Nakadžima C6N

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nakadžima C6N Saiun

Nakadžima C6N Saiun (中島 C6N 彩雲, Nakadžima C6N Malovaný mrak; spojenecké kódové označení: Myrt) byl palubní průzkumný letoun používaný japonským císařským námořnictvem během druhé světové války. Bylo to nejrychlejší japonské letadlo uvedené za války do služby.

[editovat] Vývoj

C6N mělo svůj původ v požadavku námořnictva na průzkumný letoun s nejvyšší rychlostí 650 km/h a s doletem 4 630 km. Původní návrh firmy Nakadžima, označený N-50, počítal s použitím dvou spřažených motorů (každý o výkonu 1 000 k) umístěných v trupu a pohánějících dvě vrtule na křídlech. Ale poté, co byl k dispozici nový motor Nakadžima Homare o výkonu 2 000 k, se Nakadžima rozhodla pro konvenčnější, jednomotorovou koncepci. Později se ukázalo, že výkon motoru Homare byl nižší než očekávaný, a tak musel být design letounu znovu upravován.

Výsledkem byl letoun s dlouhým a velice štíhlým, válcovitým trupem, jehož průměr jen o velmi málo přesahoval průměr motoru. Posádku tvořili tři letci, kteří seděli za sebou pod dlouhým krytem kabiny. Stejně jako u dřívějšího typu od firmy Nakadžima, torpédového bombardéru B6N Tenzan, bylo směrové kormidlo nakloněno směrem dopředu, aby se letoun lépe vměstnal do stísněných prostor na letadlových lodích. Vysoká přistávací rychlost způsobená malým křídlem byla zmírňována pomocí hydraulických náběžných klapek a Fowlerových klapek.

[editovat] Služba

První let Saiun vykonal 15. května 1943 a dosáhl při něm rychlosti 639 km/h. I když byl letoun konstruován pro službu na letadlových lodích, v době, kdy vstoupil do služby (září 1944), jich zbylo Japonsku jen několik, a tak většinou operoval z pozemních základen. Rychlost letounu dobře ilustruje slavný telegram zaslaný po jedné úspěšné misy: „Žádný Grumman nás nemůže chytit.“ („我に追いつくグラマンなし“).

Celkem bylo vyrobeno 463 kusů.

V době, kdy americké letectvo začalo bombardovat samotné Japonsko, vyvstala potřeba výkonného nočního stíhacího letounu. Nakadžima proto vyráběla noční stíhací verzi C6N1-S, v které třetího člena posádky nahradily dva 20mm kanóny střílející šikmo vzhůru (viz také Schräge Musik).

[editovat] Specifikace (C6N1)

[editovat] Technické údaje

Posádka: 3 (pilot, navigátor/pozorovatel, radista/střelec)
Délka: 11,00 m
Rozpětí: 12,50 m
Výška: 3,95 m
Plocha křídel: 25,5 m²
Prázdná hmotnost: 2 968 kg
Plná hmotnost: 4 500 kg
Maximální vzletová hmotnost: 5 260 kg
Plošné zatížení: 176 kg/m²
Pohonná jednotka: 1x osmnáctiválcový hvězdicový motor Nakadžima Homare 21
Výkon pohonné jednotky: 1 485 kW (1 990 k)

[editovat] Výkony

Maximální rychlost: 610 km/h
Dolet: 5 310 km
Dostup: 10 740 m
Stoupavost: 736 m/min
Poměr výkon/hmotnost: 0,33 kW/kg

[editovat] Výzbroj

1x pohyblivý kulomet Typ 2 ráže 7,92 mm

[editovat] Externí odkazy

Nakajima C6N Saiun (Painted Cloud) na stránkách Combinedfleet.com (anglicky)
Myrt na Smithsonian National Air and Space Museum (anglicky)

Letouny Japonského námořnictva druhé světové války
Stíhací letouny
A5M \| A6M \| A6M2-N \| A7M \| J1N \| J2M \| J5N \| N1K
Bombardovací a torpédové letouny
B5M \| B5N \| B6N \| B7A \| D3A \| D1A \| D4Y \| G3M \| G4M \| G5N \| G8N \| M6A \| P1Y
Průzkumné a spojovací letouny
C3N \| C6N \| E11A \| E13A \| E14Y \| E15K \| E16A \| F1M \| H5Y \| H6K \| H8K \| H9A \| Q1W \| R2Y
Zbývající letouny	Transportní letouny
MXY 5 \| MXY7 \| Ka-1	L3Y \| L2D
Experimentální letouny a prototypy
J7W \| Kikka \| J8M
Značení japonských vojenských letadel