Marie Majerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, (1. února 1882, Úvaly – 16. ledna 1967, Praha) byla česká prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně (1947).

Pocházela z chudých poměrů, na Kladně absolvovala měšťanku. Pak působila jako služebná v Budapešti, krátkou dobu také jako písařka v Praze.

Pokoušela se získat vzdělání, to se jí podařilo ve skupině, která se soustředila kolem S. K. Neumanna.

Její mládí ovlivnilo nejen celou její další tvorbu, ale i její politické názory. Nejdříve byla levicovou anarchistkou, od roku 1908 byla členkou Sociální demokracie a později (1921) vstoupila do KSČ.

Pracovala jako redaktorka Rudého práva, kde psala pro děti. Působila i v Ženském listu což byl komunistický tisk pro ženy, Právu lidu, Dělnických listech a týdeníku Čin. Angažovala se i v politice a svojí pozici zneužívala k selekci pouze určitých autorů.

Obsah 1 Dílo 1.1 Reportáže 1.2 Pro děti 2 Odkazy

[editovat] Dílo

K jejímu dílu lze říci, že má jedno společné téma a to špatné životní postavení žen a dívek. Toto téma se objevuje ve všech jejích dílech a to v mnoha rovinách a podobách (psychologické, etické, milostné, ...) většinou v maloměšťáckých rodinách, občas je téma spojeno s buržoazií a třídním bojem. Autorčino pojetí žen je ve stylu „být ženou, znamená trpět“. Její díla jsou umělecky a čtenářsky poněkud nepřesvědčivá. Z počátku své tvorby psala především povídky, později psala i romány.

• Povídky z pekla
• Plané milování
• Mučenky
• Panenství – 1907, román
• Nepřítel v domě
• Plané milování
• Dcery země
• Červené kvítí – 1912
• Náměstí republiky – 1914, tento román svědčí o autorčině rozchodu s anarchismem
• Přehrada – 1932, utopický román, odehrává se v jediném dni
• Nejkrásnější svět
• Africké vteřiny
• Sedm hrobů
• Parta na křižovatce – 1933, tato povídka je předchůdce Sirény
• Siréna – 1935, pravděpodobně nejvýznamnější autorčino dílo, generační román kladenské dělnické rodiny Hudců. Zobrazuje zde jejich sociální a názorový vývoj. Pravděpodobně je to skutečně syntéza kladenského proletariátu té doby (zachycuje stávky atd.).
• Havířská balada – 1938, navazuje na Sirénu
• Divoký západ – 1945
• Dívky tepané ze stříbra – 1945
• Hledání domova – lyrika, vyznání lásky k české přírodě

[editovat] Reportáže

• Africké vteřiny
• Zpívající Čína

[editovat] Pro děti

Knihy pro děti jsou stejného rázu jako díla pro dospělé, nechybí zde ani propagační myšlenky, ani těžké postavení ženy.

• Robinsonka – Blaženka, mladá dívka se kvůli smrti své matky musí stát narychlo samostatnou (dospělou). Je to snílek s obrovskou fantazií, je citlivá a uzavřená. Její tatínek pan Bor pracuje jako taxikář a i když se pro ní snaží udělat všechno, není moc často doma, a tak se Blaženka cítí osamoceně. Maminka umírá po porodu bratříčka, otec se však o něj nemůže starat, a tak ho musejí dát do ústavu. Blaženka musí převzít domácí práce, s kterými jí ale pomáhá sousedka Tonička (jako Pátek z Robinsona). Na Vánoce se Blaženka snaží o pěkný večer, ale nic se jí nedaří, všechno se na ní svalí a udělá se jí špatně. Dostala ale vysněné kolo, a tak mohla jezdit s kamarádem Duchoněm z tábora, který jí předtím učil jezdit. Tonička si chce nakonec vzít otce, vzít bratříčka zpět domů a Blaženka se zamiluje do Duchoně.
• Zlatý pramen
• Bruno, čili dobrodružství německého hocha na české vesnici
• Zázračná hodinka
• Rudá vlčata
• Veselá kniha zvířátek
• Nespokojený králíček

[editovat] Odkazy

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945
• Socialismus

Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.