Marihuana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Konopí seté

Jako marihuana je označována droga, která je složena z usušených a rozmělněných listů a vrchní rostlinné okvětní části konopí setého (Cannabis sativa), konopí indického (Cannabis indica) případně konopí rumišního (Cannabis ruderalis) s obsahem nad 0,3 % THC [(-)-trans-Δ⁹-tetrahydrocannabinol].

Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja či hulení. Název marihuana je počeštěná verze anglického označení marijuana, které bylo použito i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí. Neutrální název je konopí. Označení marijánka je archaismus a v současné době se příliš nepoužívá.

[editovat] Chemické složení

Zpravidla se obsah THC pohybuje od 0,01 % do 2 % (druh Sinsemilla cca 10 % a více). Záleží na tom, jestli směs obsahuje pouze květy nebo i listy, které mají malý obsah THC. Při delším skladování může marihuana zcela ztratit obsah THC, které zdegraduje (zoxiduje) na ostatní cannabinoidy, převážně na cannabidiol (CBD) a cannabinol (CBN), který se v konopí nevyskytuje, vzniká až po degradačním procesu. Marihuana však neobsahuje pouze THC, existuje mnoho set jiných cannabionidů a mnoho jich ještě nebylo objeveno. Mezi významnější patří cannabidiol (CBD). Čím větší procento CBD marihuana obsahuje, tím se zvětšuje stav tzv. „zakmenělosti“ po intoxikaci.

Mezi další významné látky patří tetrahydrocannabivarin (THCV) a cannabichromem (CBC). U těchto látek však nebyl dokázán vliv na člověka. Tyto látky jsou součástí THC a CBD a jejich působení „umocňují“. Nejvyšší naměřená hodnota byla u jedné z kytek odrůdy Neville's Haze (druh: konopí seté), a to 32 %. Obecně je však na THC potentnější konopí indické.

[editovat] Vzhled a vlastnosti

Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma je po sklizni zelená, během sušení však dostane barvu nažloutlou, řidčeji hnědou. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Vždy obsahuje i semena. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená, případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.

V Jižní Americe se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality, obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.

Indická marihuana má tři běžné typy:

jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví,
druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické,
třetí typ je zelený, složený hlavně z listů.

Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní Asii z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do bambusových listů. Tyto asi 8 cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2 g jsou na černém trhu známy pod názvem Buddhova hůl (Buddha-stick).

[editovat] Užívání

Smotaná cigareta marihuany (také joint, špek, brčko, …)

Obvykle se plní čistá nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek a kouř a hořící látky se vdechuje. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků) nebo se přepustí s máslem či olejem (marijánkové máslo). V Česku je velice populární mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny.

Dávkování je značně individuální záležitostí, je velmi závislé na citlivosti jedince.

Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku. Obsahuje okolo 0,3–1,5 g marihuany (5–20 mg THC). Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou. Další názvy ve slangu: brko, špek, raketa, žilka, spliff, josh, korneto, markev, larva.

[editovat] Účinky

Účinky v případě kouření se dostavují po 10–30 minutách a účinek může přetrvávat 2–3 hodiny. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách nastupuje takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci. V případě že se marihuana jí, nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (dvanáct hodin i více). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.

Kromě rekreačního užívání je konopí často využíváno i pro své terapeutické efekty, které zahrnují zmírnění subjektivně nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, deprese, nespavost, křeče, bolesti kloubů, alergie a některé psychotické stavy. Odstranění nepříjemných symptomů je subjektivní pocit, který ještě nemusí automaticky znamenat odstranění příčiny zdravotních problémů – proto je tento způsob využití uveden odděleně od sekce zabývající se využitím konopí v oficiální medicíně.

U některých lidí droga vyvolává pouze slabý účinek, popřípadě ho nevyvolává vůbec. Kouření zvyšuje riziko bronchitidy a jiných plicních onemocnění. Pravidelní uživatelé bývají apatičtí a letargičtí, zanedbávají svou práci i osobní vztahy. Nebylo zatím jednoznačně prokázano, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým účinkům. Zvyšuje a následně snižuje krevní tlak a zvyšuje tepovou frekvenci srdce. Existuje teorie, podle kterých u mužů snižuje plodnost, ale ta není všeobecně přijímána. Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v tukové tkáni. Uživatelé mají často zarudlé oči. Dosud není znám případ smrti z předávkování.

[editovat] Návykovost

U marihuany byla dokumentována pouze návykovost psychická – znamená to, že si konzument nemůže vybudovat návyk jako např. u cigaret, kdy se při dlouhodobé abstitenci objevují fyziologické příznaky (svalové tiky, nervozita a další). Psychický návyk se projeví jen tím, že závislý má chuť na jointa. Tato závislost jde většinou lehce přemoci vůlí. Zatím nebyl nalezen případ předávkování vedoucího ke smrti nebo trvalému zdravotnímu poškození: pocitu že už máte dost se totiž dá předejít tím, že prostě přestanete kouřit. Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení, působí silněji než stejné množství inhalované a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nuté počkat i několik hodin, než odezní. Není ale znám případ, kdy by předávkování produkty z konopí požitými v potravě způsobilo smrt nebo mělo trvalé zdravotní následky.

[editovat] Interakce

Zvyšuje riziko sedace s jinými léky, které mají sedativní účinky na centrální nervový systém. Patří mezi ně anxiolytika, hypnotika, celková anestetika, narkotická analgetika, neuroleptika, tricyklická antidepresiva, antihistaminika, alkohol.

[editovat] Prokazatelnost v organismu

Po vykouření jedné cigarety lze prokázat 40–50 % metabolitů THC v buněčných membránách po 4–8 dnech, 10–20 % drogy po 30 dnech a 1 % dokonce po 48–138 dnech. Při pravidelnějším užívání se neaktivní metabolity THC hromadí v organismu.

[editovat] Využití v medicíně

Uvažuje se o terapeutickém využití kanabinoidů jako antiemetik (léky proti zvracení). Byly vyvinuty látky bez euforizujících a halucinogenních účinků dronabinol a nabilon. U nás nejsou registrovány. Další možné indikace jsou glaukom – ke snížení nitroočního tlaku, ke zvýšení chuti k jídlu a úlevě od bolesti u onkologických pacientů, v terminálním stádiu AIDS nebo při roztroušené skleróze. Uvažuje se i o využití konopí při léčbě depresí. Použití kanabinoidů jako antiemetik je nejblíže realizaci. Zatím není moc objektivních studií, jelikož marihuana je silně zpolitizovaná a lidé jsou často rozděleni na příznivce, kteří žádná rizika nevidí (nechtějí vidět) a odpůrce, kteří jsou silně proti kouření marihuany a neuznávají jiný názor. Já vám radím -- HULTE!! hulte,a pořádně protože kdo nehulí, ten nic neumí =-)

[editovat] Literatura

Bakalar James B. , Grinspoon Lester, M.D.: MARIHUANA – zakázaná medicína. CAD Press, Bratislava 1996. ISBN 80-85349-57-4. Z anglického originálu Marihuana, the forbidden medicine (Yale University Press, New Haven a Londýn) přeložil MUDr. Albert Rohan. Bibliografie F.H. Richard. Copyright © 1993 Yale University.

Hanuš L., Krejčí Z.: The present state of knowledge in the chemistry of substances of Cannabis sativa L. I. Substances of cannabinoid type. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 71, 239-251 (1974)
Hanuš L., Krejčí Z.: The present state of knowledge in the chemistry of substances of Cannabis sativa L. II. Metabolites of cannabinoid substances. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 71, 253-264 (1974)
Hanuš L., Krejčí Z.: Isolation of two new cannabinoid acids from Cannabis sativa L. of Czechoslovak origin. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 74, 161-166 (1975)
Hanuš L., Krejčí Z., Hruban L.: Isolation of cannabidiolic acid from Turkish variety of cannabis cultivated for fibre. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 74, 167-172 (1975)
Hanuš L.: The present state of knowledges in the chemistry of substances of Cannabis sativa L. III. Terpenoid substances. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 73, 233-239 (1975)
Hanuš L.: The present state of knowledges in the chemistry of substances of cannabis sativa L. IV. Nitrogen containing compounds. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 73, 241-244 (1975)
Krejčí Z., Hanuš L., Yoshida T., Braenden O.J.: The effect of climatic and ecologic conditions upon the formation and the amount of cannabinoid substances in the cannabis of various provenance. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 74, 147-160 (1975)
Hanuš L., Yoshida T., Krejčí Z.: Production of delta-9-tetrahydrocannabinol from hemp cultivated in climatic conditions of Czechoslovakia. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 74, 173-180 (1975)
Hanuš L.: The present state of knowledge in the chemistry of substances of Cannabis sativa L. V. Addendum to part I.-IV. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 76, 153-166 (1976)
Hanuš L.: The present state of knowledge in the chemistry of substances of Cannabis sativa L. VI. The other content substances. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 76, 167-173 (1976)
Krejčí Z., Hanuš L.: Identification of cannabinoidic acids by thin-layer chromatography of their methylesters. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 76, 145-152 (1976)
Hanuš L.: A contribution to the content of the psychotomimetically active delta-9-tetrahydrocannabinol in female (marijuana) and male flowering tops of Cannabis sativa L., cultivated in climatic conditions of Czechoslovakia. Activ. nerv. sup. (Praha) 20 (4), 282-284 (1978)
Hanuš L., Turner C. E., El-Sohly M. A.: Isolation of psychoactive cannabinoid precursor from Cannabis of Soviet provenience grown in Mississippi. Activ. nerv. sup. (Praha) 22 (3), 218-219 (1980)
Turner C. E., Mole M. L., Hanuš L., El-Sohly M. A.: Constituents of Cannabis sativa L. Isolation of a new cannabinoid from an Indian variant of Cannabis sativa L. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 97, 167-175 (1981)
Krejčí Z., Hanuš L.: Conception and some results of cannabis research at the Medical Faculty in Olomouc. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 97, 177-185 (1981)
Hanuš L., Krejčí Z.: Dynamics of changes in the content of cannabinoid substances during the vegetation period in the Cannabis sativa L. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 114, 11-29 (1986)
Hanuš L., Krejčí Z.: Kvalitativní a kvantitativní analýza vzorků Cannabis (význam pro kriminalistickou identifikaci). Čs. kriminalistika 19 (4), 323-327 (1986)
Hanuš L.: Biogenesis of cannabinoid substances in the plant. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 116, 47-53 (1987)
Hanuš L., Krejčí Z.: Chromatographic study of the effect of higher temperatures on changes in the content of some cannabinoid substances in Cannabis samples. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 116, 37-46 (1987)
Hanuš L., Tomíček P.: Příspěvek k problematice zneužívání a soudně-znaleckého posuzování zadržených vzorků konopí. Čs. kriminalistika 20 (1), 53-57 (1987)
Hanuš L., Dušek K., Šubová D., Krejčí Z.: Sinsemilla and its cultivation in climatic conditions of Czechoslovakia - a potential danger of abuse of marihuana of high quality. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 117, 11-22 (1987)
Hanuš L., Šubová D.: The amount of main cannabinoid substances in hemp, cultivated for industrial fibre production, and their changes in the course of one vegetation period. Acta Univ. Palacki Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 122, 11-23 (1989)
Hanuš L., Dostálová M.: The effect of soil fertilization on the formation and the amount of cannabinoid substances in Cannabis sativa L. in the course of one vegetation period. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. Med. 138, 11-15 (1994)
Hanuš L., Tesařík K., Krejčí Z.: Capillary gas chromatography of natural substances from Cannabis sativa L. I. Cannabinol and cannabinolic acid - artefacts. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 108, 29-38 (1985)
Hanuš L., Tesařík K., Krejčí Z.: Capillary gas chromatography of natural substances from Cannabis sativa L. II. Comparison of male and female (marijuana) flowering tops. Acta Univ. Olomuc., Fac. Med. 97, 157-166 (1981)
Hanuš L., Tesařík K.: Capillary gas chromatography of natural substances from Cannabis sativa L. III. Content of cannabinoids in dried roots. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 116, 31-35 (1987)
Hanuš L.: Our experience with the identification and separation of compounds from marijuana (Cannabis sativa L.) by thin- layer chromatogrphy. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 116, 15-24 (1987)
Hanuš L., Turner C. E., El-Sohly M. A.: Isolation and identification of propylcannabinoids from Soviet variety of hemp grown in Mississippi. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 116, 25-30 (1987)
Mechoulam R., Hanuš L., Fride E.: Towards cannabinoid drugs - revisited. Prog. Med. Chem. 35, 199-243(1998)
Mechoulam R., Hanuš L.: A historical overview of chemical research on cannabinoids. Chem. Phys. Lipids 108, 1-13 (2000)
Mechoulam R., Hanuš L.: The cannabinoids: an overview. Therapeutic implications in vomiting and nausea after cancer chemotherapy, in appetite promotion, in multiple sclerosis and in neuroprotection. Pain. Res. Manage. 6(2), 67-73 (2001)
Mechoulam R., Hanuš L.: Cannabidiol: An Overview of Some Chemical and Pharmacological Aspects. Part I: Chemical Aspects. Chem. Phys. Lipids 121, 35-43 (2002)
Mechoulam R., Hanuš L.: The cannabinoid system: from the point of view of a chemist. Marihuana and Madness. Psychiatry and Neurobiology. (edited by David Castle and Robin Murray), Cambridge University Press 2004, book chapter, pp 1-18
Hanuš L.O.: Bude konopí legálním lékem? Příspěvky české vědy do výzkumu konopí. Adiktologie 4, 511-523 (2004)
Hanuš L. O., Mechoulam R.: Cannabinoid Chemistry: An Overview. Book Chapter 2. pp. 23-45 In „Cannabinoids as Therapeutics“ (edited by R. Mechoulam), Series: Milestones in Drug Therapy, Birkhäuser Verlag, Basel – Boston – Berlin, 2005, X, 272 p., Hardcover