Kaliningrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kaliningrad (rusky Калининград, původně německy Königsberg, česky Královec, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius) je hlavní město ruské Kaliningradské oblasti. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. V roce 2004 mělo 428 tisíc obyvatel. Bývalo metropolí Východního Pruska.

Kalingradská katedrála pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben pruský filozof Immanuel Kant

Obsah

1 Historie
2 Turistické zajímavosti
3 Významné osobnosti, které žily ve městě
4 Podívejte se také na
5 Externí odkazy

[editovat] Historie

Osada Pregnora na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l., ta ale byla zničena při dobývání Pruska křižáky. Ti město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela křižáckých vojsk během jedné z jejich výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).

Kolem roku 1290 zíslako město městská práva. Rozvíjelo se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergoľe osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad sídlem velmistra řádů německých rytířů, nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.

Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí Německého císařství.

Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem Rudé armády, která město dobyla 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vyhnáno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po Postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.

Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město s Kaliningradskou oblastní enklávou Ruska. Po dlouhých diskuzích nebylo přejmenováno (jako například Leningrad).

[editovat] Turistické zajímavosti

Kalingradská katedrála
Sackheimská brána, Královská brána a Brandenburská brána
Dům Sovětů
Kalinigradská Zoo
Náměstí vítězství (centrum mesta)
Kantova Univerzita (dříve: "Königsberg Albertina Universität")
staré hradby

[editovat] Významné osobnosti, které žily ve městě

Christian Goldbach (1690-1764), matematik
Immanuel Kant (1724-1804), filozof
Fanny Lewaldová (1811-1889), feministka a spisovatelka
Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776-1822), spisovatel
Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797-1884), fyzik
Gustav Robert Kirchhoff (1824-1887), fyzik
Karl Rudolf König (1832-1901), fyzik
Otto Wallach (1847-1931), chemik
David Hilbert (1862-1943, Wehlau), matematik
Erich von Drygalski (1865-1949), cestovatel
Eugen Sandow (1867-1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
Arnold Sommerfeld (1868-1951), fyzik
Agnes Miegelová (1879-1964), spisovatelka
Hannah Arendtová (1906-1975), politoložka
Lea Rabinová (1928-2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
Heinrich August Winkler (nar. 1938), historik
také několik sovětských kosmonautů
- Alexej Leonov (nar. 1934), jako první uskutečnil vesmírnou procházku
- Viktor Pacajev (1933-1971)
- Jurij Romaněnko (nar. 1971)
Lyudmila Putinová (manželka Vladimira Putina)