Marie Pujmanová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Pujmanová, rozená Henerová, (8. června 1893, Praha – 19. května 1958, Praha) byla česká spisovatelka a novinářka. Byl jí udělen titul národní umělkyně.
Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, později se myšlenkově rozešla s třídou ze které pocházela a věnovala se dělnické problematice. M. Pujmanová několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. Vdala se za Ferdinanda Pujmana. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě.
Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd..
V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek politických procesů. Např. žádala maximální tresty pro „zrádce“. Známý je její výrok: „Psovi psí smrt!“ Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna, který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice.
Obsah |
[editovat] Dílo
Počátky její tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda. Později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.
Její díla jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové, bojovala v nich proti nezaměstnanosti a fašismu.
- Pod křídly – (1917)
- Povídky z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku
- Pacientka doktora Hegla – (1931) v této románové prvotině vylíčila příběh svobodného mateřství. (Je třeba si uvědomit, že v té době to bylo minimálně neobvyklé).
- Předtucha – (1942) novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých.
- Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:
- Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku.
- Čerti s ním šijí – z období první republiky
- Včera a dnes – po roce 1945
- Sestra Alena – (1958)
- Modré Vánoce – (1958)
[editovat] Románová trilogie
- Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století. Používá zde vnitřní monolog. Z celé trilogie nejkvalitnější dílo.
- Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu).
- Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války.
[editovat] Poezie
Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.
- Zpěvník – (1939)
- Verše Mateřské – (1940)
- Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo.
- Radost i žal – (1945)
- Vyznání lásky – (1949)
- Milióny hubiček – (1950)
- Čínský úsměv – (1954)
- Praha – (1954)
- Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo.
