Kniha Abdijáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kniha Abdijáš (hebr. עובדיה ^cÓvadjáh „Sluha Boží“) či jinak kniha proroka Abdijáše je jednou z nejkratších knih Starého zákona. Řadí se mezi prorocké knihy, za Ámose a před Jonáše.

Prorok je pravděpodobně anonymní, jeho jméno je jen symbolické („Sluha Boží“). Pravděpodobně se jednalo o přeživšího kultovních, chrámového proroka na způsob Nahuma.

Výroky obsažené v první části jediné kapitoly této knihy spadají do období vpádů Babylonie do Judska, tj. v letech 605 (bitva u Karchemiše) a 587/6 př. Kr. (dobytí Jeruzaléma). Jedná se o tři výroky proti Edomu (verše 1b-4; 5-7; 8-14), neboť Edom využil nesnází a posléze pádu a zničení Judska a podílel se na rabování v zemi. Do této doby kromě Abdijáše spadají i jiné protiedosmké výroky z dalších prorockých knih, např. Am 2,11-12, a také protiedomské texty v knize Genesis (Gen 25,23; 27,39-40).

Podle některých biblistů se jedná o edomské vpády v letech 853-841 za krále Jórama, kdy v zemi řádili Arabové a Pelištejci.

Pozdější redaktor textu v období Druhého chrámu přidal k předchozímu textu další verše (19-21) o návratu Izraelitů do své země.