Turkmenština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska a Turecka, v USA a v Německu.

Obsah 1 Historie písma 2 Gramatika 2.1 Pády 2.2 Abeceda 2.3 Fonetika

[editovat] Historie písma

Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 1928–1940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.

[editovat] Gramatika

[editovat] Pády

Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:

• nominativ
• genitiv (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ’s)
• dativ
• akuzativ
• pád určující čas či místo
• instrumentál

[editovat] Abeceda

Používané znaky:

A a, B b, Ç ç, D d, E e, Ä ä, F f, G g, H h, I i, J j, Ž ž, K k, L l, M m, N n, Ň ň, O o, Ö ö, P p, R r, S s, Ş ş, T t, U u, Ü ü, W w, Y y, Ý ý, Z z.

[editovat] Fonetika

• ç se čte [č]
• ä = [æ]
• ž = [ž]
• j = [dž]
• ň = nosové n (jako anglické -ing)
• ö = [ə], resp. [ö]
• ş = [š]
• ü jako [ü]
• ý jako [j]

Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rolišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:

• Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky).
• V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.

Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.