Konkláve
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konkláve (z lat. con clave – uzamčen na klíč) je shromáždění kardinálů volící papeže, popřípadě místo konání tohoto shromáždění, které se schází 15–20 dnů po smrti předchozího papeže a tvoří je kardinálové, kteří v době jeho zahájení nepřekročili věk 80 let.
[editovat] Současná pravidla
Zúčastnit se konkláve je povinností všech kardinálů, kteří doposavad nepřekročili věk osmdesáti let (hranici stanovil papež Pavel VI. v roce 1970). Sejít se musí 15–20 dnů po papežově smrti.
Hlasování při volbě papeže se děje v Sixtinské kapli čtyřikrát za den. Po každém hlasování (hlasuje se tajně) se hlasovací lístky spálí – je-li volba neúspěšná, kouř se přísadami (papír a vlhké piliny) obarví na černo (černý dým stoupající nad kaplí znamená, že hlasování bylo neúspěšné), pokud je volba úspěšná, zabarví se na bílo. Barva kouře je způsobena chemikáliemi, kterými jsou hlasovací lístky napuštěny, ovšem spolehlivost barvení je pochybná, takže poutníci a novináři často tonou v napětí. Při posledním konkláve v roce 2005 se proto spolu se stoupajícím bílým kouřem rozezněly zvony, oznamující lidu, že nový papež byl zvolen.
K úspěšné volbě papeže je zapotřebí, aby kandidát získal 2/3 hlasů přítomných kardinálů. Pokud se tak nestane ani po 30 kolech volby, stačí pak ke zvolení papeže hlasy prosté většiny přítomných kardinálů (pravidlo stanovil papež Jan Pavel II., dosud nebylo použito).
Kardinálové nesmějí konkláve opustit, dokud není nový papež zvolen a po tuto dobu se ani nesmějí stýkat s veřejností. Nesmějí mít telefonické spojení se světem, nesmějí číst noviny, poslouchat rádio nebo se dívat na televizi. Taktéž nesmějí hovořit s personálem a kleriky, kteří pomáhají konkláve organizovat. Tím má být zajištěno, že kardinálové dodrží Solum Dum prae oculis…, tedy že budou mít před očima pouze Boha.
Všichni účastnící konkláve (jakož i personál, který ho zabezpečuje) jsou pod trestem exkomunikace vázáni mlčenlivostí o průběhu volby, pokud je jí papež výslovně nezbaví.
[editovat] Historie
V roce 1059 vyhradil papež Mikuláš II. bulou In nomine Domini volbu papeže kardinálům a biskupům. Alexandr III. konstitucí Licet de vitanda z roku 1179 považoval za vhodné, aby papeže volil pouze sbor kardinálů a stanovil dvě třetiny zúčastněných jako nutné quorum. Řehoř X. pak na lyonském koncilu 1274 ustanovil, že volba se musí provádět v konkláve, čili na uzavřeném místě s omezeným pohodlím, aby vyloučil příliš dlouhé uprázdnění Apoštolského stolce.
Nejdelší volba papeže trvala 31 měsíců: od února 1269 do září 1271. Z klání mezi nejrůznějšími mocenskými vlivy nakonec vyšel vítězně Řehoř X.
Poslední konkláve se konala 15. dubna 2005 po smrti Jana Pavla II. a na jeho konci byl papežem zvolen němecný kardinál Joseph Ratzinger, který přijal jméno Benedikt XVI.
