Marie Majerová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, (1. února 1882, Úvaly – 16. ledna 1967, Praha) byla česká prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně (1947).
Pocházela z chudých poměrů, na Kladně absolvovala měšťanku. Pak působila jako služebná v Budapešti, krátkou dobu také jako písařka v Praze.
Pokoušela se získat vzdělání, to se jí podařilo ve skupině, která se soustředila kolem S. K. Neumanna.
Její mládí ovlivnilo nejen celou její další tvorbu, ale i její politické názory. Nejdříve byla levicovou anarchistkou, od roku 1908 byla členkou Sociální demokracie a později (1921) vstoupila do KSČ.
Pracovala jako redaktorka Rudého práva, kde psala pro děti. Působila i v Ženském listu což byl komunistický tisk pro ženy, Právu lidu, Dělnických listech a týdeníku Čin. Angažovala se i v politice a svojí pozici zneužívala k selekci pouze určitých autorů.
Obsah |
[editovat] Dílo
K jejímu dílu lze říci, že má jedno společné téma a to špatné životní postavení žen a dívek. Toto téma se objevuje ve všech jejích dílech a to v mnoha rovinách a podobách (psychologické, etické, milostné, ...) většinou v maloměšťáckých rodinách, občas je téma spojeno s buržoazií a třídním bojem. Autorčino pojetí žen je ve stylu „být ženou, znamená trpět“. Její díla jsou umělecky a čtenářsky poněkud nepřesvědčivá. Z počátku své tvorby psala především povídky, později psala i romány.
- Povídky z pekla
- Plané milování
- Mučenky
- Panenství – 1907, román
- Nepřítel v domě
- Plané milování
- Dcery země
- Červené kvítí – 1912
- Náměstí republiky – 1914, tento román svědčí o autorčině rozchodu s anarchismem
- Přehrada – 1932, utopický román, odehrává se v jediném dni
- Nejkrásnější svět
- Africké vteřiny
- Sedm hrobů
- Parta na křižovatce – 1933, tato povídka je předchůdce Sirény
- Siréna – 1935, pravděpodobně nejvýznamnější autorčino dílo, generační román kladenské dělnické rodiny Hudců. Zobrazuje zde jejich sociální a názorový vývoj. Pravděpodobně je to skutečně syntéza kladenského proletariátu té doby (zachycuje stávky atd.).
- Havířská balada – 1938, navazuje na Sirénu
- Divoký západ – 1945
- Dívky tepané ze stříbra – 1945
- Hledání domova – lyrika, vyznání lásky k české přírodě
[editovat] Reportáže
- Africké vteřiny
- Zpívající Čína
[editovat] Pro děti
Knihy pro děti jsou stejného rázu jako díla pro dospělé, nechybí zde ani propagační myšlenky, ani těžké postavení ženy.
- Robinsonka – Blaženka, mladá dívka se kvůli smrti své matky musí stát narychlo samostatnou (dospělou). Je to snílek s obrovskou fantazií, je citlivá a uzavřená. Její tatínek pan Bor pracuje jako taxikář a i když se pro ní snaží udělat všechno, není moc často doma, a tak se Blaženka cítí osamoceně. Maminka umírá po porodu bratříčka, otec se však o něj nemůže starat, a tak ho musejí dát do ústavu. Blaženka musí převzít domácí práce, s kterými jí ale pomáhá sousedka Tonička (jako Pátek z Robinsona). Na Vánoce se Blaženka snaží o pěkný večer, ale nic se jí nedaří, všechno se na ní svalí a udělá se jí špatně. Dostala ale vysněné kolo, a tak mohla jezdit s kamarádem Duchoněm z tábora, který jí předtím učil jezdit. Tonička si chce nakonec vzít otce, vzít bratříčka zpět domů a Blaženka se zamiluje do Duchoně.
- Zlatý pramen
- Bruno, čili dobrodružství německého hocha na české vesnici
- Zázračná hodinka
- Rudá vlčata
- Veselá kniha zvířátek
- Nespokojený králíček
[editovat] Odkazy
Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |