Hernán Cortés
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hernán Cortés (1485–2. prosince 1547), někdy také Hernando, Fernando Cortés nebo Fernán Cortés, ale i Cortez a Cortéz byl jedním z nejslavnějších španělských kolonizátorů (conquistador) Ameriky.
V letech 1499–1501 studoval práva.
Od roku 1504 žil na ostrově Hispaniola (půvoní název La Espanola na Haiti), kde se účastnil několika výprav proti indiánům.
Roku 1511 doprovázel Diega Velasqueze při obsazování Kuby, který ho jmenoval tajemníkem místodržitele Kuby. Mezi Cortezem a místodržitelem docházelo k častým sporům, proto po objevení Yucatanu (1519), Cortez přemluvil D. Velasqueze, aby tam pod jeho vedením vyslal výpravu. Tato výprava byla na poslední chvíli zakázána a Cortez měl být zatčen. Cortezovi se však podařilo odplout s 11-ti loďmi (1 loď měla zhruba 70–90 mužů, tj. 15 námořníků, 50 vojáků a 20 sluhů/otroků).
Výprava dorazila na Yucatán, dobyla město Tabasko a donutila domorodce uznat nadvládu španělského krále (císař Karel V.). Zde se dozvěděl o bohaté Aztécké říši.
Dne 20. dubna se Cortez vylodil poblíž dnešního města Verascruz. Byl zde přijat velmi přátelsky (byl považován za syna boha slunce), ale vstup do hlavního města (Tenochtitlan) mu císař Montezuma II. nepovolil. Cortéz založil osadu Villa Rica de la Vera Cruz (dnešní Verascruz) a nechal se vojskem zvolit soudcem a generálním kapitánem, nařídil spálit lodě (kromě jediné, ta odjela podat zprávu do Španělska).
Poté se vydal do vnitrozemí, kde se spojil s Tlaxcalany a Totonaky (přijali španělskou nadvládu) a bez boje došel do Tenochtitlanu, kde se usadil. Cortez zde zajal Montezumu II., po kterém chtěl, aby uznal nadvládu Španělska, čímž se stal vládcem Mexika.
Roku 1520 proti němu Diego Velasquez poslal vojsko (cca 2000 mužů), které vedl Pamfil de Navaez, Cortez ho přepadl, zajal a větší část Navaezových mužů pak přešla na Cortezovu stranu.
V průběhu jeho nepřítomnost v Tenochtitlanu vypuklo povstání a ačkoli vyjel své posádce na pomoc (se zhruba 12 000 muži, většina pocházela z Tlaxcaly), byl nucen (2. července 1520) utéci z Tenochtitlanu, kde ztratil značnou část mužstva, výzbroje a již získaných pokladů.
Po vítězné bitvě v Outumbském údolí ustoupil do Tlaxkaly, kde znovu zformoval a doplnil armádu. Dne 13. srpna 1521 dobyl Tenochtitlán a zajal nového císaře Cuauthémoce (dříve nesprávně Guatimozin).
Roku 1522 byl Cortez Karlem V. jmenován místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Mexika. Pomocí mnichů (především františkánů a dominikánů) se snažil rozšířit křesťanství a organizaci země.
V letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu.
Jelikož byl ve Španělsku mezitím obviněn ze zneužívání pravomocí a přípravy odtržení Mexika (tato obvinění nebyla pravdivá), byla na něj poslána kontrola (Alfonso de Estrada), ta s ním nejednala podle Cortezových představ, proto roku 1528 odjel do Španělska. Zde se setkal s císařem Karlem V., který mu udělil titul markýz del Valle de Oajaca a obdaroval ho velkými pozemky v Mexiku.
Roku 1529 byl jmenován pouze vrchním velitelem vojska s právem podnikat nové výboje. Cortéz podnikl několik výprav do Panamy a Severní Ameriky, objevil Kalifornský poloostrov (1536). Tyto výpravy ho finančně vyčerpaly a Cortez za ně chtěl náhradu. Jelikož neuspěl, vydal se do Španělska, kde byl (1540) přijat císařem Karlem V., ale úspěchu nedosáhl.
Roku 1541 se účastnil výpravy do Alžírska, pak se chtěl vrátit do Mexika. Zemřel ve Španělsku poblíž Sevilly.
Byl pohřben v chrámu Ježíše Nazaretského v Mexiku, jeho kostra se v r. 1823 ztratila.
