Sinotibetské jazyky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sinotibetské jazyky (tibeto-čínské jazyky) jsou jednou z jazykových rodin, která je rozšířena hlavně na území Číny a okolí.
Tato jazyková rodina obsahuje několik skupin jazyků:
- čínské jazyky (čínština)
- mandarínské jazyky
- standardní mandarínština
- jinština
- jazyky wu
- šanghaiština
- hui
- kantonština
- pinghua
- tchajwanština (min-nan)
- xiang
- hakka
- gan
- mandarínské jazyky
- tibetobarmské jazyky
- kamarupanské jazyky
- himálajské jazyky
- qiangské jazyky
- jingpho-nungsko-luské jazyky
- lolo-barmsko-naxské jazyky
- karenské jazyky
- baiština
Jazykové rodiny |
---|
Evropa a jižní, západní a severní Asie: indoevropská | uralská | severozápadokavkazská | severovýchodokavkazská | jihokavkazská | altajská | drávidská | čukotko-kamčatská | jukagirská | jenisejská | andamanská | eskymácko-aleutská |
Východní Asie: sinotibetská | tajsko-kadajská | austroasijská | austronéská | japonsko-rjúkjúská | hmong-mien |
Afrika a jihozápadní Asie: afroasijská | nigerokonžská | nilosaharská | khojsanská |
Skupiny jazykových rodin: amerických indiánů | australských domorodců | papuánských domorodců | kavkazská |
Izolované jazyky |