Mutace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mutace je dědičná změna genotypu. Mutace dělíme na mutace spontánní (vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA) a indukované, tj. uměle vyvolané mutageny. V širším pojetí se pod pojmem indukované myslí mutace vyvolané cíleným vystavením organismu působení mutagenu, zatímco spontánní jsou ty ostatní.

[editovat] Typy mutací

genové - týkající se jdnotlivých genů
chromozómové - týkající se struktury chromozómů
genomové - týkající se počtu chromozómů

[editovat] Vliv mutací

Většina mutací má praktický vliv buďto negativní, nebo žádný. Mutací, které pozitivně ovlivní vlastnosti organismu a kterým je přisuzován významný vliv na evoluci, je ve srovnání se škodlivými nebo neutrálními velmi málo.

Vliv mutace na organismus závisí od konkrétního případu. Obecně lze sice říci, že genomové mutace mají větší vliv než chromozómové aberace a ty jsou zase významnější než mutace genové, leč je to opravdu velmi obecné tvrzení a v konkrétních případech nemusí platit.

[editovat] Četnost mutací

Četnost mutací se liší druh od druhu a v závislosti na prostředí, v němž se organismus nachází. Obecně lze říci, že četnost mutací roste s:

rychlostí rozmnožování (čím častěji se organismus rozmnožuje, tím častěji mutuje)

s rostoucím vlivem mutagenů

se zhoršujícími se životními podmínkami a zdravotním stavem organismu

U člověka, který není vystaven nadměrnému působení mutagenů, se předpokládá spontánní vznik mutací s frekvencí 10 na minus šestou na buňku a generaci. Jelikož předpokládaný počet genů u člověka je zhruba 25 000, lze snadno odvodit, že člověk (a prakticky každý mnohobuněčný eukaryont) je vysoce chimérický organismus - organismus skládající se s buněk, které obsahují rozličné mutace. Většina těchto mutací má ovšem význam jen pro tohoto konkrétního jedince, neboť se nacházejí v tělních buňkách, které nemají šanci předat svoji mutaci dalším generacím (toto samozřejmě platí pouze u organismů, které nemají schopnost nepohlavního rozmnožování).