Mezuza
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezuza (מזוזה hebrejsky „rám dveří, zárubeň“, v množném čísle mezuzot) je malá schránka obsahující svinutý pergamen (klaf) s dvěma pasážemi z Tóry – Deuteronomium (6:4-9 a 11:13-21). Umísťuje se na rám dveří v židovských domech, synagogách a obchodech jako jedno z 613 přikázání v judaismu.
Slovo mezuza může mít jeden z následujících významů:
- Zárubeň dveří.
- Svitek pergamenu s výše zmíněným textem v hebrejštině.
- Malá schránka, v níž je obvykle pergamen uložen. (Účelem schránky je svitek ochraňovat, pergamen však může být umístěn na zárubni přímo. Schránka neobsahující příslušný svitek mezuzy nesplňuje zmíněné náboženské přikázání.) Na přední straně schránky je obvykle napsáno hebrejské písmeno shin (ש). Umělecky zpracované mezuzy jsou častými svatebními dary nebo dárky při zvláštních příležitostech.
Připevnění mezuz na dveřní rámy přesně popisuje Halacha (židovský zákon). Vzhledem k tomu, že téměř všechny židovské domácnosti mají mezuzu na dveřích, jedná se o tradiční poznávací znak.
Obsah |
[editovat] Připevnění mezuzy
Podle Halachy by měla být mezuza připevněná na pravé straně dveří (z pohledu člověka, který stojí venku před dveřmi), ve spodní části horní třetiny dveří (v případě vysokých dveří, zhruba v úrovni ramen). Schránka by měla být pevně připevněna hřebíky, šroubky, lepidlem nebo silnou oboustrannou lepicí páskou. Velká pozornost by se měla věnovat tomu, aby nedošlo k porušení svitku pergamenu uvnitř schránky. Stane-li se to, je mezuza „nefunkční“.
Postupuje se tak, že se mezuza drží proti místu, kde bude připevněna, a recituje se modlitba, jejíž překlad je: Požehnán buď, Pane náš, králi vesmíru, jenž nás posvětil svou micvou a přikázal nám připevnit mezuzu.
Po tom, co je pronesena modlitba, se mezuza připevní. Pokud instalujete více mezuz, modlitba se pronáší pouze jednou.
Ortodoxní Židé připevňují mezuzy na všechny dveře svých domů s výjimkou koupelen a malých místností. Garážová vrata z tohoto osvobozena nejsou.
Městské brány Jeruzaléma mají velkou mezuzu, která byla připevněna poté, co nad Starým městem byla získána kontrola po Šestidenní válce.
[editovat] Text svitku
V českém překladu Tóra říká:
4. Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. 5. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. 6. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. 7. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš uléhat nebo vstávat. 8. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. 9. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány. Deuteronomium 6:4-9
13. Jestliže budete opravdu poslouchat má přikázání, která vám dnes udílím, totiž, abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužil mu celým svým srdcem a celou svou duší, 14. dám vaší zemi déšť v pravý čas, déšť podzimní i jarní , a budeš sklízet své obilí, svůj mošt a olej 15. a na tvém poli dám růst bylině pro tvůj dobytek; budeš jíst dosyta. 16. Střezte se, aby se vaše srdce nedalo zlákat, takže byste se odchýlili, sloužili jiným bohům a klaněli se jim. 17. To by Hospodin vzplanul proti vám hněvem a zavřel by nebesa, takže by nebylo deště, z půdy by se nic neudrodilo a vy byste v té dobré zemi, kterou vám Hospodin dává, rychle vyhynuli. 18. Tato má slova si vložte do srdce a do své duše, přivažte si je jako znamení na ruku a ať jsou jako pásek na čele mezi vašima očima. 19. Budete jim vyučovat své syny a rozmlouvat o nich, ať budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, ať budeš uléhat nebo vstávat. 20. Napíšeš je na veřeje svého domu a na své brány, 21. abyste na zemi, o které Hospodin přísahal vašim otcům, že jim ji dá, dlouho žili vy i vaši synové, aby vaše dny bylay jako dny nebes nad zemí. Deuteronomium 11:13-21
[editovat] Kontrola svitku
Protože je svitek lehce zranitelný, písmena se mohou snadno poškodit nebo zničit. Svitek s porušeným nebo chybějícím písmenem tak není brán jako platný. Halacha říká, že každý svitek musí být dvakrát za sedm let zkontrolován kvalifikovaným písařem (sofer), který se ujistí, zda svitek není poškozen.
[editovat] Zvyky
Když někteří Židé procházejí dveřmi s mezuzou, dotknou se jí a poté si políbí prsty jako výraz oddanosti k Tóře. Tento zvyk má původ v příběhu, který je popsán v Talmudu (traktát Avorah-Zarah 11a).
Římský císař poslal stráže, aby uvěznili Onkela, syna Kalonyma, který konvertoval k Judaismu a napsal biblický komentář Targum Onkelos, a popravili ho. Když se stráže zmocnily Onkela, vysvětlil jim základy víry v židovského Boha a nalákal je na výhody, které přináší a nabízí život s judaismem. Strážci se nemohli ubránit touze po konverzi a pustili jej.
Když se císař dozvěděl, co se stalo, poslal jiné stráže, tentokrát ale s instrukcemi, aby toho muže vůbec neposlouchali. Když k němu dorazili, aby ho zatkli, Onkelos se je snažil přesvědčit, aby ho propustili, ale marně, protože měli příkaz neposlouchat ho. Když ho násilím vyváděli z domu, dotkl se mezuzy na rámu dveří. Když se ho jeden ze stráží zeptal, co to bylo a proč se toho dotkl, odpověděl takto: „Král z masa a krve sedí v paláci, zatímco jeho sluhové hlídají venku. Avšak náš Pán dovoluje svým sluhům sedět uvnitř paláce, zatímco on hlídá venku.“ Když to strážci uslyšeli, ani oni neodolali a konvertovali k Judaismu.
