Těhotenství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Těhotenství je proces, kterým žena vynosí živé potomky od početí (koncepce) do doby, kdy potomstvo je schopno života mimo dělohy. Začíná početím, co je proces oplodnění na formování zygoty (oplozená vaječná buňka po splynutí samčí a samičí gamety), a končí porodem, císařským řezem, potratem nebo interrupcí.
Někdy se pojem těhotenství vztahuje i na některé další savce, zejména primáty. Pro zvířata se ale obvykle používá termín „březost“.
Těhotenství trvá asi 40 týdnů mezi časem posledního menstruačního cyklu a porodem (38 týdnů od oplodnění). Je rozděleno do tří trimestrů. První trimestr obsahuje nejvyšší riziko spontánního potratu plod. Potrat je často výsledek defektů plodu, jeho rodičů, nebo poškození způsobeného po početí.
[editovat] Oplodnění
První krok těhotenství obvykle začíná sexuálním stykem, kdy jsou mužské pohlavní buňky (spermie) vpraveny do dělohy. Mužské sperma obsahuje nejen pohlavní bunky, ale též cukry, proteiny a jiné látky na udržení životaschopnosti spermií. Lidské spermie přežijí v ženském těle obvykle asi 48 hodin. Spermie mají dlouhý bičík, který používají na plavání; jsou to jediné lidské buňky s touto vlastností. Tyto buňky jsou haploidy (buňky s jednou sadou chromozómů), které vznikly meiózou ze zárodečných buněk ve varlatech. V jedné ejakulaci (výronu semene) je typicky 100 až 300 miliónů spermií.
Vajíčka (oocyty II. řádu) jsou haploidní ženské reproduktivní buňky, role kterých je sloučit se s jednou spermií pro formování oplodněné zygoty. Tyto buňky jsou produkovány meiózou ve vaječnících, kde zůstávájí až jsou aktivovány a uvolněny hormonálními změnami v ženském menstruačním cyklu. Obvykle je během menstruačního cyklu uvolněno jen jedno vajíčko.
Během ovulace okraj (fimbrie) na konci vejcovodu se přesune přes vaječník na zachycení uvolněného vajíčka. Při oplodnění, spermie obvykle potkají vajíčka ve vejcovodu, co vyžaduje od spermiových buněk před dosažením vejcovodu plavat z vrchu vaginy přes děložní hrdlo (cervix) a přes délku dělohy, co je v poměru k velikosti spermie značná vzdálenost.
Po dosažení vejcovodu spermie plavou k vajíčku (orientují se na základě chemotaxe) a všechny se snaží ho oplodnit. Každá spermiová buňka obsahuje malý váček enzymů, které slouží k narušení povrchu vajíčka a umožňují tak k proniknutí spermie dovnitř. To může trvat do 20 minut. Když se vajíčko sloučí s jednou spermií, jeho povrch se změní, což zabrání proniknutí dalších spermií. Sloučení buněčných jader vajíčka a spermie na formování diploidní buňky ukončuje první fázi těhotenství.
Alternativní metody oplodnění, jako umělá inseminace (vstřik semene do dělohy) a oplodnění ve zkumavce se používají při neplodnosti nebo na oplodnění žen bez partnera.
[editovat] Vývoj
[editovat] Před uhnízděním oplozeného vajíčka
V tomto čase existuje jediná totipotentní (schopna dělením produkovat každý buněční typ v organismu) buňka – zygota – geneticky jedinečný nový organismus. Mitotické buněčné dělení je následující proces, při kterém se každá buňka rozdělí na produkci další diploidní buňky. Zygota se dělí produkujíc 2 menší buňky zvané blastomery, které se následně taktéž dělí každých 20 hodin. Tyto buňky se postupně zmenšují, až po asi 4 děleních vznikne 16 individuálních buněk. Tato skupina 16 buněk se nazývá morula a obvykle opouští vejcovod a postupuje do dělohy. Výjimku tvoří ektopické těhotenství (mimoděložní).
[editovat] Po uhnízdění oplozeného vajíčka
Blastocel je malá dutina v centru buněk a vyvíjející se buňky rostou kolem ní. Na povrchu této dutiny je tenká vrstva buněk a „zona pellucida“ (blanka kryjící zralé vajíčko) zůstává ve stejné velikosti jako předtím. Buňky rostou stále menší, aby se vměstili. Tato nová struktura s dutinou v centru a vyvíjecímí se buňkami kolem ní se volá blastocysta.
Existence blastocysty značí formování 2 typů buněk, vnitřní buňky rostoucí ve vnitru blastocelu a buňky rostoucí na jeho vnějšku. Během 24 - 48 hodin se blanka blastocysty (zona pellucida) přetrhne. Buňky na povrchu blastocysty začnou vylučovat enzym, který naruší výstelku (epitel) dělohy a vytvoří místo na uhnízdění.
[editovat] Cirkulační systém placenty (plodového lůžka)
Buňky obklopující blastocystu teď naruší buňky na povrchu dělohy, formujíc malé nádržky krve, které stimulují vznik kapilár (vlásečnic). To je první fáze růstu placenty. Vnitřní buňky blastocysty se rychle dělí, formujíc 2 vrstvy. Vrchní vrstva bude embryo (zárodek) a buňky odtud budou použity v amniotické (plodové) dutině. Současne spodní vrstva formuje malý vak. (Začnou-li se buňky vyvíjet v abnormální pozici, může teď vzniknou ektopické (mimoděložní) těhotenství).
Za několik dní tkáně chorionu (vnější zárodečný obal plodu) ve formující se placentě ukotví hnízdící část na dělohu. Systém krve a krevních cév se teď vyvine v bodu formující se placenty, rostoucí při místě uhnízdění. Malý vak uvnitř blastocysty začne produkovat červené krevní buňky. Během dalších 24 hodin se vyvine pojivá tkáň mezi rostoucí placentou a rostoucím plodem, která se později vyvine do pupeční šňůry.
[editovat] Buněčná diferenciace
Následně se úzká linie buněk objeví na povrchu embrya. Její růst ukazuje, že plod čeká gastrulace, ve které se vyvinou 3 vrstvy plodu - ektoderm (vnější), mezoderm (střední) a endoderm (vnitřní). Úzké linie buněk začnou formovat endoderm a mezoderm. Ektoderm začne rychle růst jako výsledek chemických složek produkovaných mezodermem. Tyto 3 vrstvy dají základ všem různým typům tkání v těle.
Endoderm později vyformuje linii jazyka, zaživacího traktu, plic, žaludku a několika žláz. Mezoderm vyformuje svaly, kosti, lymfatickou tkáň, vnitřek plic, srdce, reprodukční a vylučovací systémy. Též dá základ pro slezinu a pro produkci krevních buněk. Ektoderm vyformuje kůži, nehty, vlasy, rohovku, linii vnitřního a vnějšího ucha, nos, dutinu, ústa, konečník, zuby, hypofýzu, prsní žlázy, oči a všechny části nervového systému.
Asi 18 dní po oplodnění je embryo poděleno na formování množství tkání, které bude potřebovat. Má tvar jako hruška, kde oblast hlavy je větší než ocas. Nervový systém embrya je jedním z prvních rostoucích orgánů. Začne růst v duté oblasti zvané nervová brázda.
Krevní systém pokračuje v tvorbě sítí, které umožňují oběh krve v embryu. Krevní buňky už byly vytvořené a proudí v těchto tvořících se sítích. Kolem placenty se začnou vyvíjet sekundární krevní cévy na zlepšení zásobování živinami. Krevní buňky se začnou formovat na vaku v centru embrya, stejně jako buňky, které se začnou diferencovat do krevních cév. Endokardiální (vnitřní srdeční) buňky začnou formovat svalstvo, které se stane srdcem.
Během asi 24 dní po oplodnění existuje jednoduché rourkové srdce ve tvaru písmene S, které začne pulsovat. V této fázi začne proudit krev embryem.
[editovat] 1. měsíc (4. týden)
Hlava a nohy embrya rostou, vyvíjejí se oči a uši. V budoucím hrudníku bije srdce a vytvářejí se plíce.
[editovat] 2. měsíc (8. týden)
Nenarozené dítě přestává být embryem a stává se plodem. Plod už má všechny orgány. Vytváří se čelist včetně zárodků zubů v dásních. V mozku probíhá elektrická aktivita. Plod měří asi 5 cm a jeho srdce tepe asi 140 až 150 krát za sekundu.
[editovat] 3. měsíc (13. týden)
Tlukot srdce je slyšet stetoskopem. Vytvořily se prsty s měkkými nehty. Na prstech jsou zřejmé otisky prstů. Plod reaguje na dotyk. Vyvíjejí se pohlavní orgány, ale určení pohlaví je stále obtížné. Plod se pohybuje, svírá pěst a pohybuje hlavou. Na konci třetího měsíce (prvního trimestru) je plod asi 10 cm dlouhý a váží asi 150 g.
[editovat] 4. měsíc (17. týden)
Plod slyší matčin hlas, tlukot srdce a další okolní zvuky. Plodová voda je dvakrát až třikrát denně obměněna. Matka přbývá na váze asi čtvrt kg za týden. Plod měří asi 20 cm a váží asi 250 g.
 1. měsíc |
 2. měsíc |
 3. měsíc |
 4. měsíc |
 5. měsíc |
 6. měsíc |
 7. měsíc |
 8. měsíc |
 9. měsíc |
[editovat] 5. měsíc (21. týden)
Matce se zvětšují prsy a pociťuje pohyby dítěte. Plod je asi 25 cm dlouhý a váží téměř 500 g. Začínají mu růst vlasy a oční řasy. Na ultrazvukovém vyšetření jsou vidět pohyby a bývá možno rozpoznat pohlaví
[editovat] 6. měsíc (25. týden)
Plod je aktivní a otáčí se. Saje si palec. Má reálnou šanci (asi 70 %) na přežití v případě předčasného porodu. Měří přes 30 cm a váží asi 900 g.
[editovat] 7. měsíc (29. týden)
Plod rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat. Chutí rozlišuje mezi sladkým a kyselým. Pracuje všech pět smyslů. Měří téměř 40 cm a váží asi 1,8 kg.
[editovat] 8. měsíc (34. týden)
Plodu rychle narostl mozek. V případě předčasného porodu má dítě velmi dobrou šanci na přežití. Měří asi 42 cm a váží 2,3 kg.
[editovat] 9. měsíc (38. týden)
Je krátce před porodem. Dítě měří od 48 do 54 cm a váží od 2,8 do 4 kg. Průměr jeho hlavy je 9,5 až 10,5 cm.
