Rozhlas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozhlas je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Cizím slovem se také rozhlas označuje výrazem rádio (rozhlas je původní české slovo, rádio je slovo cizi přejaté do češtiny). Obvykle jako přenosové médium slouží vysokofrekvenční elektromagnetické (radiové) vlny, ale používají se i metalické linky (rozhlas po drátě, místní rozhlas) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu.
Obsah |
[editovat] Princip
Přenášený zvuk se převádí na elektrické kmitočty nízkých frekvencí. Tento signál pro své nízké frekvence není schopen šíření na dálku elektromagnetickými vlnami, moduluje se tedy na kmitočty vyšších frekvencí, které se potom převádějí na elektromagnetické vlny pomocí vysílačů. Používají se dva základní druhy modulace: frekvenční (FM), kdy se v malém rozsahu mění kmitočet nosné vlny podle nízkofrekvenčního (NF) signálu a amplitudová, kdy se podle přenášeného NF signálu mění amplituda (velikost a tím intenzita) nosné vlny. V dnešní době jsou také pomocí družicového vysílání dostupná rádia které jsou přenášena přes družici a to ať klasickým analogovým způsobem pomocí FM modulace tak digitální rádia (ADR, DVB-S). Dle se rozvíjejí pozemní družicová rádia ať už podle standartu DAB nebo DVB-T.
Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto rozhlasovými vysílači. Na shodném území současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá kmitočet, nebo také kanál a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
[editovat] Rozhlasové stanice
V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách totality měl stát monopol na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat licenci na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen vysílací kmitočet pro šíření vysílání.
V Česku vysílá řada rozhlasových stanic (rádií), drtivá většina pouze regionálně (např. Rádio Vysočina, Rádio Blaník nebo Helax), ovšem několik stanic vlastní licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. Impuls, Frekvence 1 či Evropa 2) vysílají na území ČR i tři veřejnoprávní subjekty - domácí Rádio Beat, Český rozhlas, britská BBC World Service a francouzské RFI (Radio France Internationale). Zvláštním druhem je Radio Proglas, což je nezisková křesťanská stanice.
[editovat] Historie
[editovat] Historie rozhlasové technologie
1873 - James Clerk Maxwell matematicky popsal princip šíření elektromagnetických vln
1876 - Heinrich Rudolf Hertz poprvé experimentálně prokázel existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény
1895 - Alexander Štěpanovič Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici za využití hromosvodu coby antény
1896 - Guglielmo Marchese Marconi telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil uzemnění)
1906 - Valdemar Poulsen vyvinul telegraf pomocí netlumených kmitů, který vysílal morseovku na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
1907 - Quirino Majorana uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
1910 - Lee de Forest snímá zvuk opery Carmen a přenáší jej rozhlasově
20. a 30. léta - příchod elektronek, snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. krystalky, učinilo tuto technologii široce dostupnou
[editovat] Historie rozhlasového vysílání ve světě
1920 - rozhlas vysílá výsledky voleb amerického prezidenta
1922 - v Anglii zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání BBC
1923 - ve Kbelích dne 18.května začíná vysílat český rozhlas "Radiojournal"
[editovat] Rozhlas v českých zemích
Po složitých počátcích vysílání českého rozhlasu z vysílače ve Kbelích se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s obtížnou finanční situací. Roku 1925 vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky (zpravodajství, hudba, umělecký program, divadelní představení, vysílání pro děti). Reportáž z VII. všesokolského sletu, která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. 3. října 1926 český rozhlas vysílal první sportovní reportáž v Evropě (fotbalové utkání Slavie a Hungarie). V témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z více vysílačů.
Ve 30. letech se už jedná o vlivnou, dobře zavedenou instituci, která má u veřejnosti autoritu. Do rozhlasu přicházejí noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentuje s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařazuje vzdělávací pásma a školské vysílání.
V roce 1939, po obsazení nacisty, přišla tvrdá cenzura, která skončila až roku 1945. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.
Za vlády komunistů probíhala v českém éteru válka rádií: Rádio svobodná evropa a BBC byly rušeny rušičkami… Roku 1959 spuštěna druhý kanál. V 60. letech uvolnění a počátky stereofonního vysílání.
Srpen 1968, během invaze vojsk Varšavské smlouvy, bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil proti invazi bojovat a zval lidi k odporu a diskuzi. Následné tvrdé roky normalizace znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.
Roku 1988 skončily rušičky svou činnost, rozhlas sehrál svou roli i při sametové revoluci. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce 1992 vstup soukromých rádií do éteru.
