TGV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dvouposchoďová souprava TGV (zde na nádraží v Toulonu) má kapacitu 510 cestujících

Vysokorychlostní tratě TGV (tučně) ve Francii a přilehlých zemích

TGV [te:že:ve:] je označení pro osobní vysokorychlostní vlaky (train à grande vitesse) francouzských státních drah (SNCF), obdobu japonského systému Šinkansen. Zkratka představuje slova train à grande vitesse („vysokorychlostní vlak“). Vlaky TGV jsou elektricky poháněná vozidla, pohybující se po kolejích normálního rozchodu. Vzhledem k vysoké provozní rychlosti (kolem 300 km/h) však pro ně zpravidla jsou budovány vysokorychlostní tratě bez úrovňových křížení a s mimořádně velkými poloměry oblouků (v současnosti přes 7 000 m), sklon trati nepřesahuje 35 ‰.

Vysokorychlostní vlaky byly ve Francii vyvíjeny od konce 60. let a první speciální trať TGV dána do provozu mezi Paříží a Lyonem 27. září 1981.

[editovat] Popis vlaků

Jednotky TGV se skládají ze dvou hnacích (čelních) a několika hnaných (vložených vozů). Hnací nápravy jsou vždy všechny nápravy hnacího vozu a někdy též sousedního podvozku hnaného vozu. Vložené vozy spočívají na společných podvozcích se sousedními vozy (s výjimkou spřažení s čelními vozy). Předností tohoto netypyckého řešení je snížení počtu náprav, zvýšení prostornosti uvnitř vozů, snažší průchodnost a lepší aerodynamiku vlaku. První prototyp TVG 001 byl poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy během ropné krize v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce. Většina vlaků je napájena soustavami 25kV/50Hz~ (Vysokorychlostní tratě a konvenční na severu a východě [Evian les Bains]) a 1,5kV= (konvenční tratě na jihu a východě, včetně mezistátní trati do Švýcarska [Bellegarde (Ain) - La Plaine – Geneve]). Některé rovněž 3kV= (pro jízdy do Belgie) nebo 15kV/16,7Hz~ (pro jízdy do Německa a Švýcarska [Vallorbe – Lausanne – Brig, Pontarlier – Neuchâtel - Bern – Zürich HB]).

Doposud byly vyrobeny tyto typy:

TGV 001 (prototyp)
TGV Paris Sud-Est
TGV Atlantique
TGV La Poste
TGV Réseau
TGV Duplex
TGV Eurostar
Thalys
TGV POS
KTX (TGV Korea)

[editovat] Tratě

Tratě, které využívají jednotky TGV se označují LGV (ligne à grande vitesse - vysokorychlostní trať) V současnosti jsou ve Francii a v přilehlém okolí v provozu následující tratě:

LGV Paris Sud-Est - Paříž - Lyon; výstavba 1975 až 1983 (St. Florentin - Lyon 1981); délka 538 km; traťová rychlost 270 km/h
LGV Atlantique - Paříž-Le Mans, Tours; výstavba 1985 až 1990; délka 282 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Nord-Europe - Paříž-Lille-Calais; výstavba 1989 až 1993; délka 333 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Rhône-Alpes - Montanay Junction-Valence; výstavba 1990 až 1994; délka 115 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Méditerranée - Valence-Nimes, Marseille; výstavba 1996 až 2001; délka 251 km; traťová rychlost 300 km/h
LGV Belgium - Lille-Brusel; výstavba 1993 až 1997; délka 84 km; traťová rychlost 300 km/h

V následujících letech se plánuje zprvoznění těchto tratí:

LGV Est - Paříž-Strasbourg; výstavba od roku 2002, zprovoznění plánováno na 10. června 2007; délka 350 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz pouze na 320km/h)
LGV Perpignan-Figueras - Perpignan-Figueras (Španělsko); výstavba 2004 až 2009 (?)
LGV Aquitaine - Tours-Bordeaux; výstavba po roce 2006; délka 361 km
LGV Rhin - Rhône - Lyon-Strasbourg
Lyon Turin Ferroviaire - Lyon-Turín

[editovat] Rekordy

O možnostech francouzského systému svědčí stále platný světový rychlostní rekord pro kolejová vozidla 515,3 km/h, dosažený 18. května 1990 soupravou TGV Atlantique č. 325 na trati Paříž-Tours poblíž Vendôme.

Další pozoruhodný výkon předvedla souprava TGV č. 531 dne 26. května 2001, kdy překonala vzdálenost napříč Francií z Calais do Marseille (1 067,2 km) za 3 hodiny a 29 minut. Na překonání 1 000 km tak potřebovala pouhé 3 hodiny a 9 minut. (Pro srovnání: rychlíku Českých drah trvá v běžném provozu 316 km cesty z Prahy do Břeclavi 3 hodiny a 14 minut.)