Bernhard Riemann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bernhard Riemann

Georg Friedrich Bernhard Riemann (17. září 1826, Breselenz - 20. července 1866, Selasca) byl německý matematik, který výrazně přispěl k rozvoji matematické analýzy a diferenciální geometrie.

Obsah

1 Význam Riemannovy práce
2 Biografie
- 2.1 Dětství a mládí
- 2.2 Dospělost
3 Podívejte se také na

[editovat] Význam Riemannovy práce

Riemann výrazně přispěl k propojení geometrie a matematické analýzy. Na jeho myšlenkách byly dále rozvinuty například Riemannova geometrie, algebraická geometrie či teorie komplexních ploch. Tyto oblasti matematiky se staly základem topologie. V reálné analýze přispěl definicí Riemannova integrálu a rozvinul také teorii trigonometrických řad. Ve svém jediném článku věnovaném teorii čísel zavedl Riemannovu funkci zeta a ukázal její vztah k rozmístění prvočísel. V tomtéž článku vyslovil řadu domněnek o vlastnostech zeta funkce, z nichž nejznámější je Riemannova hypotéza.

[editovat] Biografie

[editovat] Dětství a mládí

Bernhard Riemann se narodil 17. září 1826 v malé vesničce Breselenz poblíž Dannenbergu v dnešním Německu. Jeho otec Friedrich Bernhard Riemann byl chudý luteránský kněz. Již od raného dětství projevoval Riemann výjimečné matematické nadání (zejména měl skvělé počtářské dovednosti), ale prodělal několik nervových kolapsů, trpěl abnormální stydlivostí a měl hrůzu z mluvení na veřejnosti. Na střední škole se Riemann zabýval především studiem Bible, ale i zde se projevoval jeho vztah k matematice - pokusil se matematicky dokázat korektnost knihy Genesis. Své učitele však překvapoval svými schopnostmi při řešení obtížných matematických úloh. Roku 1840 odešel do domu své babičky do Hanoveru, kde studoval na místním lyceu. Po babiččině smrti roku 1842 se odstěhoval do Johannea v Lüneburgu. V roce 1846 začal studovat filologii a teologii, aby se v budoucnosti mohl stát knězem a finančně tím zajistit rodinu. O rok později mu však jeho otec povolil přerušit toto studium a zahájit na universitě v Göttingenu studium matematiky. Zde se poprvé potkal s C.F. Gaussem, když navštěvoval jeho přednášky z metody nejmenších čtverců. Ještě téhož roku (1847) však odešel studovat do Berlína, kde tehdy učili Jacobi, Dirichlet a Steiner. Po dvou letech se však roku 1849 vrátil zpět do Göttingenu.

[editovat] Dospělost

Svou první universitní přednášku v Göttingenu vedl Riemann roku 1854, již roku 1857 se stal na této univerzitě mimořádným profesorem a roku 1859 profesorem řádným. Svými pracemi na geometrii, jež dnes bývá nazývána Riemannova, a svojí teorií vyšších dimenzí připravil půdu pro Alberta Einsteina a jeho teorii relativity. Roku 1862 se oženil s Elise Kochovou. Zemřel na tuberkulózu v Selasce při své třetí cestě do Itálie roku 1862.