Thalés z Milétu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Thalés z Milétu, řecky Θαλης, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) bývá považován za zakladatele řecké filosofie. Byl filosofem, matematikem, vědcem a inženýrem. Někteří se domnívají, že byl Pythagorovým učitelem.
Do dnešních časů se nedochovalo žádné z jeho děl. Je proto obtížné dozvědět se něco více o jeho filosofii, není možné ani ověřit jeho matematické objevy.
Hérodotos o Thalétovi uvádí, že úspěšně předpověděl zatmění Slunce, které nastalo 28. května roku 585 př. n. l. Jeho jméno je spojováno s pěti důležitými geometrickými větami:
- každý průměr dělí kružnici na dvě stejné části
- základové úhly rovnoramenného trojúhelníku jsou shodné
- úhly mezi dvěma potínajícími se přímkami jsou shodné
- dva trojúhelníky jsou shodné, pokud mají stejné dva úhly a jednu stranu
- trojúhelník vepsaný oblouku nad průměrem kružnice je pravoúhlý (tzv. Thaletova věta)
Jako naivní materialista se řadí do Milétské školy, hledal pralátku, vše tvořící praelement. Tou je podle něj voda. Ta je proměnlivá a obdařena božskou silou. Země je podle něj plochá deska ležící na hladině světového oceánu.
Zajíimavosti: ono zatmění určil na šestý rok bojů mezi Lýdy a Médy. Při porozování hvězd spadl do study (některé zdroje uvádí též septik) a thrácká služka se mu vysmála. Na to on zareagoval tak, že obyčejný člověk (nefilosof) nemá možnost do studny spadnout, a aby vyvrátil řeči o nic nedělání skoupil lisy na výrobu olivového oleje, jelikož předvídal (na základě svých astrologických pozorování) hojnou olivovou úrodu a pak je pronajímal - se ziskem. Chtěl tím prý vyjádřit, že filosof být bohatý může, ale neusiluje o to.
Co se týče díla, možná napsal Námořní astrologii (Nautiké astrologia).
Jeho uvažovaní, hledání arché jako pralatky, základu světa, je jedním z prvních dochovaných kroků, kdy člověk vystupuje z mýtu, pravdy o výkladu světa přijímané bez výhrad a kritické reflexe. Samozřejmě je jeho myšlení mýtem ovlivněno, ale pokouší se celek světa vysvětlit z pozorovaní ve skutečnosti, z přírody. (Země pluje na vodě- zemětřeseni v důsledku vlnobytí).
Vše je plné bohu (Panta pléré théon einai) = hýlozoismus (hýlé + zoé): dle Nietzcheho tím nepřímo uchopuje celek světa, což je výsostnou vlastností filosofie: překračovat každodenost. Svět jako celek považuje za oduševnělý, tak i vodu ze které vše vzniká a jež je všeho základem. Důvody že zvolil vodu jsou jistě poněkud naivni: fyziologické, meteorologické, ale dle Nietzscheho může být Tháles považován za prvního filosofa díky snaze uchopit celek, byť nepřímo vědomě. Z našeho hlediska je to ale až Anaximandros, jehož arché není zemským živlem, ale jakási neurčitost, čímž jeho myšlení dosahuje vyššího stupně abstakce…
