Síla osudu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Síla osudu (v originále La forza del destino) je název opery Giuseppe Verdiho z roku 1862. Autorem libreta je Francesco Maria Piave.

Opera byla objednána z Petrohradu počátkem roku 1861 a tam byla také s velkým úspěchem poprvé uvedena. Později se Verdi k tomuto dílu vrátil a před prvním uvedením v Itálii (v Miláně 20. února 1869) jej přepracoval do jeho definitivní podoby.

Obsah 1 Hlavní postavy 2 Obsah 2.1 První dějství 2.2 Druhé dějství 2.3 Třetí dějství 2.4 Čtvrté dějství 3 Podívejte se také na

[editovat] Hlavní postavy

• markýz Calatrava (bas)
• Leonora, jeho dcera (soprán)
• Carlos, jeho syn (baryton)
• Alvaro (tenor)

[editovat] Obsah

Síla osudu je dramatická opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává v polovině 18. století v Itálii a ve Španělsku.

[editovat] První dějství

Leonora, dcera markýze Calatravy, je zamilována do Alvara - člověka, který jí není roven svým původem. To představuje nepřekonatelnou překážku pro jejího otce markýze Calatravu. Alvaro přemlouvá Leonoru k útěku, je ale přistižen Calatravou v komnatách Leonory. Calatrava se jej pokouší zabít, ale je naopak nešťastnou náhodou sám zabit a před smrtí oba milence proklíná.

[editovat] Druhé dějství

Carlos, syn Calatravy, přísahá, že se vzdá svého jména, dokud nezabije vraha svého otce. Putuje krajem v převlečení a nevědomky potkává Leonoru převlečenou za mezkaře - ta se pod dojmem kletby odloučila od Alvara a nyní se chystá vstoupit do kláštera, neboť se domnívá, že jí Alvaro navždy opustil.

Po zpovědi jí opat františkánského kláštera ukládá těžké pokání - posílá ji samotnou do poustevnické jeskyně.

[editovat] Třetí dějství

Alvaro marně hledá Leonoru a domnívá se, že již není mezi živými. Dává se proto k vojsku, kde se v bitvě pod cizím jménem spřátelí s Carlosem (ten rovněž vystupuje ještě stále inkognito, protože podmínky přísahy zatím nebyly splněny). Alvaro je v další bitvě těžce raněn a žádá před domnělou smrtí přítele, aby spálil dopisy od Leonory, které má u sebe. Z těch Carlos poznává, že se jedná o Alvara. Pečuje o něj, neboť nemůže jako šlechtic vyzvat na souboj těžce raněného. Po Alvarově uzdravení dojde k vyzvání na souboj, během kterého se Alvaro od Carlose dozvídá, že Leonora je zřejmě ještě stále naživu. Alvaro přemlouvá Carlose aby upustil od pomsty a přemohl tak sílu osudu všech tří. Než se to stačí rozhodnout, jsou oba od sebe odděleni dalším bojem. Alvaro se v rámci dalšího pokusu o překonání kletby rozhodne vstoupit do kláštera.

[editovat] Čtvrté dějství

O sedm let později je Carlos stále na cestě za svou pomstou. Alvaro mezitím žije jako bratr Rafael v klášteře a zprvu odmítá Carlosovu výzvu k souboji. Nakonec mu však pro Carlosovu neústupnost nezbývá, než se chopit zbraně.

Souboj zavádí oba až k jeskyni, kde živoří celou tu dobu Leonora. Alvaro před jeskyní Carlose smrtelně zraní a volá poustevníka, aby umírajícího soka vyzpovídal. Místo poustevníka vychází z jeskyně Leonora. Alvaro se nad Carlosovou mrtvolou rouhá a obviňuje Boha ze zlého osudu svého i Leonory a Carlose. Nakonec se nechá přemluvit Leonorou a přivolaným opatem k pokoře a k přijmutí Božího rozhodnutí. Na závěr této scény umírá (na celkové psychické i fyzické vyčerpání) Leonora.

[editovat] Podívejte se také na

• Giuseppe Verdi
• Aida
• Don Carlos
• Ernani
• Falstaff
• La traviata
• Macbeth
• Maškarní ples
• Nabucco
• Othello
• Rigoletto
• Sicilské nešpory
• Trubadúr