Židovský kalendář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mozaika zvěrokruhu z 6. století v synagoze v Beit Alphě v Izraeli

Židovský kalendář je lunární, takže svátky jsou pohyblivé. Dnes platný židovský kalendář zůstal nezměněný od 10. století. Má lunisolární charakter, tzn. měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Den začíná západem slunce a má 24 hodin. Dny týdne jsou označovány písmeny hebrejské abecedy, sedmý den se nazývá šabat. Rok má 12 měsíců s 29 dny nebo 30 dny. Jejich názvy jsou převzaty z babylonštiny (tišri /mar/chešvan, kislev, tevet, švat, adar, nisan, ijar, sivan, tamuz, av, elul). Roky se rozlišují neúplné, pravidelné a nepravidelné běžné (obyčejné s 353 dny, případně 354 dny nebo s 355 dny). Židovská éra se datuje po stvoření světa (07.10.3761 př. n. l.). Nový rok (Roš ha-šana) připadá na 1. tišri a 2. tišri (září/říjen).

[editovat] Svátky připadající na jednotlivé měsíce židovského kalendáře

• Tišri
  • Roš Hašana
  • Půst Gedaljův
  • Jom Kipur
  • Sukot
  • Simchat Tóra
• Chešvan
• Kislev
  • Chanuka
• Tevet
  • Půst 10. tevetu
• Ševat
• Adar
  • Půst Esteřin
  • Purim
• Nisan
  • Pesach
  • Den Šoa
• Ijar
  • Izraelský den vzpomínky za padlé
  • Den izraelské nezávislosti
• Sivan
  • Šavuot
• Tamuz
  • Půst 17. tamuzu
• Av
  • Půst 9. avu
• Elul