Hlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hlas je zvuk, vytvářený hlasivkami.

V hudbě bývá slovo hlas použito pro označení melodické linky.

U varhan je jako hlas označena skupina píšťal s jednou zvukovou barvou (rejstřík).

Při hlasování je hlasem volba jednoho účastníka.

Obsah

1 Tvorba hlasu a řeči
2 Frekvenční rozsah
- 2.1 Hlas v hudbě
3 Dynamický rozsah
4 Alternativní hlasové techniky
5 Poruchy hlasu
6 Vědy studující hlas
7 Viz také

[editovat] Tvorba hlasu a řeči

Lidský hlas vzniká tak, že proud vzduchu z plic rozechvívá sevřené hlasivky (larynx) (svaly, vazy a chrupavky v hrtanu), čímž vznikají zvuky o různých kmitočtech (viz níže). Jejich napnutím vzniká i nelineární zkreslení, které se spolupodílí na barvě hlasu.

Takto vytvářené zvuky se dále mění rezonancí vzduchových sloupců v nosohltanové, hrudní a ústní dutině - zmíněná rezonanční pásma se nazývají formanty. Mluvčí záměrně ovlivňuje rezonanci při řeči polohou mluvidel (jazyk, rty, zuby, patro) tak, aby měnil formanty při výslovnosti vokálů (a, e, i, o, u) i konsonant (b, m, s, t). Celý proces se nazývá artikulace.

[editovat] Frekvenční rozsah

Kmitočtový rozsah neškoleného hlasu dospělého jedince je jen asi 1,5 oktávy. Lidský hlas se mění s věkem: hlas novorozence má kmitočet přibližně 440 Hz (komorní a, základní tón pro ladění hudebních nástrojů, má týž kmitočet). V době pohlavního dospívání dochází k mutaci, výška hlasu klesá (viz níže - rozdělení podle výšky).

Složky frekvenčního spektra hlasu dosahují do oblasti kolem 10 kHz. Pro přenos srozumitelné řeči postačuje pásmo výrazně užší. Nejdůležitější složky, zajišťující srozumitelnost, leží v oblasti 1 - 3 kHz. Vyšší frekvence se podílejí především na barvě hlasu.

Mezinárodní telekomunikační unie stanovila pro přenos telefonních hovorů frekvenční rozsahu 300 Hz - 3,4 kHz. Předpokládá se, že nesrozumitelná slova si telefonisté domyslí z kontextu nebo si je vyhláskují.

[editovat] Hlas v hudbě

Hlas je v hudbě nejčastěji používán jako zpěv. Hlasy v různých výškových polohách mají různé názvy.

Co literatura, to jiné přiřazení názvů hlasů k frekvenčním rozsahům. Zde uvedené hodnoty viz Horová, doplněno Juríkem, laskavý čtenář si srovná s údaji v připojených odkazech na anglická hesla Wikipedie a v další uvedené literatuře.

název	zn.	typ	rozsah dle literatury	rozsah dle anglické Wikipedie	odkaz na anglické heslo
		dětský		a - e², tj. Soubor:Kid 220-659.mp3
soprán	S	ženský	h - c³, tj. 246 - 1046 Hz	c¹ - a², tj. Soubor:Soprano 261-880.mp3	anglické heslo
mezzosoprán	mS	ženský	g - a², tj. 196 - 880 Hz	a - f², tj. Soubor:Mezzosoprano 220-698.mp3	anglické heslo
alt	A	ženský	e - e², tj. 164 - 659 Hz	f - d², tj. Soubor:Alto 174-587.mp3	anglické heslo
kontraalt	cA	ženský			anglické heslo
kontratenor	cT	mužský		překrývá se s altem - sopránem	anglické heslo
tenor	T	mužský	H - c², tj. 123 - 523 Hz	c - a¹, tj. Soubor:Tenor 130-440.mp3	anglické heslo
baryton	Bt	mužský	G - g¹, tj. 98 - 392 Hz	A - f¹, tj. Soubor:Baritone 110-349.mp3	anglické heslo
basbaryton	bBt	mužský			anglické heslo
bas	B	mužský	E - e¹, tj. 82 - 329 Hz	E - e¹, tj. Soubor:Basso 82-329.mp3	anglické heslo
kontrabas	cB	mužský			anglické heslo

[editovat] Dynamický rozsah

Hladina akustického tlaku vytvářeného hlasem je při běžném hovoru asi +30 dB, při křiku cca +80 dB. Pianissimo při operním zpěvu je +50 dB, fortissimo +85 dB. Rekordy při světové soutěži v řevu se pohybují přes +100 dB.

[editovat] Alternativní hlasové techniky

Kromě klasického zpěvu existuje ještě několik hlasových technik, které se vyvinuly buď jako součást lidové hudby některých národů, nebo v prostředí západní umělé a populární hudby. Patří mezi ně:

Alikvotní zpěv - technika, pomocí které lze zesílit alikvotní tóny, přirozeně obsažené v hlase a vytvořit iluzi dvojhlasého zpěvu
Sprechgesang - technika, která se nachází přibližně napůl cesty mezi řečí a zpěvem. Využil ji například Arnold Schoenberg ve své skladbě Pierrot Lunaire
Rap - rytmická recitace. Důraz je kladen hlavně na text, výslovnost, frázování a rytmus, spíše než na vytváření tónů
Beatboxing - nápodoba zvuků bicích nástrojů a perkusí pomocí hlasu
Scat - improvizovaný jazzový zpěv beze slov nebo s nesmyslným textem
Growling - z anglického growl = mručet, vrčet. Technika velmi hlubokého mručení, řevu, která se vyvinula jako součást death metalové hudby
Jódlování - technika, která je součástí lidové hudby v Alpských zemích, převážně v Rakousku a Švýcarsku. Je založena na velkých a rychlých intervalových skocích, které jsou navíc doprovázeny změnou hlasového rejstříku. Nižší tón je zpíván prsním rejstříkem a vyšší pak falzetem

[editovat] Poruchy hlasu

Jakákoliv patologická změna hlasu (chrapot, přeskakování, změna výšky atd.) - dysfonie
ztráta zvučnosti hlasu - afonie
ztráta vyvinuté řeči při poškození mozku - afázie
ztráta po fyzickém nebo psychickém traumatu - mutismus.