Uralské jazyky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uralské jazyky tvoří samostatnou rodinu. Mluví jimi asi 24 miliónů obyvatel střední, severní a východní Evropy, a to zejména ve Finsku, Maďarsku, Estonsku a Rusku.
[editovat] Dělení
- ugrofinské jazyky
- ugrické jazyky
- finsko-permské jazyky
- permské jazyky
- finsko-volžské jazyky
- marijština
- mordvinské jazyky
- finsko-laponské jazyky
- samojedské jazyky
Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových.
Jazykové rodiny |
---|
Evropa a jižní, západní a severní Asie: indoevropská | uralská | severozápadokavkazská | severovýchodokavkazská | jihokavkazská | altajská | drávidská | čukotko-kamčatská | jukagirská | jenisejská | andamanská | eskymácko-aleutská |
Východní Asie: sinotibetská | tajsko-kadajská | austroasijská | austronéská | japonsko-rjúkjúská | hmong-mien |
Afrika a jihozápadní Asie: afroasijská | nigerokonžská | nilosaharská | khojsanská |
Skupiny jazykových rodin: amerických indiánů | australských domorodců | papuánských domorodců | kavkazská |
Izolované jazyky |