Dějiny počítačových her a videoher
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Historie... |
|---|
| Počítačových her a videoher |
| Hry na konzolích |
|
První generace |
| Arkádové hry |
|
Zlatý věk arkádových her |
Ačkoliv historie počítačových her a videoher zahrnuje témeř pět desetiletí, hry samotné se staly součástí americké populární kultury až v sedmdesátých letech a v tehdejším Československu a později Česku se tento trend začal uplatňovat až po roce 1989.
Obsah |
[editovat] Počátky
Rok 1947 je považován za rok vzniku první hry vytvořené pro hraní na katodových trubicích (CRT). Hra, vyvinutá Thomasem Goldsmithem a Estlem Mannem a patentovaná 14. prosince 1948, pracovala velmi jednoduše. Celkem osmi katodových trubic používala k simulaci střely odpálené na cíl - autoři se pravděpodobně inspirovali radarovými displeji používanými za druhé světové války. Několik tlačítek umožňovalo měnit dráhu a rychlost střely reprezentované malým bodem. Protože tehdejší technologie nedovolila počítačově vykreslit herní prvky, autoři byli nuceni manuálně je nakreslit na průhlednou fólii položenou na CRT. Tato hra se považuje za vůbec první využití CRT technologie tímto způsobem.
A.S. Douglas v roce 1952 jako demonstraci svého tvrzení o interakci člověka a počítače vyvinul OXO – grafickou verzi známé hry piškvorky. Hra používala dnes již archaický počítač EDSAC, používající ke zobrazování technologii CRT. Přes svou technologickou zastaralost je hra stále dostupná na Internetu a hratelná v emulátoru [1].
Mnoho lidí přiznává vynález videoher Williamu Higinbothamovi, který v roce 1958, aby zabavil návštěvníky v Národní laboratoři Brookhaven v New Yorku, vytvořil hru nazvanou Tennis For Two (Tennis pro dva). Narozdíl od Pongu a jemu podobných raných her představil Tennis For Two zjednodušený tenisový kurt z pohledu zboku. Míček podléhá gravitaci a musí být odehrán přes síť. Hra se hraje se dvěma objemnými ovladači, na kterých jsou tlačítka pro ovládání trajektorie a odpálení míče přes síť. Hra byla vystavována až do svého demontování v roce 1959.
[editovat] Šedesátá léta
Mnoho z nejranějších počítačových her beželo na serverech univerzit ve Spojených státech. Tyto hry byly vyvíjeny a programovány jednotlivci v jejich volném čase, nicméně vzhledem k tehdejší omezené dostupnost počítačového hardwaru bylo těchto her velmi málo a byly velmi brzy zapomenuty.
V roce 1961 skupina studentů (včetně Steva Russella) naprogramovala hru nazvanou Spacewar (Vesmírná válka) na tehdy novém počítači DEC PDP-1. Hra proti sobě postavila dva lidské hráče; každý ovládal vesmírnou loď schopnou vypálit rakety. Uprostřed herního pole byla černá díra, která vytvářela silné gravitační pole a tím se stala pro hráče dalším zdrojem nebezpečí. Tato hra se rychle začala distribuovat přímo s počítači DEC počítači a také se s ní v tehdejším primitivním kyberprostoru obchodovalo. V roce 1962, kdy byla na uvedena na americkém MIT, se stala první rozšířenou, dostupnou a významnou hrou.
Jeden z vývojářů operačního systému Multics, Ken Thompson, pokračoval ve vývoji i poté, co ho firma AT&T přestala financovat - údajně kvůli tomu, že si na něm chtěl zahrát hru, kterou programoval: Space Travel (Vesmírná cesta). Přestože tato hra nebyla nikdy uvolněna pro trh, vedla nepřímo k vývoji operačního systému UNIX.
V roce 1966 vyvinul Ralph Baer jednoduchou videohru nazvanou Chase (Honička), která mohla být zobrazena na běžném televizním přijímači. Baer pokračoval ve tvorbě a v roce 1968 zkompletoval prototyp, na kterém se dalo hrát několik různých her včetně stolního tenisu a střelby na cíl. Bill Harrison poté vyvinul světelnou pistoli a spolu s Billem Ruschem začali vytvářet počítačové hry.
[editovat] Sedmdesátá léta
[editovat] Herní automaty: úsvit zlatého věku
- Hlavní článek: Zlatý věk arkádových her
Ralph Baer vytvořil v roce 1969 prototyp herní konzole, na kterém se po připojení k televizi dalo hrát několik jednoduchých míčových her. Tento prototyp později prodal společnosti Magnavox, která ho v květnu 1972 vydala pod jménem Odyssey. Tato konzole se tak stává prvním herním přístrojem tohoto typu na světě.
V roce 1971 vytvářejí Nolan Bushnell a Ted Dabney arkádovou verzi hry Spacewar a nazývají ji Computer Space (počítačový vesmír). Společnost Nutting Associates tuto hru odkupuje, Bushnella najímá a vyrábí 1500 automatů s touto hrou. Hra se ale s velkým úspěchem nesetkala - dle názoru mnoha hráčů byla velmi obtížná.
Nolan Bushnell v lednu 1972 navštěvuje veřejnou ukázku konzole Odyssey a hraje hru Ping-Pong; tu však shledává nezajímavou a neoriginální.
Bushnell byl nespokojen s finančním ohodnocením vlastních her u výrobců, kterým je prodával, a tak založil v roce 1972 vlastní společnost Atari. První úspešnou arkádovou hrou od této firmy se stal Pong, vydanou hned v roce vstupu Atari na trh. Princip hry je založen na stolním tenisu: každý ze dvou hráčů ovládá svislou „plošinku“, která se může na své straně obrazovky pohybovat nahoru a dolů. Hráč musí plošinkou odrážet míček; ten se poté dostane na stranu druhého hráče, který míček opět musí odrazit. Hra pokračuje, dokud jeden z hráčů nemine plošinkou míček. Atari prodala celkem 19000 herních automatů Pong, a brzy tutéž hru imitovali i mnozí jiní výrobci. Tak začala v USA automatová mánie.
První diskuse a kontroverze týkající se násilí v počítačových hrách vypukla v roce 1976, kdy byla vydána hra Death Race (smrtelný závod) - cílem hry bylo autem přejíždět „gobliny“. Tato hra zvýšila vědomí veřejnosti o videohrách a diskuse o násilí v těchto hrách pokračují dodnes.
V roce 1978 vydává společnost Taito arkádu Space Invaders (Vesmírní vetřelci) - tímto vydáním začíná ve Spojených státech zlatý věk herních automatů. Hra inspirovala desítky výrobců ke vstupu na trh a vydávání vlastních her. Arkádové herní automaty zůstaly velkým hitem až do konce 80. let.
Ve stejném roce vydala Atari hru Asteroids, která se stala její nejlépe prodávaným zbožím. Barevné hry, jako byla tato, se staly v roce 1979 a 1980 velmi oblíbenými.
Mezi další klasické arkádové hry z této doby se řadí např. Night Driver, Galaxian nebo Breakout.
[editovat] Hry na univerzitních počítačích
Vývoj her pro velké univerzitní počítače se v raných sedmdesátých létech poměrně rozšířil. Historii této éry je složité stručně postihnout z několika důvodů:
- Do pozdních sedmdesátých let pracovali herní programátoři prakticky zadarmo. Jedinou odměnou jim bylo uznání přátel a občasný podpůrný dopis od studentů jiné univerzity.
- O všech tehdejších hrách, kromě těch nejznámějších, se toho ví velmi málo, protože se hrály na strojích, které už se dávno nepouživají, a byly uloženy na dnes již neexistujících páskách.
- Existovaly minimálně dvě velké distribuční sítě pro studenty-programátory, a každá škola měla obvykle přístup jen k jednomu typu hardwaru a tudíž i k jen jedné z těchto sítí. Mnoho internetových stránek mapujících historii her se zaměřuje právě pouze na jeden druh hardwaru, protože autoři těchto stránek neměli nikdy přístup k jiným systémům. Dvě největší distribuční sítě byly:
- PLATO System, podporovaný Control Data Corporation a
- Systém DECUS spravovaný Digital Equipment Corporation.
Mezi významné události v tomto období se řadí:
- Rok 1971: Don Daglow během svých studentských let na Pomona College napsal první počítačovou baseballovou hru, nazvanou prostě Baseball. Hráči mohli odehrát celou sezonu nebo si zahrát jen individuální zápas. Daglow se později spojil s programátorem Eddiem Dombrowerem a vypracovali spolu hru Earl Weaver Baseball, vydanou Electronic Arts v roce 1987.
- Ve stejném roce vytvořil Mike Mayfield na MIT hru Star Trek. Byla to nejznámější a nejhranější hra na motivy Star Treku v 70. letech. Později vznikaly ještě desítky her s touto tematikou.
- V roce 1972 naprogramoval Gregory Yob hru Hunt the Wumpus; tato hra byla typu hide-and-seek, kde má hráč za úkol skrývat se a hledat - je ale někdy považována za první adventuru.
- Rok 1974: Objevují se tituly Maze War a Spasim - první pokusy o trojrozměrné first-person shooter hry.
- Rok 1975: Will Crowther v jazyce Fortran napsal první textovou adventuru ve formě, kterou známe dnes: Colossal Cave Adventure, původně nazvanou ADVENT. Hráč hru ovládal pomocí jednoduchých příkazů, na které dostával popisné odezvy. Je to jedna z mála her, která byla dostupná pro oba systémy, PLATO i DECUS, a stala se tak součástí americké univerzitní tradice.
- 1975: Před tímto rokem hry s hráči běžně komunikovali přes papír tisknutím výstupu programu na tiskárnu rychlostí 10 až 30 znaků za sekundu - v té době ještě nebyly rozšířeny CRT monitory. Tyto monitory však univerzity právě v tomto roce nakoupily - mohly zobrazit 30 řádků textu za několik sekund, kdežto na tiskárně by to trvalo nejméně minutu. Díky tomuto vývoji se začaly programovat hry vykreslující grafiku.
- V roce 1975 Daglow naprogramoval první počítačové RPG - neoficiální implementaci v USA oblíbené hře Dungeons and Dragons nazvanou jednoduše Dungeon - přinášela několik v té době nevídaných prvků, například různé vnímání hry např. elfy a trpaslíky nebo nastavení intenzity světla. Podobná hra, nazvaná dnd, byla uvolněna i pro systém PLATO.
- Rok 1977: Kelton Flinn and John Taylor programují první verzi Air, textového simulátoru letecké bitvy. Byla předchůdcem první grafické online multiplayerové hry vůbec, Air Warrior od stejných autorů. Jejich firma, Kesmai, je nyní součástí korporace Electronic Arts.
- Ve stejném roce byla Davem Leblingem, Marcem Blankem, Timem Andersonem a Brucem Danielsem vytvořena hra Zork. Narozdíl od jiných herních tvůrců tito vycítili příležitost, rozpoznali potenciál nových osobních počítačů a v roce 1979 založili vydavatelství textových adventur Infocom. Tato firma vydala několik úspěšných titulů a později byla odkoupena společností Activison.
- Rok 1980: Michael Toy, Glenn Wichman a Ken Arnold po dvou letech práce dokončují Rogue, počítačovou hru podobnou Dungeon nebo dnd - hráč se pohyboval po jeskyni, porážel nepřítele a snažil se získat poklad. V této hře byly však mapy jeskyní náhodně generovány, takže hráč se pokaždé střetával s jinými příšerami a v jiných jeskyních. Tento titul byl určen podobně jako Zork i pro osobní počítače.
[editovat] Rané přenosné videohry
První přenosná hra (handheld) byla vydána v roce 1972 a jmenovala se Tic Tac Toe (Piškvorky). Displej sestával z mřížky devíti tlačítek, které po zmáčknutí měnily barvu z červené na zelenou a naopak. První přenosnou herní konzolí s vyměnitelnými cartridge se stala Microvision navržená společností Smith Engineering a prodávaná od roku 1979. Vzhledem ke svému malému a křehkému LCD displeji a velmi omezeným počtem her byla však o dva roky později stáhnuta z trhu. Tato dvě zařízení, přestože se nesetkala s velkým komerčním uspěchem, udala směr pozdějším pokročilým a dodnes odblíbeným hrám tohoto typu.
V roce 1976 vytvořil Mattel spolu s inženýry z Rockwell International Microelectronics Division vůbec první LED přenosnou hru, nazvanou Mattel Auto-Race. Program zabíral pouze 512 bajtů paměti. Později stejná společnost vydala Mattel Football I; této LED hry se prodalo více než milion kusů. Hry na principu LED byly populární až do raných osmdesátých let, kdy se LCD displeje staly pro výrobce levnou a kvalitní alternativou.
[editovat] Hraní na domácích počítačích
Zatímco se vývoj původních videoher nejvíce odrážel v arkádách a domácích konzolích, rychle se vyvíjející domácí počítače v sedmdesátých a osmdesátých letech dovolovaly jejich vlastníkům naprogramovat jednoduché hry. Brzy se utvořily skupiny nadšenců nových počítačů a brzy poté vznikl i nový herní software.
Mnoho z těchto her (napřed klony klasických titulů jako Star Trek a později klony populárních arkád) bylo distribuováno rozličnými způsoby - tištěním zdrojových kódů v knihách (například v Basic Computer Games od Davida Ahla), časopisech (Creative Computing), a v novinách - uživatelé museli takový kód přepsat do počítače a přeložit do strojového kódu. Původní herní designéři jako Crowther, Daglow a Yob by tak našli zdrojové kódy svých her -- které nikdy necopyrightovali -- publikované v knihách a časopisech bez uvedení svých jmen. U raných osobních počítačů od firem jako Apple, Commodore nebo Tandy se vyskytovalo mnoho takovýchto (tzv. type-in) her.
Dalšími způsoby distribuce her byly pošta a prodej disket, kazet a jiných médií. Brzy se vytvořil zvláštní druh dodávání her: amatérští programátoři prodávali disky v igelitových taškách položených v regálech a na pultech místních obchodů, nebo je posílali poštou. Richard Gariott distribuoval několik kopií jeho počítačové RPG hry Akalabeth právě v igelitové tašce - předtím, než byla tato hra vydána běžným způsobem.
[editovat] První domácí videohry (1972 – 1977)
- Hlavní článek: Historie herních konzolí (první generace)
V roce 1972 také vyšla první herní konzole pro americký domácí trh, Magnavox Odyssey. Byla založena na původních pracech Ralpha Baera a licencovaná jeho zaměstnavatelem. Konzole se napojovala na televizi. Konzole nezaznamenala velký úspěch, ale podobné společnosti (včetně Atari) musely zaplatit za různé licence. První úspěch videoher nastal až v roce 1975, kdy Atari vydal konzolovou verzi Pongu. Jeho úspěch započal výrobu stovek klonů této hry, včetně Coleco Telstar, které mělo úspěch s více než desítkou modelů.
[editovat] První 8-bitové domácí konzole (1977-1983)
Domácí videoherní systém se stal populárním během sedmdesátých a osmdesátých let. Videohry byly ve druhé generaci domácích videoher založeny na cartridgeích. Programy už nebyly dále vkládány do čipů, ale vkládány do pamětí. Než být omezený malou selekcí her, konzument nyní mohl shromážďovat knihovny herních cartridgeí. První cartridge byly 2k ROMy, ačkoliv toto množství pomalu časem nabylo 16 kB.
V herních konzolích limitovaly vysoké ceny RAM systémovou kapacitu paměti na malinké množství, často menší než Kilobyte.
Fairchild VES byla první světovou videoherní konzolí založenou na cartridgeích. Byla vydána Fairchild Semiconductor v srpnu 1976. Když Atari vydalo jejich VCS následující rok, Fairchild ji rychle přejmenovaly na Fairchild Channel F.
V roce 1977 Atari vydalo svou cartridge-konzoli nazvanou Video Computer System (VCS), později zvanou Atari 2600. Devět her bylo navrženo a vydáno na prázdniny. Rychle se stala nejpopulárnější ze všech prvních konzolí.
V roce 1978 Magnavox vydaly jejich cartridge-konzoli Odyssey 2 ve Spojených státech a Kanadě. Philips Electronics vydaly tuto stejnou herní konzoli jako Philips G7000 v několika evropských státech. Ačkoliv se nikdy nestala tak populární jako Atari, podařilo se jí prodat několik milionů jednotek během roku 1983.
V roce 1979 byla založena společnost Activision dřívějšími nespokojenými programátory Atari.
Následovaly silnější konzole jako Intellivision a Colecovision. Intellivision, ač chronologicky částí 8-bitové éry, mělo unikátní procesor s příkazy, které měly 10 bitovou šíři (umožňující větší příkazovou variabilitu a potenciální rychlost) a registry s 16 bitovou šíří. Byl to tedy hybrid mezi starým 8-bitem a novým 16-bitem.
Unikátem mezi domácími systémy toho času byl Vectrex, jediný představující vektorovou grafiku.
Popularita původních konzolí byla silně ovlivněna arkádami. 2600 byla první se Space Invaders a Colecovision měly Donkey Konga.
[editovat] Osmdesátá léta
Na počátku osmdesátých let průmysl počítačových her zaznamenal první významnější vzrůst. Firmy vydávající hry rozhýbaly úctyhodné podnikání a ve vzácných případech, jako je Electronic Arts přežily dodnes. Některé hry 80. let byly jen jednoduše klony existujících arkád. Relativně nízké náklady vydavatelů pro osobní počítače dovolily mnoha výrazným a jedinečným hrám zasít semena, jejichž odkaz pokračuje dodnes. Prvořadými herními počítači 80. let byly Commodore 64 a ZX Spectrum, které se vynořily někdy v roce 1982.
Zlatý věk arkád dosáhl vrcholu v 80. letech, s mnoha technicky inovativními, a z dnešního pohledu žánr definujícími hrami v prvních několika mála letech desetiletí. Defender založil podžánr arkád – skrolovací střílečky a byl první hrou s dějstvím mimo aktivní obrazovku, účelně zobrazeným na radaru i mapě zobrazující celé hrací pole. Battlezone (1980) se vykazoval vektorovou grafikou, se kterou byl vytvořen první 3D svět. Pole Position (1982) používalo spritovou pseudo 3D grafiku, kde byl hráčův pohled za a zároveň nad vozidlem, mohl tedy vidět vpředu cestu, vozidlo i horizont. Toto zpracování se stalo standardem pro závodní hry i potom co přišla “pravá” 3D grafika. Pac-Man (1980) se stal první hrou, která dosáhla mainstreamové popularity. Dragon’s Lair (1983) byla první vydaná na laserdisku (1. komerční optický disk) a představila plně rozpohybované video.
Založení žánru adventur vydáním Zorka v roce 1980 jenom dále prohloubilo popularitu textových adventur pro domácí počítače a umocnilo vydavatelskou pozici Infocomu. Zatímco první počítače postrádaly grafické schopnosti, textovým adventurám se logicky dařilo lépe. Až když i běžně dostupné počítače začaly dohánět a trumfovat grafické možnosti konzolí na sklonku 80. let, textovkám začaly ubírat lesk grafické adventury a jiné žánry. Textové adventury nicméně zcela neupadly v zapomnění a vycházely omezeně dále, udržíc tak zmírající žánr, avšak tato nová vydání už nenesla tvůrcům příliš velký profit a byla téměř zadarmo.
První grafická adventura pro domácí počítače byla Mystery House od Roberty Williamsové v roce 1980, pro Apple II. Grafika byla monochromová a interface stále fungoval na příkazech textových adventur. Hra se stala velmi populární, a proto Roberta a její manžel Ken založili společnost Sierra On-Line, hlavního producenta pozdějších adventur.
V srpnu 1982 byl Commodore 64 zpřístupněn veřejnosti a ihned se setkal s úspěchem. Měl programovatelné prostředí v BASICu a na svou dobu pokročilou grafiku a zvukové možnosti, podobné konzolím Colecovision. Stal se nejpopulárnější konzolí svého času v USA a dalších státech a světovým bestsellerem všech dob.
Přibližně ve stejnou dobu v Anglii bylo vydáno ZX Spectrum a rychle se stalo nejpopulárnějším domácím herním počítačem v Evropě a později i ve východním bloku.
V polovině roku 1983 videoherní průmysl zkolaboval.
SuperSet Software vytvořili síťovou počítačovou hru Snipes (1983) k otestování nových počítačových sítí podobných PC a jejich možností. Snipes je oficiálně označen jako původní inspirace pro Novell Netware. Lze se domnívat, že se stal vůbec první síťovou komerční hrou napsanou pro osobní počítač. Je uznáván i přes počin z roku 1974 Maze War (síťová počítačová hra pro několik málo výzkumných přístrojů) a Spasim (3D multiplayerová vesmírná simulace), předchůdce multiplayerových her jako Doom či Quake.
Moderní adventury mají své kořeny ve hře z roku 1984 King’s Quest od Sierry. Hra obsahovala barevnou grafiku a nabízela pohled třetí osoby. Na obrazovce mohl hráč pohybovat charakterem za a před předměty ve 2D perspektivě pozadí. To dohromady vytvářelo nápaditou třídimenzionální iluzi. Příkazy byly stále udávány pomocí textu.
V roce 1987 LucasArts přišli se hrou Maniac Mansion vytvořenou v SCUMM systému, která nabízela point-and-click interface. Sierra a další rychle následovali tento myší ovládaný, průkopnický interface ve svých hrách. V roce 1984 vyšel Elite vytvořený Davidem Brabenem a Ianem Bellem. Hra zavedla moderní 3D grafiku a svobodný (6 stupňů) pohyb v přesvědčivém vektorovém světě. Nejprve byla hra dostupná pro BBC Micro a Acorn Electron, ale její následný úspěch způsobil předělávky pro všechny populární formáty včetně Commodoru, ZX Spectra, Commodore Amiga, Atari ST, a dokonce i pro Nintendo systém, ačkoliv tato verze byla vydaná jen v Evropě.
PC se stávalo konkurence schopnou platformou s PC/AT od IBM v roce 1984. Nový 16-color EGA displej dovoloval dosáhnout kvality podobné u domácích počítačů jako u Commodore 64. Nicméně zvuk byl stále jen hrubým pípáním z PC speakeru. Jednoduchá 4-color CGA grafika předešlých modelů limitovala možnosti PC v obchodní sekci. Tato grafika nebyla schopna konkurovat C64 nebo Apple II.
Apple Macintosh o sobě dal také vědět. Postrádal možnosti raných Aplle II modelů, místo toho ale nabízel mnohem vyšší pixelové rozlišení. Operační systém podporoval GUI. Lode Runner se stal asi nejzajímavějším titulem počátků této platformy.
Ke konci 80. let se značně pozvedl trh ve Velké Británii.
S příchodem Atari ST a Commodore Amigy v roce 1985 začala nová éra 16 bitových počítačů. Pro mnoho uživatelů byly velmi drahé, než přišlo IBM PC srovnatelně silné a za mnohem nižší cenu. VGA standard vyvinul pro IBM PS/2 (1987), a tím dal PC potřebný potenciál pro 256 barev. To byl velký skok oproti 8-bitovým domácím počítačům, ale platforma stále zaostávala za platformami s vestavěným zvukovým a grafickým hardwarem, jako byla např. Amiga. Zatímco ST a Amiga si mohly dovolit technicky excelentní tituly, jejich čas kralování se ukázal kratší než u 8-bitových počítačů.
AdLib stanovil standard zvukovým kartám v roce 1987 s kartou založenou na Yamaha Ym3812 zvukovém čipu. Tento standard trval až do představení Sound Blasteru od Creative Labs v roce 1989. Nicméně mnoho her stále podporovalo i vzácnější karty jako Roland MT-32 a Disney Sound Source do začátku devedesátých let. Vysoká cena zvukových karet znamenala, že k jejich masovému rozšíření došlo až během 90. let.
Sharewareové tituly se poprvé objevily na konci 80. let, ale k jejich úspěšnému rozšíření došlo až v letech devadesátých.
