Queen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|||||||||||||||||||||
Queen je legendární britská rocková skupina.
Obsah |
[editovat] Vznik skupiny
Když se ve čtrnácti letech Freddie Mercury přestěhoval s rodiči z Bombaje (narodil se ovšem na Zanzibaru) do Felthamu, jeho poklidný život rozmazlovaného synka poměrně bohatých Peršanů se od základu změnil. Už tu nebylo žádné služebnictvo, které by se o něho staralo. Jeho otec už neměl tolik času. A Freddie musel každé ráno jezdit dvoupatrovým autobusem do školy, kde se mu spolužáci smáli kvůli přízvuku i kvůli barvě pleti. Jeho prospěch se výrazně zhoršil. Když školu opouštěl, dokázal si další studium představit jedině na škole uměleckého směru: v Ealing Art School, kde mimochodem studoval i Pete Townshend.
Británie druhé poloviny šedesátých let byla jako vroucí kotel. Hudební žebříčky ovládaly skupiny Beatles a Rolling Stones a v Londýně žil nový idol Jimi Hendrix. Freddie Hendrixovi doslova propadl. Nosil hedvábné duhové košile, šifonové šály, na hlavě si vytvářel složitý účes ve stylu „rozcuchán elektrickým šokem“ a v přestávkách vyskakoval s dlouhým pravítkem, které mu sloužilo jako mikrofon, na lavice a za doprovodu imaginámí kytary vyřvával na celé kolo Purple Haze. O pár let později bude stejnou pózu široce rozkročen, tentokrát už s pravým mikrofonem a stále imaginámí kytarou kolem krku zaujímat na pódiích a přivádět tisíce fanoušků k extázi. Jenže zatím jeho napodobování Hendrixova zpěvu moc nadšení nevzbuzovalo. Spolužáci ho okřikovali a dělali si z něho legraci. Jinak tichý a nenápadný Frederick jim připadal tak trochu jako blázen.
Budoucí „královně“ trvalo plných šest let, než se skutečně prosadila. Její zárodek vznikl už roku 1968 na chodbách londýnské Imperial College, kde se student fyziky jménem Brian May pokusil založit skupinu. Přidal se k němu Roger Taylor (původně chtěl studovat stomatologii) a Tim Staffell, spolužák Freddieho Bulsary z kurzu umění. Začali si říkat Smile. První a zároveň poslední singl žádné hudební zemětřesení nepřinesl. Po dvou letech Staffell skupinu opustil, ale předtím ještě stačil přesvědčit Freddieho, aby ho u Smile nahradil. Krátce nato se trojice doplňovaná o nejrůznější basisty, kteří se střídali přímo závratnou rychlostí, vydala na první turné po školních klubech.
Roku 1971 přišel ke Smile John Deacon, v pořadí už sedmý hráč na basu. Skupina si s jeho příchodem změnila název. Začali si říkat Queen. O rok později je do své stáje přijala megaspolečnost EMI a skupina vydala první písničku Keep Yourself Alive. Kritici ji ztrhali, rozhlas ji odmítl hrát. Stejný osud málem potkal i první album s prostým názvem Queen.
S druhým albem, které mělo stejně málo nápaditý název Queen II, konečně prorazili. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. V období mezi léty 1973 až 1991 vydávali průměrně jedno album ročně.
[editovat] Styl
Dokáže vůbec někdo charakterizovat styl skupiny Queen? Ano, byl to rock, ale i něco navíc. Queen uměli zahrát klasickou „vypalovačku“ jako Tie Your Mother Down, ale také hymnus typu We Are The Champions. Nahráli futuristické elektronické Radio GaGa i jedny z nejkrásnějších balad rockové historie. Psali tradiční diskotékové hity jako Another One Bites The Dust i netradiční Under Pressure.
Vždy si dokázali zachovat originální zvuk, díky kterému je posluchač pozná doslova po pár tónech. Přispěl k tomu Mercuryho vokální projev a nezaměnitelný zvuk kytary Briana Maye, („Chtěl jsem někdy natočit desku s velikým orchestrem, ale s Queen to prostě nejde. Brian zvládne celý orchestr na jedné kytaře,“ řekl Mercury po vydání sólového alba Mr. Bad Guy.) Ale především neobyčejné sbory, označované za nejlepší v posledním půlstoletí, které vynikly třeba v Bohemian Rhapsody, jež si opět zaslouží trochu pozornosti.
Bohemian Rhapsody způsobila menší revoluci. Objevila se v roce 1975 na albu A Night At The Opera. Téměř okamžitě po vydání se singl s touto písní ocitl na prvních příčkách hitparád, kde se udržel devět týdnů. Tento rekord dokázal překonat až Bryan Adams s písní Everything I Do…; autorem je Freddie Mercury a také producent Roy Thomas Baker, který při její tvorbě zažil menší šok. Mercury mu nejprve předvedl začátek (vokál za doprovodu klavíru), pak se zarazil a s ledovým klidem prohlásil: „Tady přijde ta opera.“ Ovšem onen zamýšlený krátký operní kousek se při nahrávání poněkud rozrostl na sto osmdesát hlasů, které všechny patří jen čtyřem členům Queen. Nahrávání trvalo tři týdny, protože Freddie byl neustále s něčím nespokojený. Měl svou představu a tu chtěl naplnit. (Podobně ostatně nahrával všechny písně a točil všechny videoklipy. Utvořil si představu, rozpracoval ji do nejmenších detailů včetně vzorku na látce kostýmů, barvy světel při natáčení nebo jediného tónu a pak ji chtěl splnit.)
Další šok připravil Mercury diskžokejům z rozhlasových stanic. Konečná verze trvala šest minut – dvojnásobek proti běžným singlům. A Queen odmítli cokoli vyškrtnout nebo zkrátit. Posluchači jim dali za pravdu.
Revolučnost Bohemian Rhapsody se neomezovala pouze na netradiční délku a spojení stylů, ale také na výtvarné zpracování. Bývá považována za první rockové video filmové zpracování písničky, v němž je obraz podřízen zvuku. Stala se jím opět náhodou. Skupina chtěla natočit klip pro populární televizní pořad Top of The Pops, jenže byla odmítnuta. A tak se rozhodla natočit film s hudbou Bohemian Rhapsody. Přišel je na směšných pět tisíc liber. Dnes už klasické video se nakonec objevilo i v programu Top of The Pops.
[editovat] Videoklipy skupiny
Videoklipy Queen nikdy nebyly nudné nebo nenápadité. K nejpamátnějším patří I Want To Break Free. Všichni se navlékli do ženských šatů a zahráli si na postavy z „mýdlové opery“: čtveřice žen v domácnosti. Mercury si nasadil falešné poprsí, natáhl na sebe růžové tričko a černou minisukni. Pobíhá po pokojí s mopem v ruce, zatímco Brian May si s hlavou plnou natáček hoví v křesle a listuje časopisem. Roger Taylor vykukuje nad schody jako školačka s copánky a John Deacon, autor písně, v klidu posedává jako mladistvá babička. Vzápětí se na plátně objeví Mercury jako Nižinského faun. Dokonce se pro scénu, kdy pózuje na vrcholku skály a hraje na píšťalu, oholil!
Zcela jiný styl má třeba Radio GaGa Rogera Taylora. Prolínání zfanatizovaného publika a válečných scén střídaných ukázkami z filmu Metropolis. V Miracle Queen omládnou hrají je čtyři děti oblečené do nejtypičtějších kostýmu. Třeba malý „Mercury“ má na sobě čemobílý trikot s hlubokým výstřihem.
V Iťs A Kind Of Magic je k vidění zase něco úplně odlišného: animovaný film. Mercury je tu mágem v černém plášti. Kouzlem si přivolává tři kreslené tanečnice, z vandráků Maye, Deacona a Taylora vykouzlí hudební hvězdy a zase všechny nechá zmizet.
Použití vizuálních triků dostoupí vrcholu roku 1991 v titulní písni z alba Innuendo, kde se v kresleně postavy proměnili všichni.
Posledním hraným videoklipem, na kterém Freddie spolupracoval, bylo I´m Going Slightly Mad. K maskování použil černou paruku a divadelní bílý make up. Vypadal velmi nemocně. V ostatních klipech z tohoto období se už neobjevoval. Innuendo je kreslené, The Show Must Go on je kompilátem z minulých filmů.
[editovat] Smrt Freddieho Mercuryho
Přišlo poslední vystoupení před kamerou: These Are The Days of Our Lives. Žádné výstřelky, žádná přepychovost, žádné bláznivé nápady. Jen civilní Mercury (bez kostýmu a bez líčení) otočený přímo do kamery. Nic neskrývá, na nic si nehraje. Umírající člověk se loučí se svou největší láskou – s publikem.
Poslední měsíce jeho života byly těžce poznamenány rozvinutou chorobou AIDS. O své nemoci věděl, ale nikdy o ní nemluvil. Dokonce i členům skupiny přiznal svůj skutečný zdravotní stav jen pár měsíců před smrtí. „Věděli jsme, že se něco děje, ale jistotu jsme neměli.“ prohlásil May. Postupující Freddieho choroba přinutila skupinu, aby omezila vystupování. Nejprve Mercury prohlásil, že se už cítí na turné příliš starý. „Nemyslím, že by se dvaačtyřicetiletý muž měl prohánět v trikotu po jevišti. Není to zrovna důstojné,“ řekl. Začaly se ozývat hlasy, že se skupina rozpadá. Pravda byla smutnější. Poslední turné absolvovali roku 1986 pod názvem Magic Tour. Pak už přišlo jen vystoupení s Montserrat Caballéovou v Barceloně roku 1988. Freddie však zpíval z playbacku. V tisku se objevují první dohady o nemoci AIDS. Mercuryho život k tomu novináře svádí. Když se v únoru 1990 objevil na předávání cen Brit Awards v nepříliš dobré kondici a značně pohublý, dohady přibývaly.
Teprve 23. listopadu 1991 vydává tisková mluvčí Freddieho Mercuryho (on už leží v kómatu) oficiální prohlášení, že Mercury má AIDS. O čtyřiadvacet hodin později Freddie ve svém bytě v Kensingtonu umírá. Odešel člověk, který kdysi prohlásil: „žít do sedmdesáti by byla nuda.“
Těsně před smrtí ještě stačil darovat práva na Bohemian Rhapsody organizaci bojující proti AIDS Terrence Higgins Trust. Píseň byla vydána před Vánocemi 1991. Do šesti dnů se ocitla na prvním místě hitparády .
[editovat] Queen bez Mercuryho (1992 - 2004)
Po smrti Mercuryho se kapela stáhhuje do ústraní, její zbývalí členové společně nikde nevystupují. Roger Taylor vystupuje se svojí kapelou The Cross, Brian May se rovněž věnuje sólové tvorbě. John Deacon se věnuje rodině. V roce 1995 vychází CD Made In Heaven a rázem se dostává na první místo Britské hitparády. CD je složeno z nevydaných písní, které vznikly krátce před Mercuryho smrtí. V roce 1997 vystupují zbylí členové Queen společně s Elton John s písní The Show Must Go On - to je také poslední společné vystoupení zbývajícíh členů kapely. V roce 2003 vystupují Brian May a Roger Taylor na koncertě v Kapské město na benefičním koncertě 46664 společně s takovými hvězdami jako Beyoncé, The Corrs, Anastacia a dalsimi.
[editovat] Queen & Paul Rodgers
V roce 2004 se na společném pódiu při oslavách 50ti let kytara Fender setkali při skladbě All Right Now Brian May a Paul Rodgers - mezi oběma účinkujícími zavládla ta správná „chemie“ a zanedlouho se svět dočkal oznámení, že se Queen vrací v novém složení (Queen+Paul Rodgers) opět na pódia. Během evropského turné v roce 2005 se koncertu dočkalo také pražské publikum, kapela po jeho skončení vydala živé album a DVD Return of the Champions. V roce 2006 Queen odehráli turné po [Severní Americe], před nedávnem kapela oznámila návrat do studia - dá se tedy očekávat nové studiové album.
[editovat] Externí odkazy
| Queen |
| John Deacon | Brian May | Freddie Mercury | Roger Taylor |
| Diskografie skupiny Queen |
|---|
| Studiová alba: Queen | Queen II | Sheer Heart Attack | A Night at the Opera | A Day at the Races | News of the World | Jazz | The Game | Flash Gordon | Hot Space | The Works | A Kind of Magic | The Miracle | Innuendo | Made in Heaven |
| Živá alba: Live Killers | Live Magic | Live at Wembley '86 | Queen On Fire - Live at the Bowl | Return of the Champions |
| Výběrová alba: Greatest Hits | At the Beeb | Greatest Hits II | Classic Queen | Queen Rocks | Greatest Hits III | Stone Cold Classics |
| DVD: We Will Rock You | The Freddie Mercury Tribute Concert | Greatest Video Hits 1 | Live at Wembley Stadium | Greatest Video Hits 2 | Queen On Fire - Live at the Bowl | Return of the Champions | Super Live in Japan |
