Čtyři ušlechtilé pravdy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čtyři ušlechtilé pravdy buddhismu jsou obsaženy v Mahásatipatthána Suttě.
[editovat] Ušlechtilá pravda o utrpení
- Světské bytí je neuspokojivé a strastiplné. Strast je podstatou všeho:
- zrození
- stáří
- smrti
- zármutku
- nářku
- bolesti
- žalu
- zoufalství
- spojení s tím, co je nepříjemné
- odloučení od toho, co je příjemné
- nedosáhnutí/nezískání toho, co si přejeme dosáhnout/získat.
- Zkrátka všech pět skupin jevů, na kterých lpíme, je strastných.
[editovat] Ušlechtilá pravda o vznikání utrpení
- Příčinou utrpení je žádostivost po smyslových rozkoších, bytí či zániku. Je to tato touha, spojená s rozkoší a vášní, která váže bytosti v koloběhu neustálého znovuzrozování.
[editovat] Ušlechtilá pravda o zaniknutí utrpení
- Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti. Jejím opuštěním a zanecháním, osvobozením se a neulpíváním na ní.
[editovat] Ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení
| Výběr článků o buddhismu
|
|
|
Historie buddhismu |
|
|
Základní pojmy |
|
|
Významné postavy |
|
|
Významné školy |
|
|
Trojí členění buddhismu |
|
|
Texty |
|
| Další články o buddhismu
|
|
|---|---|
- “Je to tato Ušlechtilá osmidílná stezka, totiž správné:
- chápání,
- myšlení,
- mluva,
- konání,
- živobytí,
- snažení,
- uvědomění,
- soustředění.
- A co je správné chápání?
- Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení, pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení; to je správné chápání.
- A co je správné myšlení?
- Myšlení oproštěné od žádosti, od zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení.
- A co je správná mluva?
- Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého tlachání; to je správná mluva.
- A co je správné konání?
- Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků;, to je správné konání.
- A co je správné živobytí?
- Když ušlechtilý žák, který se vyhne nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí správným způsobem života; to je správné živobytí.
- A co je správné snažení?
-
- Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a úsilí.
- Vzbudí v sobě vůli překonat zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
- Vzbudí v sobě vůli vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
- Vzbudí v sobě vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. To je správné snažení.
- A co je správné uvědomění?
-
- Tu ušlechtilý žák vytrvale soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo;
- na pocity, uvědomuje si právě a jen pocity;
- na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl;
- na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je správné uvědomění.
- A co je správné soustředění?
-
- Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů, od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vhledu, které vzniká z odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí.
- Po odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vhledu, které vzniká ze soustředění a naplněno povznesením a radostí.
- Po odeznění nadšení prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Štastný je, kdo prodlévá s vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vhledu.
- Když se žák odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní, vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého vhledu, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je správné soustředění.
To je ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení....”
