Hagia Sofia
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία, turecky Ayasofya) čili chrám Boží Moudrosti je chrám na Zlatém rohu v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Dnes je z ní muzeum.
Obsah |
[editovat] Vznik a vývoj stavby
[editovat] Křesťanské období
Hagia Sofia byla postavena na popud byzantského císaře Justiniána a vysvěcena 26. prosince 537, a to na místě, kde stál již dříve chrám sv. Sofie. Architekty stavby byli Isidor Mílétský a Anthémios z Trallu. Dodnes je nejvýznamější památkou byzantské architektury, symbolem celého Istanbulu. Přesto se však již roku 558 její kopule, která byla až do vzniku kopule chrámu sv. Petra v Římě největší na světě, během zemětřesení zřítila. Následovala další zemětřesení v letech 989 a 1346, která však již neměla takový ničivý účinek. Chrám byl v této době také sídlem konstantinopolského patriarchy. Po dobytí Konstantinopole 4. křížovou výpravou byl chrám Boží Moudrosti sídlem latinského patriarchy konstantinopolského.
[editovat] Islámské období
Byzantská říše postupně ztrácela svůj vliv, až byla roku 1453 zcela vyvrácena Osmany, kteří dobyli za vlády sultána Mehemta II. Konstantinopol. Hagia Sofia byla přebudována na mešitu, křesťanské mozaiky byly zakryty. Chrám se stal hlavní – nyní již istanbulskou mešitou, podle jejího vzoru začaly být stavěny další mešity nejdříve ve městě a pozdeji v celé osmanské říši.
Roku 1934 nařídil Mustafa Kemal Atatürk, tehdejší prezident Turecké republiky, že Hagia Sofia bude sekularizována a přebudována na muzeum. V roce 1993 inpekce UNESCO zjistila chátrající stav budovy, takže byla podniknuta rekonstrukce.
