Svatý Bonaventura
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Bonaventura z Bagnoreggia, vlastním jménem Ioannes Fidanza (asi 1221 Bagnoreggio – 15. července 1274 Lyon) byl italský františkánský filozof a teolog, jeden z nejvýznamnějších představitelů scholastiky. Katolická církev jej 18. května 1484 kanonizovala.
Obsah |
[editovat] Život
Bonaventura se narodil někdy kolem roku 1221 v městečku Bagnoreggio, ležícím severně od Říma. Dle legendy byl v mládí zázračně uzdraven sv. Františkem z Assisi, když jeho matka slíbila, že v případě uzdravení vychová syna pro řád menších bratří, což se později i stalo. Studoval v Paříži, kde byl jeho učitelem Alexandr z Hales. Roku 1255 se stal Bonaventura učitelem pařížských vysokých škol.
3. října 1257 se stal Bonaventura sedmým generálním ministrem řádu menších bratří. Přestože se mu to příliš nezamlouvalo, volbu přijal. Za jeho asistence byl františkánský řád zreformován, k čemuž přispěl kromě jiného i sepsáním tzv. Velké a Malé legendy (Legenda maior a legenda minor), pojednávající o životě zakladatele řádu – sv. Františku. Pro své schopnosti byl papežem pověřen vést diplomatickou misi v Anglii. Jednání byla úspěšná, za což se měl stát arcibiskupem v Yorku. Bonaventura tuto nabídku však odmítl, protože bylo v té době třeba chránit žebravé řády před zrušením, jak si tehdy přálo mnoho lidí. Dokonce později i kvůli tomu přijal nabídku papeže, aby se stal před nadcházejícím 2. lyonským koncilem kardinálem, kde měla být tato otázka projednávána a možná díky tomu zachránil řád menších bratří a také ostatních žebravých řádů (zejména Dominikánů -kazatelů)před zánikem.
Bonaventura zemřel v neděli 15. července 1274 ráno. Svatořečen byl 18. května 1484 a dnes je řazen mezi největší učitele církve.
[editovat] Dílo
Jeho dílo je jednak vědecké,jednak pastorační,ale skutečně nejvrcholnější je jeho dílo mystické.
Hlavním Bonaventurovým vědeckým dílem je Commentum in quattrum libros Sententiarum, komentář ke čtyřem knihám Sentencí sv. Petra Lombardského. Během svého vyučování sepsal Bonaventura také komentáře k biblickým knihám, kvestie De scientia Christi et mysterio Trinitatis (O Kristově poznání a tajemství Trojice) a De perfectione evangelica (Evangelní dokonalost) proti Vilémovi ze Saint-Amour. Velmi známým Bonaventurovým dílem z této doby je také malá teologická suma, která obsahuje základní témata velkého komentáře k Sentencím, nazývaná Breviloquium. Kterou už,ale píše spíše pro bratry než pro univerzitní učenost.
Dalším Bonaventurovým dílkem je De reductione artium ad theologiam (Od svobodných umění k teologii). Roku 1259 Bonaventura putuje na horu Verna u Bibbieny, kde o patnáct let dříve sv. František obdržel stigmata. Zde Bonaventura sepsal své nejznámější mystické dílo, Itinerarium mentis in Deum (Putování mysli do Boha). V něm se právě vyrovnává se svojí službou řádu a dospívá k poznání, že univerzitní vzdělání bylo pouhou průpravou a k mystickému nazírání lze dospět jedině sestoupením - na svojí dobu to byly přímo revoluční myšlenky.
Nejsystematičtjěším spisem ke jeho Komentář k Sentencím, což má souvislost i s tím, že jej sepsal pro své studenty a na rozdíl od dalších děl se zabýval čistě teologií jako vědou. V díle se pokusil vytvořit nový teologický systém, kterým se chtěl navrátit k augustinovským principům oproti aristotelským kořenům filozofie a teologie své doby; Bonaventurův systém kladl mezi své hlavní principy poznání a lásku boží.
Bonaventurovy spisy spojují podobně jako Augustinovo dílo rozumovou argumentaci s modlitebním postojem; jsou jakýmsi přímým rozhovorem s Bohem Otcem; často užívá odkazů na Písmo svaté, aluzí i metafor. Pokoušel se nejen o analýzu, ale o pomoc pro své čtenáře, které chtěl takto doprovázet na jejich putování do Boha. Spojoval jak je u františkánů zvykem západní a východní tradici. bohužel v souvislostí s reformou řádu dal zničit všechny životopisy sv. Františka, mimo těch svých (Legendy Major a Minor). Tehdy totiž životopisy sloužily jako formační materiál - vzor (příklad)života.
[editovat] Související odkazy
[editovat] Česká vydání Bonaventurových děl
- Slavík svatého Bonaventury. Praha: V. Bitnar, 1910.
- Život svatého otce Františka, zakladatele řádu bratří menších. Praha: Kuncíř, 1926.
- Žalmy k Panně Marii z Mariánského žaltáře od sv. Bonaventury. Přerov: Edice smíru, 1941.
- Putování mysli do Boha ; Itinerarium mentis in Deum. Pospíšil, C. V. [intr., tr.]. Praha: Krystal OP, 2003. ISBN 80-85929-61-9.
- De reductione artium ad theologiam ; Váš učitel je jeden, Kristus ; Jak přivést umění zpět k theologii ; Unus est magister vester, Christus. Nejeschleba, T. [tr.]. Praha: Oikúmené, 2003. ISBN 80-7298-078-5.
- Breviloquium ; Kompendium scholastické teologie. Pospíšil, C. V. [intr., tr.]. Praha: Vyšehrad, 2004. ISBN 80-7021-703-0.
