Sokolov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O hradě Sokolov na Chotěbořsku pojednává stránka Sokolohrady
Sokolov, do roku 1948 Falknov nad Ohří, německy Falkenau an der Eger, je okresní město v západních Čechách, v Karlovarském kraji. Leží při soutoku řek Ohře a Svatavy uprostřed sokolovské pánve, v nadmořské výšce 401 metrů. Město má zhruba 26 500 obyvatel. Jeho ráz je ovlivněn těžbou hnědého uhlí a s tím souvisejícím průmyslem.
| Sokolov | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | |
| kraj (NUTS 3): | Karlovarský () |
| okres (NUTS 4): | Sokolov () |
| obec s rozšířenou působností: | Sokolov |
| pověřená obec: | Sokolov |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 2 375 ha km² |
| obyvatel: | 24 901 (2003) |
| zeměpisná šířka: | 50° 10′ 35″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 12° 39′ 27″ v. d |
| nadmořská výška: | 401 m.n.m m |
| PSČ: | 356 01, 356 20 |
| základní sídelní jednotky: | |
| místní části: | |
| katastrální území: | |
| Adresa městského úřadu: | Obecní úřad Sokolov Rokycanova 1929 356 20 Sokolov |
| starosta: | Ing. Karel Jakobec |
| Oficiální web Oficiální web městského úřadu |
|
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší písemná zmínka o Sokolově pochází z 13.dubna 1279. V ní je připomínán šlechtický rod Nothaftů. Poměrně úrodnou půdu kolem řeky Ohře již celá staletí zemědělsky obdělávali Slované, kteří tu založili řadu osad. Německou kolonizaci vzrostl počet osad a poddaných, rozšířila se plocha obdělávané plochy, rozvinula se těžba rud a podstatně se zvýšily i příjmy panovníka, šlechty a klášterů. Noví kolonisté převládli i ve staroslovanských vsích, po nichž zůstala jako jediné svědectví jejich původu jen jména přizpůsobena jazyku nových osadníků (Bukovany - Buckwa, Březová - Prosau, Citice - Zieditz, Dasnice - Dasnitz atd.). O nothaftovském rytířském sídle panovaly donedávna dohady. Archeoligický průzkum v letech 1993-1994 však prokázal, že v místech dnešního zámku stával již ve 13. století kamenný hrádek. Zatím zjištěné skutečnosti dovolují usuzovat na význačnější postavení původního sokolovského hrádku, něž se doposud předpokládalo. V sousedství šlechtického hrádku se postupně vytvořilo malé poddanské město, jehož význam začal výrazně růst až do 19. století. Prvními obyvateli Sokolova tedy byli němečtí kolonisté. Z kolonizační osady výhodně položené při soutoku řek pomalu vyrůstalo malé městečko. V Sokolově své doby byli i nejznámější vychovatelé a učitelé - působili zde při výchově čtyř synů hraběte Františka Antonína Nostice (1725-1794) historik a jazykovědec Josef Dobrovský (1753-1829) a historik a národní buditel František Martin Pelcl (1734-1801).
[editovat] Pověst o vzniku Sokolova
Jméno Sokolov, tenkrát ovšem ve své původní podobě Valkenowe, se poprvé objevuje v jedné listině roku 1279, jak již bylo zmíněno. Bylo to v době křížovývh výprav. Někde na horní Ohři žil rytíř, a ten se zúčastnil tažení proti Turkům, kteří tenkrát znesnadňovali věřícím přístup k Ježíšovu hrobu ve Svaté zemi. Když se pak po létech vrátil do své vlasti, našel místo své tvrze jen spáleniště a zarostlý hrob své ženy, a tak odešel z míst, které mu připomínala ztrátu nejbližších. Šel po řece a na soutoku Ohře a Svatavy si postavil chýši. Do této oblasti jezdili často hradní páni na lov se cvičenými sokoly. Rytíř, který prošel těžkými boji, byl i dobrým ranhojičem, a tak byl vyhledáván obyvateli okolí. Brzy vznikla kolem poustevníkoba srubu osada, kde cvičili lovčí sokoly, a jíž bylo dáno jméno po sokolech - Sokolov (obraz sokola později přešel do městského znaku).
[editovat] Památky
[editovat] Sokolovský zámek
Zámek je situován uprostřed města, kousek od náměstí. S největší pravděpodobností na jeho místě ve 13. století stála vodní tvrz. Za dob Šliků byla tvrz ve druhé polovině 15. stol. přestavěna na hrad se čtyřmi věžemi. Po bitvě na Bílé hoře bylo panství prodáno Nosticům. V roce 1648 byl hrad zničen Švédy. Protože hrad byl prakticky zničen rozhodl se jeho tehdejší majitel Jan Hartvik Nostic pro přestavbu na své sídlo - k tomuto došlo již ve 13. stol. V průběhu válek byl zámek opět poškozen, proto jej na počátku 19. stol nechal hrabě Bedřich Nostic opravit v klasicistním stylu. Tento rod vlastnil zámek do roku 1945. Poslední generální oprava byla provedena v letech 1993 – 1994.
V zámku sídlí od roku 2003 Krajské muzeum Sokolov a Městská knihovna Sokolov. Muzeum je specializované na hornictví a návazné výroby.
[editovat] Kašna se sokolníkem
Pověst o vzniku Sokolova ztvárnil jakýsi Chebský sochař (měšťan, který údajně založil Sokolí dvůr, z něhož povstal Sokolov) v postavě sokolníka na městské kašně. Tato kamenná kašna byla instalována v roce 1717, ale pravděpodobně je staršího původu. Bazén kašny je zdobenpsaníčky. Sokolník na kašně se psem u nohou a sokolem na ruce je podle pověsti zakladatelem města - rytíř Sebastián. Kašna připomíná chmelařskou tradici na Sokolovsku - kolem sloupu, na kterém je umístěna socha, se pnou chmelové ratolesti. V době, kdy byla kašna postavena, se totiž na Sokolovsku rodil znamenitý chmel.
[editovat] Historická radnice
Renesanční budova na Starém náměstí byla postavena okolo roku 1540 a přestavěna do dnešní podoby po požáru ve 30.letech 17.století. Průčelí této budovy je situováno vchodem na náměstí a je zachován goticko-renesanční vstupní portál, na kterém jsou V Dochoval se i chybný městský znak (sokol sedí místo na trojvrši na větvi pařezu). Svému účelu sloužila radnice až do poloviny 20. století později se stala sídlem generálního ředitelství Sokolovské uhelné a.s., která ji v roce 1995 zrekonstruovala.
[editovat] Hornický dům
Hornický dům byl postaven v letech 1923 - 1924 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. Stavba byla financována z tzv. uhelného fondu a z haléřového fondu. Hornický dům se stal důležitým střediskem společenského, politického a kulturního života. V průčelí je reliéf pojmenovaný "Jeden den ze života horníka" od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera. Reliéf má čtyři částí : "Rozloučení", "Cesta do práce", "Práce ve štole" a "Po celodenní námaze". V letech 1969 - 1970 byl Hornický dům rekonstruován, fasáda obložena bílými mramorovými deksami, byla vyměněna okna a upravena střecha. V roce 2006 byly desky sundány budova se přestavila do původní podoby. V současné době je Hornický dům sídlem Městského kulturního střediska a je využíván ke kulturním účelům.
[editovat] Kostel sv. Jakuba Většího
Tento původně farní kostel byl založen ve 13. století. Původní starý kostel (pravděpodobně jednoduchá a prostá stavba) byl zničen saským vojskem a následně obnoven v renesančním stylu, poté byl znovu přestavován v barokním stylu za Jana Hartvika Nostice (budovatele zámku a kláštera v Sokolově). V roce 1672 byl kostel (původně děkanský) povýšen na arciděkanský. Barokní chrám je jednolodní s věží, která byla stavěna jako nucené práce, jež vykonávali za trest nevolníci. Je zastřešena barokní bání s lucernou. Vnitřní zařízení kostela je většinou barokní. Při poslední rekonstrukci byly obnoveny fasády v původní barokní barvě.
[editovat] Kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského
V období masového zakládání kapucínských klášterů v Čechách v 17. století byl založen i kapucínský klášter v Sokolově. Klášter, stejně jako i další katolické církevní instituce v severozápadní oblasti Čech, měl rekatolizační funkci proti šířícímu se protestantismu ze sousedního Saska. Klášter byl založen na popud majitele panství a kancléře Českého království Jana Hartvika Nostice. Výstavba klášterního komplexu probíhala v letech 1663 - 1667, po dokončení byl slavnostně vysvěcen litoměřickým biskupem Maxmiliánem Rudolfem ze Šlejnic. Klášter je tvořen čtvercovým rajským dvorem s kruhovou studnou, dominantou je stavba klášterního kostela sv. Antonína Paduánského. Klášter přežil období rušení klášterů za vlády Josefa II. a byl v provozu až do roku 1950, kdy byl zlikvidován státní bezpečností. V 50. letech zde byla umístěna Československá armáda a klášter byl značně zdevastován. Ohrozila ho i postupující těžba dobu Antonín, která zničila část zahrady a kapli sv. Anny z roku 1782. Kostel sloužil v minulosti jako skladový prostor. V roce 1999 byla zahájena celková rekonstrukce silně zdevastované Nosticovské hrobky pod klášterním kostelem. Hrobka byla uvedena do původního stavu, rakve opraveny a kosterní pozůstatky pohřbených pietně uloženy. Hrobka byla znovu slavnostně vysvěcena 20.12. 1999 světícím biskupem Paďourem. V současné době je zrekonstruován a využíván jako koncertní síň. Uvažovalo se také nad využitím prostor coby pivovar či lihovar.
[editovat] Průmysl a těžba
Sokolovsko vynikalo svým přírodním surovinovým bohatstvím. Již ve středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud, která se nacházela v obou horských pásmech (šlo převážně o cínové rudy). V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres mezi přední průmyslová centra.
[editovat] Těžba uhlí
Hnědé uhlí uložené v sokolovské pánvi ve třech nepravidelně vyvinutých slojích bylo nejprve těženo hlubinným dobýváním v místech nejvyšší kvality sloje. Později převládla technologie a v současnosti probíhá těžba uhlí a jiných užitkových nerostů výhradně lomovým způsobem. Množství uhlí a těžba prakticky trvale narůstalo a kulminovalo v polovině 80. let. Od té doby klesá a v posledních letech se ustálilo na hodnotě blízko optima udržitelného až do doby použití dobyvatelných zásob pánve. Nyní hospodaří se zásobami uhlí i dalších nerostů v sokolovské pánvi jediný subjekt Sokolovská uhelná.
Využití uhlí kopírovalo potřeby jeho největších spotřebitelů - nejprve jako převažující zdroj tepla, později jako surovina pro výrobu ušlechtilých paliv, energií a chemických surovin. V současné době převažuje trend vedoucí k obnově krajiny po ukončení činností.
Zaniklé obce v důsledku těžby v okrese Sokolov: Alberov (Albernhof), Bukovany (Buckwa), Čistá - obec (Lauterbach Dorf), Dolní Rozmyšl (Deutschbundesort), Dvory (Maierhöfen), Habartov (Habersbirk), Horní Rychnov (Ober Reichenau), Jehličná (Grasseth), Kytlice (Kitlitzdorf), Lesík (Waldl), Lipnice (Littmitz), Lísková (Haselbach), Lvov (Löwenhof), Nové Sedlo (Neusattl), Podhoří (Hunschgrün), Smolnice (Pechgrün), Stará Chodovská (Stelzengrün), Tisová (Theißau), Týn (Thein), V úžlabí (Kahr), Vítkov (Wudingrün), Vřesová (Doglasgrün)
[editovat] Strojírenství
V Sokolově se nachází Sokolovské strojírny, působící v oblasti oprav a rekonstrukcí velkostrojů. Vznik společnosti se datuje již do roku 1931, kdy tato firma začala působit pod názvem Centrální dílna hnědouhelných dolů a briketáren. Velká část činností společnosti je spojená s firmou Sokolovská uhelná a.s.
[editovat] Ekologie
Od konce 50.let bylo na Sokolovsku dokončeno celkem téměř 3 tisíce ha rekultivací na plochách v oblastech bývalých dolů a především na plochách vnějších výsypek. V roce 2005 bylo rozpracováno celkem dalších 1 868 ha rekultivací. S postupným ukončováním těžby uhlí vznikala i potřeba zahlazovat zůstatky po těžbě. U některých zbytkových jam (lomy Boden, Medard – Libík, Michal, Jiří a Družba) byl zvolen jiný způsob rekultivace - zavodňování těchto ůzemí. Do konce činnosti má na Sokolovsku vzniknout ještě dalších více než 1 722 ha vodních ploch. Na lomu Medard byla ukončena těžba uhlí v březnu 2000. Území dotčené hornickou činností má rozlohu 1 183 ha a jako plán likvidace byla zpracována varianta jezera s hladinou 400 m.n.m. (Napouštění jezera se předpokládá v letech 2009 až 2013.). V blízkosti města Sokolov vznikla vodní plocha využívaná pro rekreační účely obyvatel sousedícího sídliště. Způsob zahlazení dolové činnosti na lomu Michal byl součástí Generelu rekultivací po těžbě uhlí v okrese Sokolov, který byl zpracován a projednán v roce 1993. Územně plánovací dokumentace předpokládá začlenění nádrže do předměstské zóny města Sokolov.
[editovat] Kultura, sport a relax
Sokolov a jeho okolí má stále pověst především průmyslového a důlního města. Ale to se možná brzy změní. Na místě dolů totiž začínají vznikat jezera.
[editovat] Rekreace
Například jezero Michal je vyloženo fólií, na jeho dně i pláži zlatý písek a vůbec byste nepoznali, že tu ještě nedávno stály těžební bagry.
Další důl, který právě prochází rekultivací, je Medard, jezero, které zde vznikne. Začíná se již napouštět a bude mít zhruba 500 hektarů. Okolo jezera vznikne celá řada atrakcí včetně například zoologické zahrady, botanické zahrady, včetně přístaviště lodí a dá se říci, že právě využití těchto rekultivovaných prostor bude základnou pro budoucí využítí Sokolovska pro dovolenou, relaxaci, pro pobyt turistů, nikoliv pro těžbu uhlí. Velkou zajímavostí jezera Medard by měly být i vodní domy, které si budou moci turisté pronajímat.
[editovat] Kultura
V Sokolově se nachází také Městské divadlo Sokolov, které bylo vyprojektováno do prostoru bývalého kina "Svět" v podzemí Hornického domu kultury na náměstí Budovatelů.
Dále můžeme navštívit kino Alfa, kde se každoročně koná Sokolovský filmový seminář
Dalším kulturním místem je také hornické Krajské muzeum Sokolov.
[editovat] Sport
Pro veřejnost je zde k dispozici Sokolovský bazén a hned u Sokolova je nově otevřené 18-ti jamkové golfové hřiště na výsypce Silvestr v Dolním Rychnově. Golf je součástí rozlehlého sportovně rekreačního areálu, který je v blízkosti dostavěného koupaliště Michal. Vedle hřiště vznikne i zoopark a lesopark. Provoz golfového hřiště byl oficiálně zahájen koncem září 2006.
Působí zde druhá fotbalová liga - FK Sokolov a druhá liga hokeje - HC Baník Sokolov
[editovat] Externí odkazy
[1]- mapa Sokolova [2] - Gymnásium Sokolov [3] - nemocnice Sokolov
| Města a obce okresu Sokolov |
|---|
|
Březová | Bublava | Bukovany | Citice | Dasnice | Dolní Nivy | Dolní Rychnov | Habartov | Horní Slavkov | Chlum Svaté Maří | Chodov | Jindřichovice | Josefov | Kaceřov | Krajková | Královské Poříčí | Kraslice | Krásno | Kynšperk nad Ohří | Libavské Údolí | Loket | Lomnice | Nová Ves | Nové Sedlo | Oloví | Přebuz | Rotava | Rovná | Sokolov | Staré Sedlo | Stříbrná | Svatava | Šabina | Šindelová | Tatrovice | Těšovice | Vintířov | Vřesová |
