Biologická membrána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Biologické membrány, tedy membránové struktury, které tvoří součást živých systémů, jsou tenké, rovinné struktury, které oddělují dvě prostředí nebo struktury a v závislosti na své stavbě plní často i další, komplexní funkce.

Protože pojem membrána je z hlediska biologie dosti široký pojem, rozdělujeme biologické membrány na dvě základní skupiny.

[editovat] Buněčné membrány

schéma buněčné membrány - dvě vrstvy fosfolipidů

buněčná membrána s integrálními proteiny a glykoproteiny

Podrobnější informace naleznete v článku Buněčná membránanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Buněčné membrány jsou tvořené převážně molekulami fosfolipidů, které jsou orientované vůči okolnímu vodnému prostředí. Většina buněčných membrán je tvořena dvojitou vrstvou lipidů, které jsou orientovány hydrofilní částí molekuly směrem ven, hydrofobní uhlíkové řetězce pak tvoří vnitřek membrány. Stavbu takové membrány popisuje model fluidní mozaiky, membrána je v postatě polotekutá a proteiny integrované v membráně jsou zakotveny do značné míry pohyblivě (nemohou se translokovat na opačnou stranu membrány). Buněčné membrány jsou semipermeabilní, selektivně propustné pro některé látky, transport látek je také ovlivňován a řízen specializovanými proteinovými přenašeči, kanály a iontovými pumpami.

Speciální typy buněčných membrán

• cytoplasmatická membrána: odděluje buňku od vnějšího prostředí
• membrána chloroplastů: u zelených řas a rostlin (archaeplastida) je dvoujednotková
• mitochondriální membrána: vždy dvoujednotková membrána, vnitřní membrána je uspořádaná ve formě krist nebo tubulů
• tonoplast: dvoujednotková membrána rostlinných vakuol
• karyolema, jaderná membrána : specializovaný obal jádra eukaryotické buňky, je tvořen dvěma vrstvami a perinukleárním prostorem mezi nimi, který může být napojen na cisterny ER. Spojení mezi jádrem a cytoplasmou je umožněno jadernými póry, které u savčí buňky zabírají asi třetinu povrchu membrány. Nejsou to ale pravé otvory, jsou přepažené tenkou vrstvičkou granulární hmoty zvané diafragma.

[editovat] Anatomické membrány

Podrobnější informace naleznete v článku Anatomická membránanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

předloktí člověka 4.- kost loketní 5.- kost vřetenní 6.- mezikostní membrána

střední ucho 1.- kladívko 2.- kovadlinka 2'-Proc. lenticularis 3.- třmínek 4.- bubínek 5.- oválné okénko 6.- M. tensor tympani 7.- M. stapedius

U mnohobuněčných organismů se vytvářejí anatomické struktury, které také mají charakter membrány. Mikroskopické membrány jsou tvořené mezibuněčnou hmotou, některé makroskopické mnohovrstevné membrány jsou tvořeny vazivem. Struktrury, které jsou v anatomii nebo mikroskopické anatomii označované jako membrána nemají více společných znaků než právě jejich rovinné uspořádání, některé jsou polopropustné, jiné nepropustné, i jejich funkce jsou rozdílné.

Histologické membrány

• bazální membrána : vrstvička mezibuněčné hmoty, na kterou nasedají buňky epitelové tkáně nebo endotelu
• Bowmanova membrána: jedna z vrstev rohovky oka, (lat. lamina limitans anterior)
• Descemetova membrána: jedna z vrstev rohovky oka (lat. lamina limitans posterior)
• Bruchova membrána: jedna z vrstev cévnatky oka (lat. lamina vitrea)
• Membrana limitans interna: jedna z vrstev iris oka
• Reissnerova membrána: součást blanitého hlemýždě vnitřního ucha
• basilární membrána: součást Kortiho orgánu vnitřního ucha

Makroanatomické membrány

• mezikostní membrána (lat. membrana interossea): silný vazivový pruh napjatý mezi kostmi předloktí a bérce
• ušní bubínek (lat. membrana tympani)
• oválné okénko : kryté membránou, přechod mezi středním a vnitřním uchem
• intersegmentální membrána: vazivová membrána, která umožňuje vzájemnou pohyblivost článků hmyzu

Membrány vznikající během embryonálního vývoje

Během vývoje embrya vznikají některé membránové struktury, které se později prolamují a tím zanikají, nebo naopak zesilují a tvoří struktury, které se později již jako membrány neoznačují

• oropharyngeální membrána - přechodné stadium při vývoji stomodea (budoucí dutiny ústní) a prvostřeva
• pleuroperitoneální membrána - stadium oddělování břišní a hrudní dutiny a vzniku bránice
• kloakální membrána
• urogenitální membrána
• anální membrána