Ebooks, Audobooks and Classical Music from Liber Liber
a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z





Web - Amazon

We provide Linux to the World


We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Tramvajová doprava v Petrohradu - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Tramvajová doprava v Petrohradu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Schéma sítě (nejnovější)
Zvětšit
Schéma sítě (nejnovější)
Koňka v ulicích Sankt Petěrburgu
Zvětšit
Koňka v ulicích Sankt Petěrburgu
Provoz elektrické tramvaje na zamrzlé Něvě
Zvětšit
Provoz elektrické tramvaje na zamrzlé Něvě
Moderní petrohradská tramvaj, LVS-86K
Zvětšit
Moderní petrohradská tramvaj, LVS-86K
Moderní petrohradská tramvaj, LVS-86
Zvětšit
Moderní petrohradská tramvaj, LVS-86

Druhé největší město Ruska, Sankt Petěrburg (známý také jako Petrohrad), provozuje vlastní tramvajovou síť (rusky Санкт-Петербургский трамвай nebo také Трамвай Санкт-Петербурга). Na 285 km tratí je v provozu 43 linek o celkové délce přibližně 600 km, což činí petrohradskou tramvajovou síť nejrozsáhlejší na světě.

Obsah

[editovat] Charakter provozu

V porovnání se západnějí položenými městy Evropy jsou podmínky provozu tramvají v Petrohradu na nesrovnatelně nižší úrovni. Nasazeno je rozličné množství typů tramvají, které jsou většinou (stejně jako i tratě) ve velmi špatném stavu, cestovní rychlost je tak velmi nízká. Od roku 1998 mají všechny tramvaje průvodčí; jízdenky se kupují přímo u něj.

[editovat] Historie

[editovat] 19. století

Historie pouliční dráhy v tomto městě začala dne 27. srpna 1863, kdy společnost Première Compagnie des tramways à Petersbourg zahájila provoz na první lince koňské tramvaje. Byla 4,3 km dlouhá, spojovala náměstí Admiratelitejskaja se současným nádražím Moskovskij vokzal; vozy jezdily po kolejích s rozchodem 1524 mm. Za další dva roky následovalo otevření dvou 3,5 km dlouhých dalších nových úseků. V roce 1874 navíc ve městě vznikla druhá tramvajová společnost a nastal skutečný rozvoj; přibývaly desítky kilometrů tratí. O čtyři roky později bylo tak v provozu již 27 linek na 90,7 km tratí. Na přelomu století kolejová síť dosáhla velikostí současné síti pražské; měřila 131,3 km.

Dopravních společností však stále přibývalo. Roku 1878 se objevila už třetí společnost; otevřela úsek linky mezi nádražím Moskovskij vokzal a čtvrtí Rybackoje. Roku 1902 se ale projevil zájem města získat trati pod svojí kontrolu, to tento úsek jako jeden z prvních vykoupilo.

Zatímco byly v provozu desítky kilometrů koňky, elektrická trakce uvedena do provozu ještě nebyla. Změnu přinesly roky 1895 a 1896 kdy ruská loďařská společnost z Finska právě první linku zprovoznila. V zimě se jezdilo i přes zamrzlou Něvu (trať opravdu vedla po silné vrstvě ledu); tento nápad se však nesetkal u většiny veřejnosti s pochopením.

[editovat] Předsovětská doba

Kolem roku 1906 už existovalo kolem 150 km tratí, jak elektrifikovaných, tak ještě s animální trakcí. Ročně se přepravilo kolem 100 milionů cestujících. 16. září 1907 se přidalo k postupné elektrifikaci sítě i samo město a to byl soumrak koňské tramvaje; ta byla poté deset dalších let postupně nahrazována a vytlačována. Těsně před první světovou válkou bylo v provozu 710 vozů, většina z nich sloužila i za časů občanské války.

Kromě koňky a elektrických tramvají jezdily také mezi 80. lety 19. století a koncem občanské války ještě dva parní vozy, i přes zamrzlou řeku.

[editovat] Tramvajový provoz za SSSR

Od roku 1923 byly zavedeny nově jízdí řády. Síť se poté, co se obnovily mírové podmínky opět rychle rozrůstala, na konci meziválečného období její délka dosahovala již okolo 700 km. S blokádou, nyní již Leningradu, kterou zahájila německá vojska nastaly pro petrohradské tramvaje krušné časy. Během války bylo zničeno 500 km drátů trolejového vedení a 150 vozidel; dalších 1065 bylo poškozeno. Některé z úseků se octly dočasně na okupovaném území, provoz musel být z nedostatku prakticky všeho dočasně ukončen.

S opravami se mohlo začít až po konci války; do roku 1947 se však již podařilo zprovozit celou síť, a poté se pokračovalo opět s rozvojem. Objevily se nové tramvaje; staré dřevěné nahradily moderní vozy koncepce PCCsovětské a Československé (vyrobené v ČKD). Později se objevovaly již pouze vozy domácí výroby (tramvaje KTM). Vrcholu dosáhl celý provoz roku 1986, kdy bylo na 1022 km linek v provozu přes 2 200 tramvají. Perestrojka ale vše změnila, začalo se s rozsáhlým rušením tratí, včetně i té nejstarší z roku 1863, jež byla zavřena po více než 130 letech provozu.

[editovat] Externí odkazy

Podobné články obsahuje:
 Portál Tramvajová doprava 
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:
Městská hromadná doprava v Rusku
Metro: JekatěrinburgKazaňMoskvaNižnij NovgorodNovosibirskPetrohradSamara • Volgograd (podpovrchová tramvaj)
Monorail: Moskva
Tramvajová doprava: Ačinsk • Angarsk • Astrachaň • Barnaul • Čeljabinsk • Čerepovec • Čerjomuški • Džeržinsk • Chabarovsk • Irkutsk • Ivanovo • Iževsk • Jaroslavl • Jekatěrinburg • Kaliningrad • Karpinsk • Kazaň • Kemerovo • Kolomna • Komsomolsk na Amure • Krasnoarmějsk • Krasnodar • Krasnojarsk • Krasnoturinsk • Kursk • Lipeck • Magnitogorsk • Moskva • Naberežnyje Čelny • Nižněkamsk • Nižnij Tagil • Nižnij Novgorod • Noginsk • Novočerkassk • Novokuzněck • Novosibirsk • Novotroick • Omsk • Orel • Orsk • OsinnikiPetrohrad • Perm • Pjatigorsk • Prokopjevsk • Rjazaň • Rostov na Donu • Salavat • Samara • Saratov • Simbirsk • Smolensk • Staryj Oskol • Šachty • Taganrog • Tomsk • Tula • Tver • Ufa • Ulan-Ude • Usolje-Sibirskoje • Usť-Ilimsk • Vladikavkaz • Vladivostok • Volčansk • Volžskij • Voroněž • Zlatousť
Trolejbusová doprava: AbakanČeljabinsk • Moskva • Petrohrad ♦ přehled ostatních…
V jiných jazycích
Our "Network":

Project Gutenberg
https://gutenberg.classicistranieri.com

Encyclopaedia Britannica 1911
https://encyclopaediabritannica.classicistranieri.com

Librivox Audiobooks
https://librivox.classicistranieri.com

Linux Distributions
https://old.classicistranieri.com

Magnatune (MP3 Music)
https://magnatune.classicistranieri.com

Static Wikipedia (June 2008)
https://wikipedia.classicistranieri.com

Static Wikipedia (March 2008)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com/mar2008/

Static Wikipedia (2007)
https://wikipedia2007.classicistranieri.com

Static Wikipedia (2006)
https://wikipedia2006.classicistranieri.com

Liber Liber
https://liberliber.classicistranieri.com

ZIM Files for Kiwix
https://zim.classicistranieri.com


Other Websites:

Bach - Goldberg Variations
https://www.goldbergvariations.org

Lazarillo de Tormes
https://www.lazarillodetormes.org

Madame Bovary
https://www.madamebovary.org

Il Fu Mattia Pascal
https://www.mattiapascal.it

The Voice in the Desert
https://www.thevoiceinthedesert.org

Confessione d'un amore fascista
https://www.amorefascista.it

Malinverno
https://www.malinverno.org

Debito formativo
https://www.debitoformativo.it

Adina Spire
https://www.adinaspire.com