Apollo 8
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Znak mise | |
|---|---|
 |
|
| Údaje o misi | |
| Jméno mise: | Apollo 8 |
| Volací znak: | Velitelský modul: Apollo 8 |
| Počet členů posádky: | 3 |
| Start: | 21. prosince 1968 12:51:00 UTC Kennedyho vesmírné středisko LC 39A |
| Na oběžné dráze Měsíce: | 24. 12. 09:59:20 UTC – 25. 12. 06:10:16 UTC |
| Přistání: | 27. prosince 1968 15:51:42 UTC |
| Trvání: | 6 d 3 h 0 min 42 s |
| Počet obletů Měsíce: | 10 |
| Doba na oběžné dráze Měsíce: | 20 h 10 min 13.0 s |
| Hmotnost: | CSM 28 817 kg; LTA 9 026 kg |
| Snímek posádky Apolla 8 | |
 Portrét posádky Apolla 8 (zleva: Lovell, Anders a Borman) |
|
| Navigace | |
|
|
|
|
|
|
Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo. Zapsal se do historie světové kosmonautiky tím, že při něm dne 24. prosince 1968 poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.
[editovat] Posádka
Členové tříčlenné posádky ve složení
- velitel Frank Borman
- pilot velitelského modulu James Lovell
- pilot lunárního modulu William Anders (ale lunární modul ještě nebyl součástí tohoto letu)
se zapsali do historie jako první lidé, kteří se dostali mimo oběžnou dráhu kolem Země.
[editovat] Naplánování letu
Je zajímavé, že NASA vyslala hned druhý pilotovaný let programu Apollo a první pilotovaný let s využitím rakety Saturn V k Měsíci. Dalo by se očekávat, že program bude postupovat po menších krocích. Skutečně. Původní program předpokládal postupné plnění následujících kroků:
A - test kompletu velitelský+servisní modul při bezpilotním letu
B - test lunárního modulu při bezpilotním letu
C - pilotovaný let velitelského+servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země
D - pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na nízké oběžné dráze kolem Země. K tomuto testu měly být původně použity dvě rakety Saturn IB, z nichž jedna měla vynést na oběžnou dráhu posádku v kosmické lodi sestávající z velitelského a servisního modulu, zatímco druhá raketa Saturn IB měla vynést lunární modul.
E - pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na eliptické oběžné dráze kolem Země s apogeem 7400 km (4600 mil). Celý komplet kosmické lodi Apollo měl být na oběžnou dráhu vynesen raketou Saturn V.
F - pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na oběžné dráze kolem Měsíce
G - přistání člověka na Měsíci.
Startu Apolla 8 předcházel let Apolla 7, kterým byl naplněn cíl kroku C. Logicky tedy měly následovat kroky D, E, F a G. Proč byl tedy po splnění kroku C naplánován pro Apollo 8 let, který měl za úkol splnit podstatnou část (s výjimkou použití lunárního modulu) úkolů naplánovaných pro krok F?
Odpověď musíme hledat v politických souvislostech té doby. Kosmonautika se stala součástí politického soupeření USA a SSSR. Sovětská kosmonautika dosud držela většinu prvenství. V průběhu roku 1968 poskytla CIA agentuře NASA informaci o tom, že se na sovětském kosmodromu Bajkonur připravuje ke startu velká raketa. Jednalo se o přípravu bezpilotního letu kosmické lodi Sojuz 7K-L1 s označením Zond 5. Při tomto letu pak 18. září 1968 kosmická loď Sojuz 7K-L1 bez lidské posádky skutečně uskutečnila oblet Měsíce, k němuž se přiblížila na nejmenší vzdálenost 1950 km, a 21. září 1968 přistála v Indickém oceánu. Odborníci NASA se obávali, že jsou Rusové tak daleko, že by mohli dosáhnout dalšího prvenství v dobývání vesmíru uskutečněním obletu Měsíce s lidskou posádkou. NASA proto během pouhých čtyř měsíců přeplánovala další průběh programu Apollo takto:
- Po Apollu 7 bude následovat Apollo 8, jehož úkolem bude dosažení rekordu - první oblet člověka kolem Měsíce. Přestože byla nyní na řadě k letu do vesmíru posádka připravovaná k uskutečnění testu D ve složení James McDivitt (velitel), David Scott (pilot velitelského modulu) a Russell Schweickart (pilot lunárního modulu), byla pro let Apolla 8 určena posádka Franka Bormana, původně určená k uskutečnění testu E.
- Následovat bude krok D (Apollo 9) s tou modifikací, že celý komplet Apollo, sestávající z velitelského, servisního a lunárního modulu, bude na oběžnou dráhu vynesen jedinou raketou Saturn 5.
- Krok E ztrácí po letu Apolla 8 a 9 význam a proto bude vynechán.
- Program Apollo pak bude pokračovat krokem F (Apollo 10) ...
- ... a vyvrcholí krokem G (Apollo 11).
[editovat] Průběh letu
- Start 21. prosince 1968 ve 13:51 pražského času
- Za 11 minut a 32 sekund dosáhla kosmická loď nízké oběžné dráhy kolem Země 190 km x 180 km a periodou 88,15 minuty.
- Po 2 hodinách a 41,5 minutě strávené na nízké oběžné dráze kolem Země, tedy ke konci druhého obletu Země, zažehli astronauti znovu třetí stupeň rakety Saturn 5 a po dalších 5 minutách a 6 sekundách loď přešla na translunární dráhu. Po dalších 25 minutách se kosmická loď, tvořená velitelským a servisním modulem, oddělila od nepotřebného třetího stupně nosné rakety Saturn 5.
- 24. prosince 1968 v 10:59 pražského času, tedy po 69 hodinách, 8 minutách a 20 sekundách od startu ze Země, v době, kdy se loď nacházela nad odvrácenou stranou Měsíce a nebylo s ní tedy možno komunikovat ze Země, zažehli astronauti motor servisního modulu a loď přešla na oběžnou dráhu kolem Měsíce s parametry 312 km × 111 km a periodou 128 minut, kterou zhruba po dvou obletech astronauti upravili na téměř kruhovou s parametry 113 km × 115 km a periodou 120 minut. Celkem uskutečnili 10 obletů Měsíce.
- 25. prosince 1968 v 7:10 pražského času, tedy po 89 hodinách, 19 minutách a 17 sekundách od startu ze Země, zažehli astronauti znovu motor servisního modulu a nastoupili cestu zpět k Zemi.
- 27. prosince 1968 v 16:25 pražského času se velitelský modul oddělil od nepotřebného servisního modulu a po dalších 12 minutách a 16 sekundách vstoupil do atmosféry ve výši cca 120 km nad povrchem Země. V té chvíli zbývalo 14 minut a 27 sekund do přistání.
- V 16:52 pražského času přistál velitelský modul Apolla 8 na hladině Tichého oceánu asi 2,5 km od plánovaného bodu, odkud byli astronauti vrtulníkem přeneseni na palubu lodi USS Yorktown. Celý let trval 6 dní, 3 hodiny a 1 minutu.
