Povodí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera. Hranice mezi dvěma povodími se nazývá rozvodí. Všechna povodí konkrétního moře či oceánu pak nazýváme úmoří.

Povodí je základní jednotkou pro vyhodnocování toků látek v přírodě. Většina prvků je totiž svými biogeochemickými cykly navázána na vodu, a tak při vyhodnocování toků lze vycházet ze základní hydrologické bilance povodí, která je dána srážkami a průtokem na konci povodí. Podobně i správa a údržba toků včetně veškerých protipovodňových opatření se provádí podle jednotlivých povodí - v Česku existuje několik státem zřízených organizací (státních podniků) věnujících se této činnosti, pojmenovaných podle povodí, jež spravují:

Povodí Vltavy
Povodí Labe
Povodí Ohře
Povodí Moravy
Povodí Odry

Největší povodí na světě má řeka Amazonka: zahrnuje asi 40 % rozlohy Jižní Ameriky, tj. asi 6 915 000 kilometrů čtverečních. V České republice má největší povodí řeka Labe (51 394 kilometrů čtverečních v ČR, tj. asi 2/3 území ČR.).

[editovat] Česká povodí

Česko se svou složitou geologickou stavbou představuje prakticky střechu Evropy. Je významnou pramennou oblastí kontinentu. Nachází se na hlavním evropském rozvodí, které rozděluje republiku na tři hlavní evropská povodí:

povodí Labe (úmoří Severního moře) - skoro celé Čechy s hlavními toky Labe a Vltava,
povodí Dunaje (úmoří Černého moře)- jižní a západní příhraniční oblasti Čech, střední a jižní Morava s hlavními toky Morava a Dyje,
povodí Odry (úmoří Baltického moře)- severní oblasti Moravy a malé příhraniční oblasti na severu Čech.

[editovat] Bezodtoké oblasti

Ne všechna povodí nutně náležejí k nějakému úmoří – ve střední Asii, severní a jižní Africe či Austrálii existují rozsáhlá území, postrádající odtok do moře. Taková území se označují jako bezodtoké oblasti nebo též oblasti s vnitřním odtokem.