Obratlovci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Obratlovci | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Taxonomické zařazení | ||||||
|
||||||
| Třídy | ||||||
|
Obratlovci jsou podkmenem strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěnné kostry, s dobře odlišitelnou hlavovou částí.
[editovat] Charakteristické znaky podkmene
- Vnitřní kostra, páteř je tvořena obratly, hlavová část je kryta lebkou
- Bilaterálně souměrné tělo
- Centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů
- Trubicovitá nervová soustava chráněna kostěnnou schránkou
- Uzavřená cévní soustava
- Základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron
[editovat] Taxonomické rozdělení
Podle nejnovějšího systému nepatří sliznatky mezi obratlovce, ale jsou jejich sesterskou skupinou v nově vytvořeném taxonu Craniata.
Nicméně stále přetrvává základní dělení obratlovců na dvě nadtřídy:
- bezčelistnatce(Agnatha)
- čelistnatce (Gnathostomata)
Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky, pokud je považujeme za obratlovce. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist.
Někdy se můžeme setkat s rozdělením čelistnatců na dvě skupiny:
- Ploutvovci (Pisces) - kam by patřily třídy paryby, nozdratí a paprskoploutví
- Čtyřnožci (Tetrapoda) - kam by patřily suchozemské třídy
Podle přítomnosti plodových obalů čelistnatce dělíme na:
- Bezblanné (Anamnia) - paryby, nozdratí, paprskoploutví, obojživelníci
- Blanaté (Amniota) - plazi, ptáci, savci
Mimo vědeckou obec se všichni živočichové dají rozdělit na obratlovce a bezobratlé, bezobratlí jsou ale jen umělým seskupením všech ostatních taxonů kromě obratlovců samotných.
