Tramvajová doprava v Petrohradu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhé největší město Ruska, Sankt Petěrburg (známý také jako Petrohrad), provozuje vlastní tramvajovou síť (rusky Санкт-Петербургский трамвай nebo také Трамвай Санкт-Петербурга). Na 285 km tratí je v provozu 43 linek o celkové délce přibližně 600 km, což činí petrohradskou tramvajovou síť nejrozsáhlejší na světě.
Obsah |
[editovat] Charakter provozu
V porovnání se západnějí položenými městy Evropy jsou podmínky provozu tramvají v Petrohradu na nesrovnatelně nižší úrovni. Nasazeno je rozličné množství typů tramvají, které jsou většinou (stejně jako i tratě) ve velmi špatném stavu, cestovní rychlost je tak velmi nízká. Od roku 1998 mají všechny tramvaje průvodčí; jízdenky se kupují přímo u něj.
[editovat] Historie
[editovat] 19. století
Historie pouliční dráhy v tomto městě začala dne 27. srpna 1863, kdy společnost Première Compagnie des tramways à Petersbourg zahájila provoz na první lince koňské tramvaje. Byla 4,3 km dlouhá, spojovala náměstí Admiratelitejskaja se současným nádražím Moskovskij vokzal; vozy jezdily po kolejích s rozchodem 1524 mm. Za další dva roky následovalo otevření dvou 3,5 km dlouhých dalších nových úseků. V roce 1874 navíc ve městě vznikla druhá tramvajová společnost a nastal skutečný rozvoj; přibývaly desítky kilometrů tratí. O čtyři roky později bylo tak v provozu již 27 linek na 90,7 km tratí. Na přelomu století kolejová síť dosáhla velikostí současné síti pražské; měřila 131,3 km.
Dopravních společností však stále přibývalo. Roku 1878 se objevila už třetí společnost; otevřela úsek linky mezi nádražím Moskovskij vokzal a čtvrtí Rybackoje. Roku 1902 se ale projevil zájem města získat trati pod svojí kontrolu, to tento úsek jako jeden z prvních vykoupilo.
Zatímco byly v provozu desítky kilometrů koňky, elektrická trakce uvedena do provozu ještě nebyla. Změnu přinesly roky 1895 a 1896 kdy ruská loďařská společnost z Finska právě první linku zprovoznila. V zimě se jezdilo i přes zamrzlou Něvu (trať opravdu vedla po silné vrstvě ledu); tento nápad se však nesetkal u většiny veřejnosti s pochopením.
[editovat] Předsovětská doba
Kolem roku 1906 už existovalo kolem 150 km tratí, jak elektrifikovaných, tak ještě s animální trakcí. Ročně se přepravilo kolem 100 milionů cestujících. 16. září 1907 se přidalo k postupné elektrifikaci sítě i samo město a to byl soumrak koňské tramvaje; ta byla poté deset dalších let postupně nahrazována a vytlačována. Těsně před první světovou válkou bylo v provozu 710 vozů, většina z nich sloužila i za časů občanské války.
Kromě koňky a elektrických tramvají jezdily také mezi 80. lety 19. století a koncem občanské války ještě dva parní vozy, i přes zamrzlou řeku.
[editovat] Tramvajový provoz za SSSR
Od roku 1923 byly zavedeny nově jízdí řády. Síť se poté, co se obnovily mírové podmínky opět rychle rozrůstala, na konci meziválečného období její délka dosahovala již okolo 700 km. S blokádou, nyní již Leningradu, kterou zahájila německá vojska nastaly pro petrohradské tramvaje krušné časy. Během války bylo zničeno 500 km drátů trolejového vedení a 150 vozidel; dalších 1065 bylo poškozeno. Některé z úseků se octly dočasně na okupovaném území, provoz musel být z nedostatku prakticky všeho dočasně ukončen.
S opravami se mohlo začít až po konci války; do roku 1947 se však již podařilo zprovozit celou síť, a poté se pokračovalo opět s rozvojem. Objevily se nové tramvaje; staré dřevěné nahradily moderní vozy koncepce PCC – sovětské a Československé (vyrobené v ČKD). Později se objevovaly již pouze vozy domácí výroby (tramvaje KTM). Vrcholu dosáhl celý provoz roku 1986, kdy bylo na 1022 km linek v provozu přes 2 200 tramvají. Perestrojka ale vše změnila, začalo se s rozsáhlým rušením tratí, včetně i té nejstarší z roku 1863, jež byla zavřena po více než 130 letech provozu.
[editovat] Externí odkazy
Podobné články obsahuje: |
- Krátký článek o historii petrohradských tramvají (anglicky)
- Fotogalerie
- Rozsáhlá fotogalerie
- Schéma sítě
- Stránky o petrohradských tramvajích (německy)
Metro: | Jekatěrinburg • Kazaň • Moskva • Nižnij Novgorod • Novosibirsk • Petrohrad • Samara • Volgograd (podpovrchová tramvaj) |
---|---|
Monorail: | Moskva |
Tramvajová doprava: | Ačinsk • Angarsk • Astrachaň • Barnaul • Čeljabinsk • Čerepovec • Čerjomuški • Džeržinsk • Chabarovsk • Irkutsk • Ivanovo • Iževsk • Jaroslavl • Jekatěrinburg • Kaliningrad • Karpinsk • Kazaň • Kemerovo • Kolomna • Komsomolsk na Amure • Krasnoarmějsk • Krasnodar • Krasnojarsk • Krasnoturinsk • Kursk • Lipeck • Magnitogorsk • Moskva • Naberežnyje Čelny • Nižněkamsk • Nižnij Tagil • Nižnij Novgorod • Noginsk • Novočerkassk • Novokuzněck • Novosibirsk • Novotroick • Omsk • Orel • Orsk • Osinniki • Petrohrad • Perm • Pjatigorsk • Prokopjevsk • Rjazaň • Rostov na Donu • Salavat • Samara • Saratov • Simbirsk • Smolensk • Staryj Oskol • Šachty • Taganrog • Tomsk • Tula • Tver • Ufa • Ulan-Ude • Usolje-Sibirskoje • Usť-Ilimsk • Vladikavkaz • Vladivostok • Volčansk • Volžskij • Voroněž • Zlatousť |
Trolejbusová doprava: | Abakan • Čeljabinsk • Moskva • Petrohrad ♦ přehled ostatních… |