Pavel VI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pavel VI.

Rodné jméno	Giovanni Battista Montini
Začátek pontifikátu	21. červen 1963
Konec pontifikátu	6. srpen 1978
Předchůdce	Jan XXIII.
Nástupce	Jan Pavel I.
Datum narození	29. září 1897
Místo narození	Sarezzo, Itálie,
Datum úmrtí	6. srpen, 1978
Místo úmrtí	Vatikán

Erb papeže Pavla VI.

Pavel VI. (26. září 1897 – 6. srpen 1978), původním jménem Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini – papež v letech 1963–1978. Předsedal druhé části 2. vatikánského koncilu a dohlížel na provádění jím přijatých rozhodnutí. Mezi jeho zásadní díla patří Humanae vitae a Evangelii nuntiandi. Během patnácti let v úřadu povýšil Pavel VI. na šesti konzistořích 143 arcibiskupů na kardinály. Pavel VI. zemřel v papežské rezidenci Castel Gandolfo na srdeční zástavu.

[editovat] Dětství

Giovanni Montini se narodil v italském městě Concesio v provincii Brescia v urozené rodině. Do katolického semináře vstoupil v roce 1916 a po čtyřech letech ukončil studium vysvěcen na kněze. Poté studoval na Gregoriánské univerzitě a Univerzitě v Římě. Jeho organizační schopnosti mu zajistili místo v kurii. V roce 1937 se stal pomocníkem kardinála Pacelliho, sekretáře papeže Pia XI.. Když byl Pacelli zvolen do papežského úřadu jako Pius XII., Montini získal pozici pod novým sekretářem papeže. Sekretář však v roce 1944 zemřel a Pius XII. pracoval přímo pro papeže.

V roce 1953 se stal milánským arcibiskupem, tedy tradičním „předstupněm“ ke kardinálskému postu. K překvapení mnohých Montini nikdy nedostal kardinálský post před papežovým úmrtím v roce 1958. Novým papežem se stal kardinál Angelo Roncalli (zvolil si jméno Jan XXIII.) a po pouhých dvou měsících v úřadu povýšil Montiniho na kardinála.

[editovat] Montini papežem

Jako papeže si Pavla VI. svět bude nejspíše pamatovat díky encyklice Humanae Vitae, kterou vydal v 25. července 1968. V tomto díle znovupotvrzuje pohled katolické církve na plánování a kontrolu porodnosti. Jeho rozhodnutí bylo stejně tak nečekané, jako málokdo očekával, že církve bude akceptovat antikoncepci. Veřejnost ale podrobila Vatikán ostré kritice.

Papež byl reakcí veřejnosti na encykliku zdrcen. Jeho biografie na internetových stránkách Vatikánu vzpomíná, že to byla událost, která provázela papeže celým jeho pontifikátem.

[editovat] Mezináboženský dialog

Pavel VI. byl prvním papežem ve 20. století, který se setkal s vrcholnými představiteli východních ortodoxních náboženství. V roce 1964 v Jeruzalémě hovořil s patriarchou pravoslavné církve Athenagorasem I. Byl to krok k prolomení komunikační bariéry mezi katolickou církví a pravoslavím, ze kterého vzešla deklarace, čtená na druhém vatikánském koncilu v Římě a na speciální ceremonii v Istanbulu.

Pavel VI. byl také teprve druhým papežem, který se setkal s představitelem anglikánské církve arcibiskupem z Canterbury Michaelem Ramseyem. Papež Pavel VI. jako první v řadě svých předchůdcí během pontifikátů navštívil šest kontinentů.