Lyzozom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

porovnání velikosti lyzozomu vzhledem k dalším membránovým buněčným strukturám

Lyzozom je označení pro rozličné uzavřené plus minus kulovité mebránové útvary v cytoplazmě živočišných buněk, které obsahují hydrolytické enzymy - hydrolázy. Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého endoplazmatického retikula či Golgiho komplexu a slouží k nitrobuněčnému trávení, k odbourávání rozličného nepotřebného a škodlivého endogenního i exogenního materiálu a k tzv. autofágii (odbourávání vlastních poškozených buněčných struktur). V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení těchto váčků a následnému „samostrávení“ buňky (tzv. autolyze buňky). V rostlinných buňkách se lyzozómy nevyskytují a jejich úlohu přejímají vakuoly.

[editovat] Typy lyzozomů

primární lyzozomy (předlyzozomy) jsou váčky obsahující hydrolázy, ale nikoliv materiál k trávení
sekundární lyzozomy jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s tzv. fagozomem (váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze). Vzniklé jednoduché molekuly (např. monosacharidy) jsou vstřebány do cytosolu).
terciální lyzozomy (postlyzozomy, reziduální tělíska) už obsahují zbytky materiálu, který se již nedá dál rozložit. Jejich obsah je pomocí exocytózy posléze vyloučen z buňky a postlyzozom zanikne.

[editovat] Typy fagozómů

autofagozom - útvar vzniklý splynutím lyzozomu a fagozomu obsahujího fagocytované struktury a materiály
heterofagozom - útvar vzniklý splynutím lyzozomu a fagozomu obsahujího vlastní buněčné struktury a materiály.