Zobcová flétna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zobcová flétna je dechový nástroj, původně dřevěný, nyní často z umělé hmoty. Je to jeden z nejjednodušších hudebních nástrojů. Pochází z lidové píšťaly a má obdobnou konstrukci. Hráč fouká do naústku, vzduch se v resonanční komoře dělí na dva proudy,z nichž jeden flétnu opouští štěrbinou a vibrující druhý prochází rovnou trubicí. Podobnou konstrukci mají píšťaly varhan. Otvory navrtané v trubici se zakrývají nebo odkrývají hráčovými prsty, u větších nástrojů pomocí klapek, čímž se reguluje výška tónu
Zobcové flétny jsou laděny většinou na c nebo f. Díky jednoduché konstrukci a snadné hře je rozšířena mezi amatéry a používá se při základní hudební výchově i při některých terapiích. Ve vážné hudbě byla používána zejména v dřívějších dobách. Nyní se používá ve folkové a folklórní hudbě, není to však nástroj lidový.
Je pět standardních druhů podle výškového rozsahu
- sopraninová flétna - rozsah f2 až c5
- sopránová flétna - rozsah c2 až f4
- altová flétna - rozsah f1 až c4
- tenorová flétna - rozsah c1 až f3
- basová flétna - rozsah f až c3
Podle konstrukce se liší na
- barokní zobcová flétna,
- německá zobcová flétna.
[editovat] Podívejte se také na
