Děloha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Děloha (lat. uterus, řec. metra, hystera) je vnitřní pohlavní orgán všech savců samičího pohlaví s výjimkou vejcorodých. Je to dutý svalový orgán sloužící k uložení, výživě a zajištění vývoje mláděte.

Obsah 1 Stavba dělohy a uložení dělohy 2 Funkce dělohy 3 Děloha ženy 3.1 Menstruační cyklus 4 Děloha ostatních savců 5 Podívejte se také na

[editovat] Stavba dělohy a uložení dělohy

Stěna dělohy má tři části:

• Děložní sliznice (endometrium)
• Svalová vrstva (myometrium)
• Povrchová vrstva (perimetrium)

Svalová vrstva je tvořena hladkou svalovinou a má schopnost se hypertrofovat, několikanásobně se zvětšit. Jedna buňka hladké svaloviny gravidní dělohy může být dlouhá až 500 μm.

Povrchová vrstva má charakter serózy. Probíhají v ní nervy a velké cévy. Vazy fixují dělohu v břišní dutině.

Endometrium prodělává podle druhu savce různě intenzivní změny v závislosti na pohlavním cyklu. Ve sliznici jsou přítomné děložní žlázy (gll. uterinae). Pod vlivem hormonu progesteronu se sliznice zvětšuje, buňky se plní glykogenem a vylučují hlen. Endometrium je tak připraveno na přijetí oplozeného vajíčka.

Děloha leží v dutině pánevní. Zepředu naléhá na močový měchýř, zezadu na konečník a tlusté střevo. Je zavěšena na širokém děložním vazu.

Gravidní děloha zasahuje i do břišní dutiny.

[editovat] Funkce dělohy

Děloha je orgán speciálně přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, které se zahnízdí do její sliznice. Buňky sliznice jsou naplněné glykogenem a slouží k výživě zárodku před vznikem placenty. Po vytvoření placenty se část endometria pod zárodkem diferencuje v mateřskou část placenty a po porodu se odlučuje jako decidua.

Hladká svalovina myometria má schopnost se roztáhnout, potom je děloha schopna pojmout i velký plod. Při porodu naopak kontrakce myometria pomáhají vypudit plod ven.

[editovat] Děloha ženy

Ženská děloha má tvar jednoduchého hruškovitého vaku. Netěhotná děloha má velikost asi 8 x 5 x 3,5 cm. Rozlišujeme na ní děložní hrdlo a děložní tělo. Děložní tělo je ta velká jednolitá dutina uvnitř, krček dělohy je tlustostěnný kanálek, který spojuje dělohu a pochvu.

Na opačné straně do dělohy ústí dva vejcovody.

[editovat] Menstruační cyklus

V průběhu pohlavního cyklu dochází ke změnám endometria, které jsou u člověka (a hominoidních primátů) odlišné od ostatních savců.

Děložní sliznic je rozdělena na dvě odlišné vrstvy:

• zona basalis
• zona functionalis

Zona basalis je 0,5-1 mm tlustá vrstva sliznice, která naléhá na svalovou vrstvu. V průběhu celého cyklu zůstává zachována jako souvislá vrstva.

Zona functionalis se v pravidelných intervalech odlučuje a odtéká s menstruační krví.

[editovat] Děloha ostatních savců

U domácích savců se nevyskytuje jednoduchá děloha, jako mají ženy, ale je více či méně rozdělená. Domácí savci mají dvourohou dělohu (uterus bicornis). Taková děloha se může vyskytnout i u člověka jako vývojová vada, zpravidla to ale znamená velké riziko potratu.

Dvojrohá děloha má, jak už název napovídá, dva rohy, pravý a levý. Místo jednoho společného těla je děloha rozdělena na víceméně samostatné části, které se teprve spojují v tělo, které bývá většinou krátké a uvnitř rozdělené přepážkou. Dutina má tedy tvar písmene Y.

U šelem bývají rohy krátké a přímé, u přežvýkavců spirálovitě zavinuté, u prasnice jsou dlouhé děložní rohy uspořádané v podobě střevních kliček.

U prasnice se vyvinulo zvláštní uspořádání svaloviny děložních rohů, které na přechodu v děložní tělo tvoří jakýsi svěrač, který při porodu zabraňuje „srážce“ prasátek s různých děložních rohů. Při kontrakci se tedy do společných vývodných cest dostane jen jedno sele.

Hlodavci mají dvojitou dělohu, uterus duplex, každá děloha je samostatnou trubicí, do které ústí vejcovod. Obě dělohy ústí do společné pochvy.

Vačnatci mají dvě samostatné dělohy a dvě samostatné pochvy.

Endometrium nepodléhá menstruačnímu cyklu, ale přesto se mění v závislosti na pohlavním cyklu. Během říje je epitel vysoký a děložní žlázy produkují množství hlenu. Řasinky řasinkových buněk kmitají směrem k pochvě. Sliznice je silně prokrvená.

U feny a jalovice červené krvinky prostupují prokrveným epitelem a společně s hlenem tvoří krvavý výtok.

[editovat] Podívejte se také na

• Menstruace
• Těhotenství
• Porod