Letadlová loď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letadlová loď USS Nimitz v roce 1997

Letadlová loď USS John C. Stennis a zásobovací loď USS Sacramento.

F - 14D Tomcat připravený ke startu na jednom ze čtyř parních katapultů USS John C. Stennis

Letadlová loď je typ velké válečné lodě určené pro provoz bojových letadel a(nebo) vrtulníků. Letadlové lodě mají plochou paluby uspořádanou tak, aby mohla sloužit jako vzletová a přistávací dráha. Na současných letadlových lodích bývá část paluby vyosena a tato část slouží jako druhá dráha. Na palubě jsou také parou poháněné katapulty, které pomáhají při startu letadla, dále jsou zde rozmístěná záchytná lana, která pomáhají při přistání. Na levé straně je velitelská věž. V Royal Navy se používají letadlové lodě, které mají na přídi jakousi rampu (skokanský můstek), která pomáhá letadlům s krátkou vzletovou dráhou (STOL a VTOL) při vzletu. Letadlové lodě bývají doprovázeny dalšími plavidly a dohromady tvoří operační svaz lodí, což rozšiřuje další schopnosti skupiny.

Na konci první světové války byl britský křižník HMS Furious přestavěn a mohl nést 36 letadel, jeho výtlak byl 19 500t, z této lodi byl také proveden letecký útok na základnu Zeppelínů. První loď, která byla navržena jako letadlová, byla HMS Hermes (1923). Klasickou letadlovou lodí byla britská HMS Ark Royal z roku 1937, její výtlak byl 22 000t a mohla nést až 72 letadel, velitelskou věž už měla umístěnou na pravoboku. Během druhé světové války hrály rozhodující úlohu ve válce v Tichomoří. Nejznámější nasazení letadlových lodí bylo při útoku na Pearl Harbor a bitvě o Midway.

V dnešní době jsou letadlové lodě poháněny nukleárním pohonem, mívají výtlak až 100 000 tun a jsou schopny nést až 100 letadel. Existují také letadlové lodě speciálně pro vrtulníky a letadla VTOL. Nejvíce letadlových lodí slouží v námořnictvu USA. Ty mají na začátku 21. století ve službě 12 letadlových lodí. To je víc, než zbytek světa dohromady.

Dalšími zeměmi, které mají letadlové lodě, jsou například Velká Británie či Francie. K těmto zemím se v poslední době přidávají i tak exotické země jako například Brazílie nebo Indie. V případě těchto zemí jde většinou o letadlové lodě vyřazené z výzbroje jiných zemí, jejich bojová hodnota je diskutabilní a byly pořízeny převážně z politicko-prestižních důvodů.

Rusko velké technologicky náročné letadlové lodě nestavělo, především z ekonomických důvodů. Diskutabilní výjimkou je Admirál Kuzněcov, vybavený skokanským můstkem, v současnosti jediná funkční ruská letadlová loď. Rusko postavilo v minulosti několik tzv. letadlových křižníků, vybavených dělostřeleckou a raketovou výzbrojí, torpédy, hlubinnými pumami a kolmo startujícími letadly (12) a vrtulníky (18). Ty jsou nyní buď sešrotovány, nebo prodány do Indie (armádě) a Číny (soukromému subjektu).