Čuvašština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čuvašština (Чӑваш чӗлхи, také Chovash, Chavash nebo Çuaş) je turkický jazyk rozšířený v západní části Uralu ve středním Rusku, původním jazykem čuvašů a oficiálním jazykem Čuvašska. Používají jej přibližně dva miliony lidí.

Pro zápis používá systém založený převážně na Cyrilici a písmenech Ruštiny a přidává vlastní písmena: Ӑӑ, Ӗӗ, Ҫҫ, Ӳӳ.

Obsah 1 Historie 2 Dialekty 3 Systém zápisu 3.1 Současná forma 3.2 Před rokem 1938

[editovat] Historie

Čuvašština je jedním z nejodlišnějších jazyků od ostatních jazyků turkické jazykové skupiny. Postrádá proto srozumitelnost s ostatními jazyky této skupiny. Jeho předek, středověký jazyk Povolžských Bulharů, se od ostatních turkických jazyků také odlišoval, takže byl obvykle klasifikován jako sesterský jazyk prototurkičtiny, nikoliv jako jazyk jež z ní vznikl.

[editovat] Dialekty

Čuvašština zahrnuje dva dialekty: vyšší (též viryal) a nižší (též anatri). Literární jazyk je založen na nižším dialektu. Jak tatarština, tak ugrofinské jazyky stejně jako ruština, jazyk mari, arabština a perština čuvašštinu ovlivnily a pochází z nich mnoho slov čuvaššské slovní zásoby.

[editovat] Systém zápisu

Nejstarší systém písma známý jako orkhonské písmo vymizel po přechodu Povolžských Bulharů k Islámu. Později přijali i arabské písmo. Po mongolské invazi psaná forma jazyka opět vymizela. Moderní čuvašská abeceda byla uvedena v roce 1973 I. Ya. Yakovlevem, v roce 1938 byla upravena do dnešní formy.

[editovat] Současná forma

А

Ӑ

Б

В

Г

Д

Е

Ё

Ӗ

Ж

З

И

Й

К

Л

М

Н

О

П

Р

С

Ҫ

Т

У

Ӳ

Ф

Х

Ц

Ч

Ш

Щ

Ъ

Ы

Ь

Э

Ю

Я

а

ӑ

б

в

г

д

е

ё

ӗ

ж

з

и

й

к

л

м

н

о

п

р

с

ҫ

т

у

ӳ

ф

х

ц

ч

ш

щ

ъ

ы

ь

э

ю

я

[editovat] Před rokem 1938

а

е

ы

и/і

у

ӳ

ă

ě

й

в

к

л

љ

м

н

њ

п

р

р́

с

ç

т

т̌

ђ

х

ш

Tento lingvistický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.