Saint-Pierre a Miquelon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Collectivité territoriale de Saint-Pierre-et-Miquelon Teritoriální společenství Saint-Pierre a Miquelon
vlajka znak

Rozloha	242 km² (224. na světě) z toho 0 % vody
Počet obyvatel	6316 (193. na světě, 1999)
Hustota zalidnění	26 / km² (173. na světě)
Jazyk	francouzština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	křesťanství
Nejvyšší bod	Morne de la Grande Montagne (240 m n. m.)
Hlavní město	Saint-Pierre
Státní zřízení	francouzské zámořské společenství
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Předseda Generální rady	Stéphane Artano
Prefekt	Albert Dupuy
Hymna	Marseillaise
Vznik	1763 (vráceno Francii po Sedmileté válce)
Měna	Euro (EUR)
ISO 3166-1	666 SPM PM
MPZ	F
Doména	.pm
Telefon	+1508
Časové pásmo	UTC -3

Saint-Pierre a Miquelon (francouzsky Saint-Pierre-et-Miquelon) je francouzské zámořské společenství sestávající z několika malých ostrovů u východního pobřeží Kanady nedaleko Newfoundlandu na 46°47′00" s. š., 56°12′00" z. d.. Je to poslední zbytek bývalé kolonie Nová Francie.

[editovat] Dějiny

Saint-Pierre a Miquelon byl pod francouzskou kontrolou od roku 1763. Některé vykopávky ovšem dokládají osídlení ostrovů už kolem roku 3000 př. n. l.

Portugalský mořeplavec João Álvares Fagundes v roce 1521 pojmenoval tyto ostrovy Onze Mil Virgens (Jedenáct tisíc panen). Francouzi jim říkali Îles de Saint-Pierre, tedy doslova Ostrovy Svatého Petra.

Během 16. století byly ostrovy využívány francouzskými rybáři jako základna pro sezónní lov tresek. Francouzský mořeplavec Jacques Cartier byl v Saint-Pierre v roce 1536 a potkal zde francouzské a bretonské rybáře.

Jméno Miquelon je baskického původu, protože tento ostrov byl využíván rybáři z Saint-Jean de Luz.

Francouzi založili osadu na Saint-Pierre počátkem 17. století, opustili ho na základě Utrechtské smlouvy, ale zpět do jejich rukou se dostal v roce 1763 na konci Sedmileté války.

Mezi lety 1763 a 1778 se ostrovy staly útočištěm pro akadijské vyhnance z Nového Skotska.

V roce 1778 na ostrovy zaútočili Britové jako odplatu za francouzskou podporu americké nezávislosti. Obyvatelstvo ostrovů bylo deportováno.

I když Francie znovuzískala ostrovy v roce 1783, britský odpor k Francouzské revoluci a francouzské vyhlášení války Spojenému království vedly k dalšímu britskému útoku a deportaci obyvatelstva v roce 1793.

Ostrov Miquelon

Ostrovy byly definitivně vráceny Francii po druhé abdikaci Napoleona v roce 1816. Představují poslední zbývající pozůstatek kdysi rozsáhlé francouzské kolonizace Severní Ameriky.

Během americké prohibice ostrovy sloužily jako základna pro pašování alkoholu do Spojených států mnoha gangstery včetně Al Caponeho a Billa McCoye.

Když nacistické Německo obsadilo během Druhé světové války většinu Evropy, ostrovy byly pod kontrolou Vichistické Francie. Svobodné francouzské jednotky vedené kontraadmirálem Émilem Muselierem obsadily ostrovy na Štědrý den 1941 jménem Charlese de Gaulla. Saint-Pierre a Miquelon se tak postaral o vážnou roztržku mezi Svobodnými francouzskými jednotkami a Ministerstvem zahraničí Spojených států, které chtělo udržovat dobré vztahy s vichistickou Francií a hrozilo vysláním lodí, které dobudou ostrovy zpátky.

V roce 1976 se ostrovy staly zámořským departementem Francie. Tento status byl v roce 1985 upraven a ostrovy se staly územím se zvláštním statusem collectivité territoriale à statut particulier. Po reformě ústavy v roce 2003 se staly collectivité d'outre-mer, i když si uchovaly svůj úřední název collectivité territoriale de Saint-Pierre-et-Miquelon.

[editovat] Geografie

Ostrov Saint-Pierre je obklopen menšími ostrovy, mezi nimi Grand Colombier, Petit Colombier a Île aux Marins (Île aux Chiens). Celková plocha ostrovů je 242 km², celková délka pobřeží je 120 km.

Ostrov Miquelon vznikl spojením tří ostrovů písečnými dunami. Tyto ostrovy se jmenují Le Cap, Miquelon (Grande Miquelon) a Langlade (Petite Miquelon).

Podnebí je velmi vlhké a větrné, zimy jsou drsné a dlouhé. Jaro a počátek léta jsou chladné a mlžné. Pozdní léto a začátek podzimu jsou slunečné.