Ušlechtilá osmidílná stezka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Výběr článků o buddhismu
|
|
|
Historie buddhismu |
|
|
Základní pojmy |
|
|
Významné postavy |
|
|
Významné školy |
|
|
Trojí členění buddhismu |
|
|
Texty |
|
| Další články o buddhismu
|
|
|---|---|
Ušlechtilá osmidílná stezka (v pálí arija atthangika magga, v sanskrtu árja aštángika márga), Čtvrtá ušlechtilá pravda, je podle buddhismu cestou k ukončení strasti, k poznání a tím k osvobození. Může být rozdělena do tří aspektů: moudrost (paňňá), mravnost (síla) a soustředění (samádhi).
| Čeština | Pálí | Sanskrt |
|---|---|---|
| Správné chápání | Sammá ditthi | Samjak drišti |
| Správné myšlení | Sammá sankappa | Samjak samkalpa |
| Správná mluva | Sammá váčá | Samjak váč |
| Správné konání | Sammá kammanta | Samjak karmanta |
| Správné živobytí | Sammá ádžíva | Samjak ádžíva |
| Správná snaha | Sammá vájáma | Samjak vjájáma |
| Správná bdělost | Sammá sati | Samjak smrti |
| Správné soustředění | Sammá samádhi | Samyak samádhi |
Všechny kategorie začínají slovem sammá, které znamená „správný“ či „dokonalý“. Míní se tím to, co je „náležité“, „nesobecké“, „nejednostranné“, „vztažené na celek“. Buddhova nauka je střední cesta, která se vyhýbá všem krajnostem. První dva předpisy se vztahují na mysl. Pro buddhisty totiž konání nezačíná činem samým, nýbrž příprava na čin vždy začíná v mysli, ať už vědomě nebo nevědomě. Třetí až páté pravidlo se vztahuje na mravné jednání a poslední tři se zabývají kultivací mysli.
Pojem „stezka“ zde neznamená lineární postup od jednoho stupně ke druhému. Všechny části mají stejnou důležitost a měli by být rozvíjeny současně, i když se to může dařit s různým stupněm úspěchu. Navíc je mezi jednostlivými články mnoho vzájemných vazeb a závislostí. Tak patří například „správná mluva“ i do oblasti „správného konání“ a to je opět možné pouze se „správnou bdělostí“.
[editovat] Stezky moudrosti (Paňňá)
(1) Správné chápání je pochopení a vhled do Čtyř vznešených pravd. K tomu patří také vhled do pomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a pochopení, že neexistuje žádné trvalé „já“ (anattá).
(2) Správné myšlení znamená přemýšlet, hovořit a jednat bez žádostivosti, nenávisti a krutosti.
[editovat] Stezky mravnosti (Síla)
(3) Správná mluva se vyhýbá lhaní, pomlouvání, drsným výrazům a planému tlachání a povzbuzuje druhé k prospěšným činům.
(4) Správné konání znamená zdržet se zabíjení, braní toho, co nebylo darováno a nepříslušných pohlavních styků.
(5) Správné živobytí znamená vykonávat taková povolání, která neškodí druhým bytostem. S tím je neslučitelné například obchodování se zbraněmi, zvířaty či opojnými látkami, práce na jatkách, získávat obživu jako rybář, žoldák, věštec nebo lichvář.
[editovat] Stezky soustředění (Samádhi)
(6) Správná snaha zahrnuje úsilí vyhnout se neprospěšným stavům mysli nebo je překonat, pokud už vznikly, a vyvolat a udržet prospěšné stavy mysli.
(7) Správná bdělost se týká uvědomování si pěti složek (tělesnosti, vědomí, vnímání, cítění a mentálních formací). Zahrnuje neustálé uvědomování si tělesných funkcí (dýchání, chůze, stání, atd.), všech obsahů vědomí, vjemů, pocitů a dalších mentálních fenoménů. Aby člověk mohl mentální funkce ovládat, musí si jich být nejprve vědom.
(8) Správné soustředění zahrnuje meditační techniky sloužící k vyvinutí dostatečné koncentrace mysli, která je nezbytná pro dosažení vhledu do pravé skutečnosti.
