Akmolská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Akmolská oblast (kazašsky Ақмола облысы, rusky Акмолинская область) je oblast na severu Kazachstánu. Byla založena 14. října 1939 v rámci Kazašské SSR. V letech 1961-92 se jmenovala Celinogradská oblast a pod tímto názvem byla v letech 1962-64 součástí Celinného kraje. Má rozlohu 147 000 km². Má 748 200 obyvatel (2004). Hlavním městem je Kokčetau.

[editovat] Poloha

Oblast hraničí se čtyřmi oblastmi Kazachstánu (Kostanajskou na západě, Severokazašskou na severu, Pavlodarskou na východě a Karagandskou na jihu) a na jejím území leží hlavní město Astana.

Oblast leží na horním toku řeky Išim. Velká část se nachází v Kazašské pahorkatině (nadmořská výška 300 až 400 m). Na východě se nachází pohoří Jermentau a na jihozápadě Tengiz-Kurgaldžinská propadlina. Severní část je rovinatá s oddělenými vyvýšeninami (hora Dombyraly – 471 m)

[editovat] Klima

Klima je ryze kontinentální, suché. Léto je horké a suché, s častými větry s vysokou teplotou vzduchu (suchověje - суховеи) a pylové bouře. Teplota prudce kolísá během dne. Zima je chladná a dlouhá, s malým množstvím sněhu, se silným větrem a chumelenicemi. Průměrná teplota v červenci 20 °С na severu a 22 °C na jihu a v lednu -18 °С na severu a -16 °C na jihu. Množství srážek za rok je 200 až 250 mm na jihozápadě a 300 až 350 mm na severu, v horách i více.

[editovat] Vodní zdroje

Největší řeka je Išim (povodí Obu), která protéká zhruba středem oblasti z východu na západ. Její přítoky jsou Koluton a Žabaj. V pahorkatině pramení řeky Silety (na severovýchodě), Nura a Kulanutpes (na jihovýchodě), které končí v bezodtokých jezerech. 90 % ročního průtoku řek připadá na jaro, v létě voda opadá a některé řeky vysychají. Za účely zavlažování byla postavena Vjačeslavská přehrada nedaleko Astany. V oblasti je mnoho jezer především slaných (Tengiz, Kijakty, Kypšak, Seletyteniz, Teke, Ulken-Karoj, Kiši-Karoj, Kalibek, Alabota, Žamantuz), ale i sladkovodních (Kurgaldžin, Kožakol, Itemgen, Šaglyteniz). V pahorkatině se nacházejí Kokčetavská jezera.

[editovat] Půdy a flóra

Velká část oblasti leží v zóně stepí na tmavě kaštanových často slaných půdách. Na severozápadě jsou travnato- kavylové stepi na jižních černozemích, které jsou většinou rozorány. Na samém jihu jsou polopouštní pelyňkovo-kavylové stepi na světle kaštanových půdách střídané slanisky. V okolí řeky Išim a dalších řek jsou travnaté louky na lučních slaných půdách. V Tengiz-Kurgaldinské propadlině roste pouštní flóra na slaniscích. Na nejvyšších místech pahorkatiny rostou nevelké borové a březové háje na štěrkovitých horských černozemích.

[editovat] Fauna

Ve stepích se vyskytují hlodavci, sudokopytníci (sajga tatarská), šelmy, ptáci (dropi) a na březích jezer vodní ptactvo (plameňákovití). Nachází se zde Kurgaldinská přijezerní rezervace.