Rigoletto
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rigoletto je název opery Giuseppe Verdiho z roku 1851. Autorem libreta je Francesco Maria Piave.
Námětem opery byla divadelní hra Victora Huga, která měla v roce 1833 vážné problémy s cenzurou. Ty se nevyhnuly ani Verdiho opeře, jejíž libreto muselo být před uvedením opakovaně přepracováváno - například postava hraběte z Mantovy byla v původní verzi králem, což bylo cenzory považováno vzhledem k jejímu charakteru za nepřípustné.
Obsah |
[editovat] Hlavní postavy
- vévoda z Mantovy (tenor)
- Rigoletto, jeho šašek (baryton)
- Gilda, Rigolettova dcera (soprán)
- hrabě Monterone (bas)
- hrabě Ceprano (baryton)
- hraběnka Ceprano (soprán)
- Sparafucile, nájemný vrah (bas)
[editovat] Obsah
Rigoletto je opera o třech dějstvích. Její děj se odehrává v Mantově v 16. století.
[editovat] První dějství
Vévoda mantovský na plese svádí hraběnku Ceprano navzdory hněvu a žárlivosti jejího manžela. Ten se stává tečem Rigolettových posměšků, stejně jako hrabě Monterone, který si přichází stěžovat na to, že vévoda zneuctil jeho dceru. Monterone za tyto posměšky Rigoletta proklíná.
Rigoletto se po plese vrací domů, kde žije se svou dcerou Gildou. Tu se snaží chránit před zhýralostí dvora, takže jí tají své povolání šaška a snaží se co nejvíce omezit její pohyb na veřejnosti. Netuší, že jeho dcera se zamilovala do muže, který se jí představil jako student, ale ve skutečnosti se jedná o vévodu.
Rigoletta domů sledovali dvořené, kteří ho nemají rádi pro jeho jedovatý jazyk. Rozhodnou se Gildu unést, protože jí považují za Rigolettovu milenku.
[editovat] Druhé dějství
Vévoda mezitím zjistil, že Gilda byla unesena. Jeho dvořané mu vyprávějí, jaký kousek provedli Rigolettovi a dávají mu Gildu. Ta se vrací domů zneuctěna a Rigoletto přísahá vévodovi pomstu za sebe, i za Monterona, kterého dal vévoda mezitím za stížnosti uvěznit.
[editovat] Třetí dějství
Rigoletto bere svou dceru do Sparafucileho hospody, kde Gilda na vlastní oči vidí, jak zhýralým životem vévoda žije. Rigoletto sjednává se Sparafucilem vévodovu vraždu s tím, že mu pak vrah předá vévodovo mrtvé tělo.
Gilda, kterou stále nepustila její láska k vévodovi, se vrací do hospody, a když za dveřmi slyší, že se Sparafucile nezavraždí vévodu, ale prvního, kdo se mu naskytne, sama v přestrojení vchází do dveří a nechává se Sparafucilem probodnout.
Rigoletto odnáší nocí tělo, které obdržel od vraha, k řece, když v tom slyší z hospody vévodův hlas. Rozbaluje pytel s tělem a nachází v něm Gildu, která mu z posledních sil před smrtí vylíčí, jak se věci mají. Rigoletto zůstává sám ve vzpomínkách na Monteronovu kletbu, které přičítá svůj nešťastný osud.
[editovat] Podívejte se také na
- Giuseppe Verdi
- Aida
- Don Carlos
- Ernani
- Falstaff
- La traviata
- Macbeth
- Maškarní ples
- Nabucco
- Othello
- Sicilské nešpory
- Síla osudu
- Trubadúr