Rejsek horský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rejsek horský | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Sorex alpinus Schinz, 1837 |
Rejsek horský (Sorex alpinus, Schinz, 1837) je vzácný druh hmyzožravců ČR. Žije ostrůvkovitě v horských oblastech. Je členem vyhraněných horských ekosystémů, velice náchylných k narušení imisemi nebo jinou lidskou činnosti. V textu Bernské konvence je rejsek horský uveden v seznamu chráněných druhů.
Obsah |
[editovat] Rozměry
Hmotnost 5-14 g, délka 60-80 mm
[editovat] Popis
Od ostatních rejsků vyskytujících se v Česku ho snadno poznáme podle zbarvení. Celé tělo má jednobarevný černošedý tón, od něhož se odlišují pouze chodidla a ocas. Tlapky mají totiž barvu světlou, někdy až růžovou, a ocas, stejně dlouhý jako tělo, je kontrastně černobílý – navrchu tmavý a vespod světlý.
[editovat] Rozšíření a početnost
Jeho výskyt je omezen pouze na horské oblasti střední a jižní Evropy. Nejsouvisleji je rozšířen v Alpách a v sousedících balkánských pohořích od Istrie až po Albánii. Ostrůvkovitě se vyskytuje i v jiných pohořích střední Evropy, souvisleji také od Šumavy přes Sudety, Beskydy, Tatry až do ukrajinských a rumunských Karpat.
V ČR se při jižní hranici vyskytuje na Šumavě, v Blanském lese a v Novohradských horách. Při severní hranici je souvisleji rozšířen od Jizerských hor přes Krkonoše, Orlické hory až po Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Byl nalezen také v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny. Souvislý pruh jeho rozšíření se pak táhne od Moravskoslezských Beskyd přes Oravu, Vysoké Tatry a Nízké Tatry až po Pieniny. Rejsek žije také v Bílých Karpatech, Malé a Velké Fatře, na Polaně, ve Slovenském rudohoří, Slovenském krasu, na Muránské planině a na Vihorlatu.
[editovat] Stanoviště
Rejsek horský je chladnomilný lesní druh, velmi charakteristický pro pásmo horského lesa. Je to glaciální relikt z poslední doby ledové. Žije v zalesněných stinných údolích kolem potoků a řek, v chladném a vlhkém prostředí. Proniká i nad horní hranici lesa na mokré subalpínské louky a rašeliniště. V zimě se může vyskytovat i v budovách. Na lesnatých chladných a mokrých místech může sestupovat i do nižších poloh.
[editovat] Biologie
Rejsek horský je součástí chladnomilné horské lesní fauny. Způsobem života se příliš neliší od ostatních druhů rejsků. Je velmi pohyblivý, aktivní hlavně v noci, ale i ve dne. Zdržuje se na povrchu půdy i v její horní vrstvě, dobře hrabe a využívá chodby jiných drobných savců, kde hledá potravu. V zimě je čilý i pod sněhem na povrchu půdy.
[editovat] Potrava
Převážnou část jeho potravy tvoří členovci, především drobné, nepříliš sklerotizované formy, ale také pavouci, žížaly, plži a jiní bezobratlí. Rejsek horský částečně konzumuje i semena, kořínky i jiné části rostlin.
[editovat] Rozmnožování
Rozmnožování trvá od dubna do září, samice rodí během sezóny obvykle dvakrát 6 až 8 mláďat, která setrvávají asi 3 týdny v hnízdě a pohlavně dospívají až na jaře příštího roku. Celková délka života je asi 1,5 roku.
[editovat] Hodnota druhu
Jako hmyzožravec je to velmi důležitý, leč vzácný člen horských ekosystémů. Je důležitým bioindikačním druhem v prostředí českých hor. Má hodnotu vědeckou i kulturně výchovnou.
[editovat] Ochrana
Je ohrožován vodohospodářskými úpravami v podhorských oblastech, regulací toků a likvidací břehových porostů, což posunuje spodní hranice jeho výskytu do vyšších poloh. Při horní hranici výskytu je naopak ohrožován působením imisí. Likvidace hmyzích kalamit v horách pomocí insekticidů ohrožuje jeho potravní základnu, způsobuje ukládání toxických reziduí v těle a má i přímé letální účinky. Aktivní ochrana znamená zachovat mokré a vlhké horské biotopy a omezit aplikace biocidů v těchto místech.
Přestože těžiště výskytu rejska horského v Česku je převážně v chráněných územích, je zde tento rejsek nejvíc ohroženým hmyzožravcem.
