii, která je nutná k jeho rozbití na jednotlivé nukleony.

Tento fyzikální článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.