Roš Hašana
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roš Hašana (hebrejsky: ראש השנה, tiberijsky ro’sh ha-shānāh; „vrchol roku“) je židovský nový rok. Tento den Mišna počítá jako den, od nějž se počítají dny židovského kalendáře. Kromě tohoto kalendáře máme také tzv. gregoriánský kalendář, podle něhož připadá Nový rok na datum 1.ledna.
Tóra mluví o Roš Hašaně jako o dni „Den troubení na šófar“ (Yom Terua, Leviticus 23:24). Rabínská literatura a liturgie sama, popisuje Roš Hašanu jako „Den Soudu“ (Yom ha-Din). Podle ní jsou o tento svátek otevřeny tři knihy. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do knihy života; velcí hříšníci jsou zapsáni do knihy smrti a všichni ostatní do tzv. knihy prosředních, kde mají až do svátku Jom Kipur možnost napravit se a zvrátit osud.
Tento svátek je první z Vysokých svátků (Yamim Noraim – heb. „Dny bázně“), nejváženějších dnů v židovském roce.
[editovat] Období
Roš Hašana trvá první dva dny hebrejského měsíce Tišri a to dokonce i v Izraeli, kde většina svátků trvá jen jeden den. Od doby, co dny v hebrejském kalendáři začínají západem slunce, je za začátek Roš Hašany západ slunce dne 29. Elulu.
Druhý den je jen jakýmsi pozdějším přídavkem, který ale nevychází z biblických přikázání, jenž tvrdí, že by svátky měly být slaveny po první den. Dva dny Roš Hašany jsou považovány za Yoma Arichtat (aram jeden dlouhý den). Existují důkazy o tom, že Roš Hašana byla slavena pouze po jeden den až do konce 13. století. Některé komunity hlásící se k reformnímu judaismu vážně slaví pouze jeden den, zatímco ostatní slaví dny dva. Ortodoxní judaismus a konzervativní judaismus slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první den prvního měsíce Tišri, protože druhý den není zmíněn v Tóře.
Roš Hašana začíná 162 dní po první dni svátku Pesach. V současnosti nemůže být Roš Hašana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5. září, tak jako se to stalo v roce 1889 a znovu se stane v roce 2013. Po roce 2089 bude rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem nutit Roš Hašanu nebýt dříve než 6. září. Roš Hašana dále nemůže být později než je 3. října, jak se stalo v roce 1967 a znovu se stane v roce 2043.
Hebrejský kalendář je díky Hillelu II. nastaven tak, aby Roš Hašana nikdy nemohla připadnout na středu, pátek a neděli.
Následující tabulka zobrazuje rozmístění svátku Roš Hašana v gregoriánském kalendáři.
židovský rok: začátek (při západu slunce) – konec (při západu slunce)
- 5769: 29. 9. 2008 – 1. 10. 2008
- 5768: 12. 9. 2007 – 14. 9. 2007
- 5767: 22. 9. 2006 – 24. 9. 2006
- 5766: 3. 10. 2005 – 5. 10. 2005
- 5765: 15. 9. 2004 – 17. 9. 2004
- 5764: 26. 9. 2003 – 28. 9. 2003
- 5763: 6. 9. 2002 – 8. 9. 2002
[editovat] Tradice a zvyky
Tento svátek je znám troubením na šófar – trumpetou vyrobenou z beraního rohu. V tradičních komunitách se ale na šófar troubí každé ráno v měsíci Elul. Zvuk šófaru má probuzeným sdělit, že se blíží „Den Soudu“.
Tradiční pozdrav na Roš Hašanu je „Shana Tova“ IPA /ʃaˈna toˈva/, hebrejsky „Dobrý rok“, nebo „Shana Tova Umetukah“ – „Dobrý a sladký rok“.
Během odpoledne prvního dne se provádí Tašlich. Tašlich je pravděpodobně jeden z nejpodivnějších židovských zvyků, který sahá až do raného středověku. Tašlich spočívá ve shromáždění lidí u vod řeky, rybníka nebo moře, do kterých symbolicky odhazujeme své hříchy (tašlich=odhodíš), v podobě kamínků nebo drobků chleba.
Jídlo na Roš Hašanu často obsahuje med a jablka, jenž symbolizují sladký nový rok. Podle místních zvyků jsou servírovány různé druhy jídla se symbolickým významem, jako např. jazyk nebo jiné maso z hlavy, symbolizující „vrchol roku“. Dále je pak podáván typický kulatý chléb challah, který symbolizuje periodu, opakování se roku.
