Amsterdam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Amsterdam
znak vlajka

základní data
provincie:	Severní Holandsko
obec:	Amsterdam
Administrativní dělení:
Rozloha:	219,07 km²
Počet obyvatel:	738 434 (2005)
Hustota zalidnění:	3 371 ob./km²
Zeměpisná šířka:	52° 22' s. š.
Zeměpisná délka:	4° 52' v. d.
Nadmořská výška:	0 m
Telefonní předvolba:	+31 20
Poštovní kód:	1011
Starosta:	Job Cohen
Oficiální web

Amsterdam (též Amsterodam) je hlavní město Nizozemska. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. V roce 2005 žilo ve městě 742 209 obyvatel, v městské aglomeraci pak přibližně jeden a půl milionu lidí.

Amsterdam má jedno z největších historických městských center v Evropě pocházející z 17. století, nizozemského Zlatého období. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města, který dodnes určuje tvář města. Podél kanálů bylo postaveno mnoho domů, některé jsou dodnes obydleny, v jiných jsou kanceláře a některé slouží jako veřejné budovy. Na nábřeží se jednou za 5 let koná SAIL Amsterdam - velkolepá přehlídka historických lodí.

Město je proslaveno muzei, jako jsou například Rijksmuseum, Van Goghovo muzeum, Museum Stedelijk, Rembrandtův dům nebo Muzeum Anny Frankové a světoznámým symfonickým orchestrem Concertgebouworkest. Pozornost si zaslouží i místní čtvrť červených luceren de Wallen a řada kaváren, ve kterých se prodává marihuana.

Přestože je Amsterdam hlavním městem Nizozemska, není správním centrem provincie Severní Holandsko, ve které leží - tímto centrem je Haarlem, ani sídelním městem vlády, kterým je Haag.

[editovat] Historie

Amstel by Night
Koppelaar

Amsterdam byl založen ve 13. století jako rybářská vesnice na břehu řeky Amstelu, která dala městu jméno. Městská práva Amsterdam obdržel v roce 1300 nebo 1301. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s hanzovními městy.

Holanská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v Osmiletou válku, která nakonec vedla k holandské samostatnosti. Holandská republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané holandštiny) a udělala z Amsterdamu obchodní centrum.

Historické centrum Amsterdamu

Sedmnácté století je považováno za „Zlaté období“ Amsterdamu. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie a představovalo základnu mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v VOC a v WIC. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které se staly základem tvorby holandských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem.

Počet obyvatel zvolna rostl – v roce 1500 žilo ve městě 10 000 obyvatel, 30 000 v roce 1570, 60 000 kolem roku 1600, 105 000 v roce 1622 a 200 000 v roce 1700 (tedy se za 200 let zdvacetinásobil). Poté se počet obyvatel výrazně neměnil další půldruhé století. Poté se během sta let před druhou světovou válkou počet obyvatel zčtyřnásobil a tento počet zůstal stejný do dnešní doby.

Socha Anny Frankové

Osmnácté a 19. století se nesou ve znamení poklesu prosperity Amsterdamu. Války Holandska se Spojeným královstvím a Francií si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během Napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se vše začalo obracet k lepšímu.

Na konci 19. století zasáhla město Průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město s Rýnem a Severomořský kanál spojil přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu.

Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V této době byla postavena muzeí, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw).

Během 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.

V průběhu 2. světové války okupovala město německá vojska. Více než 100 000 Židů bylo deportováno, nejznámější z nich se stala mladá dívka, Anna Franková. Tímto byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.

[editovat] Znak města

Znak města Amsterdamu se skládá ze tří ondřejských křížů uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou Wilhelminou v roce 1947 jako reflexe na hrdinství občanů města během 2. světové války.

[editovat] Doprava

SAIL Amsterdam

Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje:

vnitrostátní a mezinárodní železniční spojení
3 linky metra
1 trasa městské železnice
17 tramvajových tras
mnoho autobusových linek
autobusová doprava vnitrostátní i mezinárodní
několik trajektů přes IJ pro pěší a cyklisty (zdarma)
lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře

Nová trasa metra, „Severojižní trasa“ (Noord/Zuidlijn) a nová tramvajová trasa na IJburg (nová čtvrť vystavěná na umělém ostrově) jsou v současnosti ve výstavbě.

Většina lidí v Amsterdamu jezdí po městě na bicyklu. Ve městě je vybudován systém cyklostezek. Jízda autem v centru je velmi komplikovaná kvůli dopravním zácpám a problémům s parkováním.

Letiště Schiphol, vzdálené asi 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším letištěm v Nizozemsku a čtvté největší v Evropě. Za rok odbaví asi 40 milionů cestujících a je domovským letištěm společnosti KLM.

[editovat] Sport

Amsterdam je domovským městem týmu Ajax Amsterdam. Sídlem týmu je moderní Amsterdam ArenA, umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdíli stadion s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals, který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii World Bowl.

V roce 1928 se v Amsterdamu konaly IX. letní olympijské hry. Olympijský stadion, potavený pro tyto hry, byl zrestaurován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím.