Mučení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mučení (též tortura) je jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení, zpravidla za účelem získání informací při výslechu, jako forma trestu, nebo pro potěšení v rámci BDSM.
[editovat] Mučírna
Zvláště ve středověku existovaly speciální místnosti určené pro mučení, označované jako mučírny. Většinou se nacházely v podzemí, aby nebyl slyšet nářek mučených.
Mučící nástroje:
[editovat] Zákaz mučení v mezinárodním právu
Mučení zakazuje Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1948 a Ženevské úmluvy na ochranu obětí války z roku 1949. Valné shromáždění OSN přijalo roku 1975 Deklaraci o ochraně všech osob před mučením a jiným krutým nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním, na níž navázalo roku 1984 sjednání Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. V rámci Rady Evropy zakazuje mučení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, na níž roku 1987 navázala Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
