Pyreneje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Satelitní snímek Pyrenejí

Pyreneje jsou evropské pohoří, oddělující od ostatní Evropy Pyrenejský poloostrov a tvořící hranici mezi Španělskem (španělsky Pirineos) a Francií (francouzsky Pyrénnées). V jednom z horských údolí se nalézá rovněž stát Andorra. Jedná se o třetihorní pásemné pohoří se sněžnou čárou ve výšce 2 500 - 2 900 m. n. m. Vzniklo alpínsko-himalájským vrásněním s nejvýraznějším zdvihem před 38 milióny let na přelomu eocénu a oligocénu. Tento horský val se táhne v délce zhruba 435 kilometrů a na jeho území se nacházejí tři národní parky: od západu NP Pyrénées ve Francii, NP Ordesa y Monte Perdido ve Španělsku (částečně navazuje na francouzský národní park) a NP Aigües Tortes i Sant Maurici ve Španělsku.

Ve střední části dosahují Pyreneje šířky až 140 kilometrů. Hory nemají souvislý a zřetelný hlavní hřeben, jedná se spíše o větší množství horských masivů, které jsou často příčně orientovány proti směru Pyrenejí. Údolí jsou úzká, takže se v nich nevyskytují větší městská sídla. Výrazným je Pyrenejský zlom, který se táhne po severní straně pohoří a odděluje od hor několik menších masivů. Geologické složení je velmi různorodé - v centrálních částech vystupuje hercynské (prvohorní) krystalinikum a v něm tři vzájemně odlišené jednotky. Spodní jednotka klastické usazeniny je vystřídána břidlicemi, vápenci a vápnitámi pískovci. Zvláštní jednotkou jsou kyselé ruly a granodiority. K tomuto jádru se přimykají mocné vrstvy usazenin, pocházející z relativně mladších podmořských pánví. Vápencové vrstvy jsou silně zkrasovatělé a stávají se ideálním terénem pro horolezce, speleology a turisty.

Reliéf Pyrenejí modelovaly dál řeky a ledovce. Dnes je známo necelých sto ledovců, část z nich jsou však ledovce sporné a jedná se spíše o sněhová pole. Známý je ledovec Aneto ve stejnojmenném masivu, který je kilometr dlouhý a 1600 metrů široký. Mocnost však nepřesahuje 50 metrů. V masivu nejvyšší pyrenejské hory se nachází ještě další ledovce - přímo pod Pico de Aneto je to Barrancs a Coronas na jižní straně, vzdálenější je zmíněný ledovec Aneto, dále pak Tempestades, Maladeta, Salenca a další. V dobách ledových však Pyreneje svíraly mocnější ledovce a vytvořily mnoho údolí ve tvaru písmene U - tzv. „trogů“. Tato údolí jsou zakončena monumentálními kary, které dosahují fascinujících výšek. Známé jsou například severopyrenejské Cirque de Gavarnie, Cirque de Gourette a Cirque de Troumouse, která dosahují šířky až 3 kilometry. Některé ledovce na severu sestupovaly až do nadmořské výšky pouhých 500 metrů, na jihu pak do 1000 metrů.

[editovat] Hlavní vrcholy

• Aneto (3 404 m)
• Posets (3 375 m)
• Mont Perdu (3 355 m)
• Pic Maudit (3 350 m)
• Pic du Cylindre (3 328 m)
• Pic de la Maladeta (3 308 m)
• Vignemale (Pique longue) (3 298 m)

[editovat] Další nad 3 000 m

• Pic du Clot de la Hount (3 295 m)
• Pic du Marboré (3 248 m)
• Pic de Cerbillona (3 247 m)
• Pic de Perdiguére (3 222 m)
• Pic de Montferrat (3 220 m)
• Pic Long (3 192 m)
• Pic Schrader (Grand Batchimale) (3 177 m)
• Pic de Campbieil (3 173 m)
• Pic Badet (3 160 m)
• Pic du Balaïtous (3 144 m)
• Pic du Taillon (3 144 m)
• Punta del Sabre (3 136 m)
• Pic de la Munia (3 134 m)
• Pic des Gourgs Blancs (3 129 m)
• Pic des Crabioules (3 116 m)
• Pic de Maupas (3 109 m)
• Pic Lézat (3 107 m)
• Pic de Néouvielle (3 091 m)
• Pic de Troumouse (3 085 m)
• Pic de Montcalm (3 077 m)
• Grand pic d' Astazou (3 077 m)
• Epaule du Marboré (3 073 m)
• Pic des Spijeoles (3 066 m)
• Pic de Quayrat (3 060 m)
• Pic des Trois Conseillers (3 039 m)
• Turon de Néouvielle (3 035 m)
• Pic de Batoua (3 034 m)
• Petit Vignemale (3 032 m)
• Tour du Marboré (3 009 m)
• Casque du Marboré (3 006 m)
• Grande Fache (3 005 m)

[editovat] Hlavní vrcholy méně 3 000 m

• Pic de Comapedrosa (2 942 m), Andorra
• Pic Carlit (2 921 m)
• Pic du Midi d'Ossau (2 885 m)
• Pic du Midi de Bigorre (2 876 m)
• Petit Pic du Midi d'Ossau (2 812 m)
• Mont Canigou (2 786 m)
• Pic d'Anie (2 504 m)
• Grande Aiguille d'Ansabère (2 376 m)
• Pic d'Orhy (2 017 m)
• Mont Valier (2838 m)
• Pique d'Estats (3143 m)

Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.